bouře

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "bouře". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo bouře je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Deutsche Welle: Jak vznikají písečné bouře a proč jsou čím dál častější?

Berlín 20. července (ČTK/Deutsche Welle) - Zastavují dopravu, šíří nemoci a mohou být životu nebezpečné. Jak ale písečné bouře vznikají a proč jsou stále častější? Na tuto otázku se pokusil najít odpovědi zpravodajský server Deutsche Welle. Písečné bouře vytvářejí na obloze hustá mračna prachu a částic, která se valí jako vlna cunami a pohřbí vše pod sebou. I malé setkání s písečnou bouří je nepříjemné, způsobuje svědění očí a kůže a ztěžuje dýchání. Vdechnutí příliš velkého množství písku a prachových částic může být dokonce životu nebezpečné. Odkud se tedy berou? Když silný vítr vane nad holou nebo řídce porostlou půdou, víří suchou zeminu, písek a prach a zvedá je do vzduchu. Často tak vznikají obrovské prachové bouře. Některé rozmetané částice padají zpět na zem, ale ty menší často vystoupají do velkých výšek a vzdušné proudy je nesou dál - někdy i tisíce kilometrů. Podle údajů OSN se každoročně do atmosféry zvednou přibližně dvě miliardy tun písku a prachu, a to až do výšky přibližně 12 kilometrů. Zhruba čtvrtina z tohoto množství končí v oceánech. Polovina veškerého písku ve vzduchu pochází ze Sahary, zbytek z jiných pouští a suchých oblastí. Takzvaný 'prašný pás' naší planety se táhne od Sahary přes Blízký východ až po pouště střední a severovýchodní Asie. Pokud je písek zavátý ze Sahary, jeho barva prozrazuje oblast původu. Na západě Sahary je písek obvykle červený nebo hnědý, zatímco na východě a jihu bývá nažloutlý nebo bílý. Jsou písečné bouře důležité pro naše ekosystémy? Pouštní písek se skládá z organických a anorganických látek, včetně mnoha živin a minerálů. Saharský prach, který může zaletět až do jihoamerických deštných pralesů a Karibiku, je důležitým minerálním hnojivem. Rozprášený písek se usazuje na zemi a pomáhá v těchto oblastech kompenzovat půdu chudou na živiny. Pouštní prach je také nesmírně důležitým hnojivem oceánů, kde tvoří základ potravních řetězců. Například koráli v místech, jako je Velký bariérový útes, využívají prach a částečky písku ke stavbě své kostry. Ovšem příliš mnoho písku a prachu může být škodlivé. Vědci se domnívají, že může způsobovat větší růst řas v oceánech. Při nadměrném výskytu může voda přijít o kyslík, což zahubí mořské živočichy. Mikroorganismy obsažené v pouštním prachu mohou být také příčinou různých onemocnění korálů. Proč je stále více písečných bouří? Ačkoli se prachové a písečné bouře vyskytovaly vždy, jejich četnost se v některých oblastech světa ve 20. století zdvojnásobila. Podle OSN lze nejméně čtvrtinu celosvětových emisí prachu přičíst lidské činnosti, zejména v důsledku nesprávného využívání půdy a vody. Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že přibližně polovina prachu v atmosféře pochází z půdy poškozené odlesňováním, zemědělským nebo průmyslovým obděláváním, suchem a přívalovými dešti. Vítr může takovou narušenou půdu snadno rozfoukat. Jaký to má dopad na naše zdraví a klima? Prach a písečné bouře jsou sice důležité pro životní prostředí, ale nárůst jejich síly a četnosti má negativní dopady. Písečné bouře mohou způsobovat onemocnění srdce a dýchacích cest, podráždění očí a kůže a šířit infekce, jako je meningitida. Pouštní prach totiž může obsahovat různé mikroorganismy, jako jsou plísně, bakterie a viry. Písečné bouře pravidelně narušují leteckou dopravu a odnášejí z polí úrodnou půdu. Mohou také ovlivňovat počasí, protože kolem pevných prachových částic se shromažďuje voda, která způsobuje vznik dalších mraků. Snižují však také množství srážek, protože přítomnost pevného prachu znamená, že tvorba velkých kapek vody trvá déle. Vytvoření většího množství mraků může také snížit sluneční záření a vyšší koncentrace prachových částic v atmosféře může ovlivnit rozložení cyklónů po celém světě. Co můžeme udělat pro boj s písečnými bouřemi? Podle Úmluvy OSN o boji proti rozšiřování pouští (UNCCD) jsou písečné bouře na mnoha místech stále podceňovány jako riziko katastrof. Abychom zastavili nárůst jejich četnosti, musíme se podle UNCCD začít lépe starat o půdu, chránit ji před vysycháním a zvyšovat její úrodnost. Dalším důležitým krokem je zalesňování a udržitelnější využívání podzemních vod. V oblastech, kde se chovají hospodářská zvířata, pomůže také zajistit pravidelný přesun zvířat mezi jednotlivými pozemky, aby na spásaných plochách mohly znovu vyrůst rostliny. dk zdp

ČHMÚ: V bouřkách se vyskytly kroupy velké až 8 cm a nárazy větru až 100 km/h

Praha 22. června (ČTK) - V bouřkách, které přes Česko postupovaly v pátek navečer a v noci na dnešek, se vyskytovaly kroupy velké až osm centimetrů, výrazné nárazy větru a také intenzivní srážky. Hasiči měli kvůli bouřkám přes 1000 výjezdů, bez dodávek elektřiny bylo dnes ráno kolem 30.000 domácností. Nejhorší byla situace v Moravskoslezském, Jihomoravském a Libereckém kraji. 'I když vše nebylo zcela jisté s ohledem na přítomnost saharského prachu a oblačnosti, nakonec k rozvoji velmi a extrémně silných bouří včera (v pátek) došlo. První velmi intenzivní bouře začaly doslova explozivně růst v Pošumaví kolem 16:30,' napsal dnes na síti X Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Další vývoj byl podle nich překotný. Nejvyšší náraz větru meteorologové zaznamenali na letišti v Mošnově, a to skoro 100 kilometrů za hodinu. Hasiči měli kvůli bouřkám přes 1000 výjezdů. 'Hodně zásahů bylo v Jihočeském a Středočeském kraji. Dále večer v Libereckém kraji a Jihomoravského kraji, kde evidují nejvíc případů. V noci jsme dále často vyjížděli v kraji Moravskoslezském a Olomouckém,' napsali na siti X. Nejvíce zásahů hasičů si vyžádaly popadané stromy a větve, v Brně to bylo po vydatném dešti také čerpání vody ze zatopených sklepů, podzemních garáží a také velkých lagun na silnicích. Objevily se například v Jedovnické a Hradecké ulici v Brně, voda natekla i do Janáčkova divadla. Podle meteorologů byly srážky v Brně mimořádně intenzivní. 'Na stanici Brno-Žabovřesky spadlo za deset minut 25 milimetrů srážek. Celkem zaznamenala tato stanice jen během večerních intenzivních bouřek dokonce 79,3 milimetru,' uvedl Český hydrometeorologický ústav na facebooku. Na Znojemsku zase padaly kroupy o velikosti až osmi centimetrů. Voda zaplavila také Punkevní jeskyně, které proto dnes zůstaly uzavřené pro turisty. Další dny zatím nelze odhadnout, informovala Správa jeskyní na sociálních sítích. V Libereckém kraji zůstalo po bouřce uzavřené skill centrum na Ještědu, kde jsou tratě s překážkami pro bikery. 'Musíme to nechat vyschnout, je to podmáčené,' řekl ČTK za provozovatele Radek Chalupa. Hasiči v Libereckém kraji kvůli bouřce zasahovali v noci na dnešek ve 119 případech, nejčastěji odstraňovali popadané stromy, nejvíce zásahů měli na Turnovsku a Jablonecku. V Blanické ulici pod rozhlednou Petřín v Jablonci nad Nisou vítr poškodil šest střech. Hasiči tam podle zastupujícího mluvčího hasičů Radka Hona pomáhali střechy zakrývat provizorními plachtami a přitloukali plechy a hřebenáče. Středočeští hasiči vyjížděli kvůli páteční bouřce k 75 spadlým stromům a v šesti případech čerpali vodu. 'Čerpali jsme například vodu z nákupního centra Olympia v Mladé Boleslavi. Jinak to byly většinou sklepy nebo také školka,' řekl ČTK mluvčí krajských hasičů Dominik Pěnička. Napilno měli i hasiči v Moravskoslezském kraji, kvůli počasí vyjížděli zhruba k 80 zásahům. Situace byla ale o poznání klidnější než po středeční bouři, kdy se počet výjezdů souvisejících s počasím vyšplhal až na 945. V Olomouckém kraji zaznamenali hasiči kvůli bouřce v noci na dnešek 50 událostí, zaměstnal je i utržený hromosvod na elektrické rozvodně. Bouřky omezovaly i železniční dopravu, hasiči Správy železnic měli k ranní 06:00 kvůli bouřkám 17 výjezdů, nejčastěji odstraňovali popadané stromy na trati, zasahovali i u pádů stromů do trakčního vedení. V Jihomoravském kraji v úseku mezi Adamovem a Blanskem omezilo dopravu naplavené bahno. Firma ČEZ evidovala ráno kolem 09:00 kvůli bouřkám 31 poruch na vedení vysokého napětí, bez elektřiny bylo kolem 21.000 domácností. ČTK to řekla mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Nejvíc postižený je podle ní Moravskoslezský kraj, zejména Karvinsko a Frýdecko-Místecko, a pak Jablonecko v Libereckém kraji. Distribuční společnost EG.D ze skupiny E.ON, která působí zejména na jihu Čech a Moravy, evidovala ráno kolem 07:00 zhruba 7800 odběratelů s omezenými dodávkami, podle mluvčího firmy Lubomíra Budného zejména na Vyškovsku a na Brněnsku, Blanensku a Kroměřížsku. fsl snm

Zásah blesku poničil barokní morový sloup na Malostranském náměstí
Praha 18. srpna (ČTK) - Silná bouřka, která se ve středu prohnala Prahou, poškodila sloup Nejsvětější Trojice na Malostranském náměstí. Blesk udeřil do Božího oka na vrcholu morového sloupu a poničil zejména sochu svatého Václava. Přívalový déšť napáchal ve Státní opeře Praha škody za miliony korun
Praha 17. srpna (ČTK) - Milionové škody napáchala středeční bouře, která se přehnala Prahou a středními Čechami, na budově Státní opery Praha. Novinářům to dnes po prohlídce divadelního domu, který spadá pod Národní divadlo (ND), řekl jeho generální ředitel Jan Burian. Situace s požáry se v Řecku zlepšila, Rhodos je podle ministryně bezpečný
Atény 28. července (ČTK) - Řecko hlásí výrazné zlepšení situace kolem lesních požárů. Drtivá většina ohňů byla dnes pod kontrolou, uvedli večer hasiči. Ti v celé zemi napočítali skoro 100 požárů, z nichž polovina trvala méně než 24 hodin, uvedl řecký tisk. Po roce od ničivé bouře ve Stebně na Lounsku je téměř vše opravené
Kryry (Lounsko) 24. června (ČTK) - Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Jedním z následků bylo přes 50 vyvrácených stromů u kostela. Město je nechalo odstranit a už vysadilo nové.

SLOVNÍK NAJÍT