Heslo APA

antropologie

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "antropologie". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo antropologie je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy

Lidé na jihu Afriky používali už před 60.000 lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis ScienceAdvances. Vědci identifikovali stopy jedu z jihoafrické rostliny Boophone disticha z čeledi amarylkovitých na 60.000 let starých hrotech šípů. Jde patrně o zdaleka nejstarší důkaz o používání šípů s hroty napuštěných jedem. Prokázané látky přitom lidé jako jed pro otrávené šípy používají dodnes. "Pokud je nám známo, prezentujeme první přímý důkaz o použití tohoto rostlinného jedu na hrotech loveckých zbraní," uvedl výzkumný tým vedený Svenem Isakssonem ze Stockholmské univerzity. Objev podle něj podtrhuje komplexitu strategií přežití a kognitivních schopností lidí té doby. Právě zhruba před 60.000 lety Homo sapiens (Člověk rozumný), tedy člověk dnešního typu, opustil Afriku a podle současných znalostí do střední Evropy dorazil zhruba před 50.000 lety. Vědci uvedli, že nejstarší předchozí přímý důkaz o použití jedovatých šípů je starý přes 4000 let a pochází ze starověké egyptské hrobky. Nově objevené malé hroty šípů vyrobené z křemenné horniny pocházejí ze skalního úkrytu Umhlatuzana v provincii KwaZulu-Natal ve východní části Jihoafrické republiky. Stáří vrstvy půdy, v níž byly čepele nalezeny, bylo datováno přibližně na 60.000 let. Tým našel stopy toxinů na pěti z deseti nalezených hrotů. Podle výzkumníků rány způsobené šípy nutně nezabily větší zvířata přímo, ale toxin je oslabil, což usnadnilo lov kořisti. Taková strategie vyžadovala důkladné pochopení chování zvířat a dobrou znalost místní flóry, vysvětlují experti. "Protože toxiny působí chemicky, lovci museli využívat plánování dopředu, abstrakci a kauzální uvažování," napsali vědci. Tehdejší lidé tak podle nich vládli znalostmi, které jim umožňovaly efektivně identifikovat, extrahovat a používat toxické rostlinné výtažky. zdp spr

Kosti nalezené v marocké jeskyni vedou k předchůdci Homo sapiens

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773.000 lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte a Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens (člověk rozumný), tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu o africkém původu Homo sapiens, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature. Vědci předpokládají, že před 750.000 až 550.000 lety se Homo sapiens v Africe vydělil od společného předka, zatímco druhá, euroasijská linie dala vzniknout dvěma našim dnes již vyhynulým příbuzným - neandrtálcům a denisovanům. Doposud byly hlavní fosilie předků dnešního člověka z tohoto období nalezeny v Atapuerce ve španělském pohoří stejného jména, což vedlo k hypotéze, že se Homo sapiens možná vyvinul mimo Afriku a až poté se tam vrátil. Nejstarší fosilie Homo sapiens, jediného žijícího zástupce rodu Homo, přitom byla objevena rovněž v Maroku, v nalezišti Džabal Irhúd, a pochází z doby před 300.000 lety. Hublin agentuře AFP řekl, že v Africe dosud existovala "mezera ve fosilních záznamech". Nová studie tuto mezeru zaplňuje. Vědci v Casablance objevili dolní čelisti dvou dospělých a batolete, stejně jako zuby, stehenní kost a některé obratle. Stehenní kost nesoucí stopy po kousnutích naznačuje, že dotyčného jedince ulovila nebo sežrala hyena. Vědci se domnívají, že fosilie patrně představují vyvinutou formu lidského druhu Homo erectus, který se poprvé objevil už zhruba před 1,9 miliony let v Africe. "Hublin a jeho kolegové tak posilují stále rozšířenější myšlenku, že jak původ Homo sapiens, tak i poslední společný předek (Homo sapiens a neandrtálců a denisovanů) leží v Africe. Jejich práce také naznačuje, že evoluční divergence linie Homo sapiens mohla začít dříve, než se obecně přijímá," uznal podle AFP paleobiolog Antonio Rosas, který se na studii nepodílel. Poměrně přesné určení stáří vykopávek prováděných francouzsko-marockým týmem v uplynulých 30 letech umožnila po roce 2022 nová metoda využívající obrácení magnetické polarity Země před 773.000 lety. Do té doby byl severní magnetický pól blízko geografického jižního pólu. Horniny po celém světě si zachovaly důkazy o této změně a fosilie v "Jeskyni hominidů" byly nalezeny právě ve vrstvách odpovídajících tomuto obrácení. zdp nim

Reuters: Kosti z německé jeskyně přepisují ranou historii Homo sapiens v Evropě
Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45.000 lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandrtálci.

SLOVNÍK NAJÍT