Heslo APEC

antropologie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "antropologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo antropologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Reuters: Kosti z německé jeskyně přepisují ranou historii Homo sapiens v Evropě

Ranis (Německo)/Praha 2. února (Reuters/ČTK) - Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45.000 lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandrtálci. Vědci ve středu uvedli, že pomocí starobylé DNA identifikovali 13 kosterních pozůstatků Homo sapiens v jeskyni Ilsenhöhle, která se nachází pod středověkým hradem na vrcholu kopce v německém městě Ranis. Stáří kostí bylo určeno na 47.500 let. Až dosud byly nejstarší pozůstatky Homo sapiens ze severní části střední a severozápadní Evropy staré asi 40.000 let. "Tyto fragmenty jsou přímo datovány radiokarbonem a poskytly dobře zachovanou DNA Homo sapiens," uvedl paleoantropolog a vedoucí výzkumu Jean-Jacques Hublin z College de France v Paříži. Homo sapiens vznikl v Africe před více než 300.000 lety, později putoval po celém světě a setkal se s dalšími lidskými populacemi, včetně neandrtálců. Díky neúplným fosilním záznamům nejsou jasné podrobnosti o tom, jak se Homo sapiens šířil Evropou a jakou roli hrál náš druh při vymírání neandrtálců, kteří zmizeli zhruba před 40.000 lety. Výzkum, který byl prezentován ve třech studiích publikovaných v časopisech Nature a Nature Ecology Evolution, ukázal, že v oblasti bylo tehdy chladněji než dnes - chladná stepní tundra se podobala dnešní Sibiři nebo Skandinávii. Výzkum také ukázal, jak se Homo sapiens, přestože má kořeny v teplejší Africe, poměrně rychle přizpůsobil mrazivým podmínkám. Vědci dospěli k závěru, že jeskyni sporadicky využívaly malé mobilní skupiny lovců a sběračů, kteří se pohybovali v krajině plné savců doby ledové, a že v jiných obdobích ji obývaly jeskynní hyeny a jeskynní medvědi. "Lokalita v Ranisu byla obsazena během několika krátkodobých pobytů, a nikoli jako obrovské tábořiště," uvedl archeolog Marcel Weiss z Univerzity v Erlangenu v Německu, další z vedoucích výzkumu. Kosti a kamenné artefakty z jeskyně ukázaly, že tito lidé lovili velké savce včetně sobů, koní, zubrů a nosorožců srstnatých. "Je zajímavé, že strava těchto raných Homo sapiens i pozdních neandrtálců se zřejmě zaměřovala na velkou suchozemskou zvěř, což mohlo vést k oblastem vzájemné konkurence," uvedl zooarcheolog Geoff Smith z Kentské univerzity, který vedl jednu ze studií. "Stále však potřebujeme další údaje, abychom lépe pochopili roli a vliv klimatu a přicházejících skupin Homo sapiens na konečné vymření neandertálců v Evropě." Zdá se, že tento výzkum vyřešil diskusi o tom, kdo vyrobil specifický soubor evropských kamenných artefaktů - připisovaných tzv. lincombsko-raniské-jerzmanovické kultuře (LRJ) - včetně kamenných čepelí ve tvaru listů, které se používaly jako hroty oštěpů při lovu. Mnozí odborníci předpokládali, že je vyrobili neandertálci. Jejich přítomnost v Ranisu bez důkazů o neandrtálcích naopak naznačuje, že je vyrobil Homo sapiens. "Tyto hroty čepelí byly nalezeny od Polska a Česka přes Německo a Belgii až na britské ostrovy a nyní můžeme předpokládat, že s největší pravděpodobností představují ranou přítomnost Homo sapiens v celé této severní oblasti," řekl Smith. Vědci identifikovali kosti na základě mitochondriální DNA, která odráží dědičnost po matce. Více se lze dozvědět z jaderné DNA, která nabízí genetické informace od obou rodičů, včetně toho, zda se Homo sapiens v Ranisu křížil s neandrtálci. Jeskyně byla vykopána ve 30. letech 20. století, kdy byly nalezeny kosti a kamenné artefakty, než práce přerušila druhá světová válka. Tehdejší technologie nedokázala kosti identifikovat. V letech 2016 až 2022 ji vědci znovu prozkoumali a objevili další kosti a artefakty. Sekvenování DNA na nově nalezených a dříve odkrytých kostech identifikovalo pozůstatky Homo sapiens. "Výsledky pro Ranis jsou úžasné," uvedl Weiss a dodal, že vědci by se měli vrátit k dalším evropským lokalitám z tohoto období a ověřit, zda neobsahují podobné důkazy o přítomnosti raného Homo sapiens. rmi mka

SLOVNÍK NAJÍT