archiv

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "archiv". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo archiv je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Senát možná odmítne přičlenění Archivu bezpečnostních složek k Národnímu archivu

Archiv bezpečnostních složek by se kvůli snazšímu přístupu k dokumentům z dob totalitních režimů a jejich pokračující digitalizaci neměl stát součástí Národního archivu. Navrhli to senátoři ODS a TOP 09. Senát dnes v úvodním kole projednávání jejich novelu podpořil. Před dalším schvalováním předlohu projednají senátní výbory ústavně-právní a pro lidská práva. Archiv bezpečnostních složek, jehož působnost je dána zákonem a podléhá Ústavu pro studium totalitních režimů, se má podle platné úpravy stát součástí Národního archivu počátkem roku 2030. Tvůrci novely v čele s místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS) tento přesun navrhli zcela zrušit. Podle nich by převod nebyl žádoucí. "Odporuje současným závažným potřebám kontinuálního a hlubšího výzkumu totalitních režimů, který nebyl doposud ukončen," zdůvodnili návrh senátoři. Archiv podle tvůrců novely spravoval ke konci loňského roku celkem 755 archivních souborů, z nichž stihl zpracovat jen zhruba 12 procent. Počet nezpracovaných metrů archiválií činí 88 procent. "Významná část archiválií není ještě zpracována, natož digitalizována, tudíž ani nelze s určitostí zjistit jejich přesný obsah," uvedli senátoři. Začlenění Archivu bezpečnostních složek do Národního archivu by podle nich znamenalo nezbytné snížení počtu k jeho archivářů z 60 na deset. Historik a senátor za SEN 21 Martin Krsek to označil za nedostatečně podložené a doporučil převod zachovat. Tvůrci novely proto předpokládají, že svazky bývalé komunistické tajné policie StB by nebylo možné v Národním archivu digitalizovat v dosavadním rozsahu. Totéž je možné předpokládat také v případě rekonstrukce svazků a omezení zpřístupnění svazků badatelům a veřejnosti, což Krsek zpochybňoval jako lichý argument. S návrhem vrátit novelu k přepracování ale neuspěl, na svou stranu získal jen tucet dalších senátorů z 53. Spojení archivů by podle senátorů současně znamenalo faktické zhoršení práce výzkumníků Ústavu pro studium totalitních režimů, kteří s materiály Archivu bezpečnostních složek nyní bez omezení pracují. Důsledkem by bylo ohrožení naplňování zákonného poslání Ústavu pro studium totalitních režimů a práva veřejnosti na objektivní a co nejvíce faktické poznání totalitní minulosti. mhm rdo

Archiv: Archiváři před přečtením Masarykových slov krátce prověří pravost rukopisu

Před přečtením posledních slov československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v pátek v Českém rozhlase posoudí jejich pravost rychlá expertiza. ČTK to řekli historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR a ředitel Národního archivu Milan Vojáček. Oba budou mít po otevření obálky několik minut na porovnání rukopisu Jana Masaryka, který údajně otcova slova zaznamenal. Pokud by vznikly pochybnosti, archiváři na to upozorní před přečtením obsahu nahlas. Poté poputuje text do Národního archivu na podrobnou expertizu, která může trvat několik týdnů. Následně odborníci dokument i s kontextem zveřejní. Na expertizu upozornil server Blesk.cz. Obálku, kterou dostali archiváři před bezmála 20 lety, otevře v pátek 19. září prezident Petr Pavel na zámku v Lánech. Dokument předal Národnímu archivu 19. září 2005 tajemník prezidentova syna Jana Masaryka Antonín Sum s pokynem uchovat jej dvě desetiletí. Obálka podle Suma obsahuje Masarykova slova, která řekl krátce před smrtí svému synu Janovi. Potomci Tomáše Garrigua Masaryka zaslali začátkem týdne dopis Kanceláři prezidenta republiky a příslušným historikům a archivářům, v němž žádají o prověření autenticity dopisu, který má být na přání prvního československého prezidenta odtajněn. Obálka i s obsahem se po otevření vrátí zpátky Národnímu archivu, kde experti dokument znovu prověří a oficiálně potvrdí jeho pravost. To může společně s restaurátorskými pracemi trvat zhruba měsíc, až poté má archiv v plánu text zveřejnit v celém kontextu. Restaurátoři provedou testy týkající se stavu dokumentu, materiálu, na kterém je psán, náchylnosti k degradaci, případně s laboratorní analýzou. Zjišťovat budou také datum vzniku dokumentu, buď přímo uvedené, nebo odvozené z interních indicií. Dokument archiváři nezveřejní jen jako text nebo digitalizovaný snímek bez kontextu. "Cílem je zabránit laickému nesprávnému výkladu, vytrhávání částí z kontextu a vzniku účelových interpretací, což by mohlo být neuctivé vůči rodině a T. G. Masarykovi," dodal. Obálka má velikost zhruba přeloženého listu A4 a je označena slovy "pečeť do roku 2025". Sum ji archivu předal po dohodě s Masarykovými vnučkami Annou a Herbertou. Hájková dříve v rozhovoru s ČTK uvedla, že obálka může obsahovat krátké poselství, osobní vzkazy rodině, rady nebo kritické hodnocení společnosti. Existuje podle ní riziko, že text bude nečitelný či neúplný. Dopis se slovy T. G. Masaryka vznikl podle historika Jiřího Křesťana mezi 3. a 11. zářím 1937, tedy několik dní poté, co Masaryk prodělal mozkovou mrtvici. Státník, který se zasloužil o vznik samostatné československé republiky, abdikoval ze zdravotních důvodů v prosinci 1935. Zemřel v Lánech 14. září 1937. puz abz ptd

FBI vrátila Mexiku dokument z 16. století, který někdo před 40 lety ukradl
Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vrátil Mexiku vzácný dokument nevyčíslitelné hodnoty z 16. století, který někdo před 40 lety ukradl z národního archivu. Napsal to server The Guardian. Vyšetřovatelé neuvedli, kdo měl dokument u sebe, a nikoho z krádeže neobvinili. Vzácný rukopis z městského archivu v Plzni je archivní kulturní památkou
Archivní kulturní památkou se v lednu stal vzácný rukopis Petra Albina ze 16. století s portrétní galerií saského šlechtického rodu Wettinů ze sbírek Archivu města Plzně. V archivu, který vznikl před víc než 150 lety a řadí se mezi nejstarší v ČR, je tak nyní celkem sedm archivních kulturních památek.

SLOVNÍK NAJÍT