buddhismus

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "buddhismus". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo buddhismus je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Výstava představuje vzácnou dřevořezbu asijského Pavího krále moudrosti

Praha 15. srpna (ČTK) - Pražská Galerie kritiků dnes zahájila výstavu nazvanou Paví král moudrosti a květy. Představuje vzácnou dřevořezbu asijského bůžka Pavího krále moudrosti, ochránce přírody a lidí před ničivými pohromami. Výstava seznámí návštěvníky i se vznikem řezby z počátku 20. století a s její cestou do Prahy. Expozici doplňují díla současných českých a japonských umělců, kteří se věnují tušové malbě a kaligrafii. Paví král moudrosti je v buddhismu hubitelem jedovatých tvorů, hadů a škorpionů. Barvy vějířově tvarovaného ocasu páva dokládají přeměnu jedu v nektar moudrosti. Přírodu představují květiny, z nichž každá má v buddhismu svůj význam. Paví král je zároveň ženou-královnou, podřízenou podle buddhistického principu mužskému pohlaví, k níž se lidé modlili v období sucha či jiné kalamity a epidemií. Originál grafiky Pavího krále je podle kurátorky a galeristky Vlasty Čihákové Noshiro světovým unikátem. Byl před několika lety objeven v pozůstalosti malíře Zdeňka Sklenáře (1910 až 1986), který ho v roce 1955 přivezl z Číny. Emanace božské moudrosti, spojená s kouzlem exotického páva, ochraňujícího i etiku buddhistické víry, znamenala pro malíře významnou inspirací v tvorbě. Stejně je tomu tak dnes u českých a japonských umělců, jejichž kaligrafie a tušové malby dokládají ve výstavě účinek Pavího krále moudrosti. Grafika je dnes majetkem pražského galeristy Zdeňka Sklenáře, který je příbuzným malíře téhož jména. Dřevořezba je replikou starého čínského obrazu, existujícího v Japonsku ve třech variantách. První byl dovezen z Číny v 11. století, dvě japonské varianty pocházejí z 12. a 13. století. Všechny tři obrazy, dnes japonské národní památky, jsou malované na hedvábném svitku a mají zhruba stejné rozměry jako bambusová rohož tatami (160 krát 100 centimetrů ). První z 11. století je dnes uchováván jako součást sbírky Národního muzea v Kjótu. Grafika, kterou si Sklenář dovezl z Číny, odpovídá druhému originálu z 12. století, který je jedním z devíti národních pokladů uměleckohistorické sbírky Národního muzea v Tokiu. Třetí varianta téhož díla z 13. století je dnes v chrámu Anrakuju-ji poblíž Kjóta, s kopií z konce 19. století ve sbírce Národního muzea. V roce 1904 v Japonsku vznikl pro Expo v St. Louis v USA velkoformátový dřevořez Pavího krále, jenž měl ohromit Ameriku. Je největší grafikou na světě a za unikátní ruční techniku a přínos uměleckému řemeslu obdržel zlatou medaili Expo. Posledním soukromým majitelem obrazového originálu a patrně i grafiky vystavené nyní v Praze byl japonský obchodník s hedvábím a patron umělců Sankei Hara (1869 až 1939). O jeho pozůstalost čítající buddhistická díla a staré čínské tisky pečovala jeho rodina, obraz Pavího krále převedla do Národního muzea v Tokiu v roce 1960. Grafika, kterou zakoupil Sklenář v roce 1955, se do Číny dostala nejspíše během 30. let minulého století, kdy byly styky Japonska s Čínou četné. Obchodník Hara zřejmě grafiku daroval či prodal některému z partnerů v obchodu s hedvábím na čínském trhu, míní kurátorka. hrm rot

Výstava přiblíží hlavní myšlenky buddhismu a jeho projevy v umění

Praha 2. prosince (ČTK) - Přiblížit hlavní myšlenky buddhismu prostřednictvím vizuálního umění zamýšlí autoři výstavy Buddha zblízka, která bude od 3. prosince přístupná ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Ukáže ke dvěma stovkám sochařských, malířských a dalších děl buddhistického umění vytvořených v období od 2. do 20. století na různých místech Asie. Potrvá do 24. dubna 2022. Novinářům ji dnes představili její autoři. Národní galerie Praha pořádá výstavu společně s curyšským Muzeem Rietberg, představí více než 100 předmětů ze švýcarských sbírek a přes 70 děl ze sbírek českých, převážně pak z vlastní Sbírky umění Asie. Výstava by měla představit multikulturní charakter buddhismu, v němž neexistuje pouze jeden směr, ale několik různých učení a tradic. Výstava představí význam a šíření buddhismu z Indie do dalších oblastí Asie i do Evropy. Pokusí se vysvětlit, kdo byl jeho zakladatel Buddha Šákjamuni, který žil asi v letech 480 až 400 před naším letopočtem. Ukáže, jakými cestami se buddhismus šířil přes jihovýchodní Asii a co přináší jeho učení. "Buddhismus je jednou z nejvýznamnějších myšlenkových tradic, jejíž hodnoty promlouvají k současné společnosti. Poznání těchto kořenů prostřednictvím výtvarné řeči je obohacující a zároveň srozumitelné. Výběr opravdu jedinečných uměleckých děl osvěžují na výstavě také zvukové interaktivní prvky nebo prostor pro meditaci," uvedla ředitelka Sbírky umění Asie NGP Markéta Hánová. Raritu mezi vystavenými uměleckými artefakty podle ní představuje 15 metrů dlouhý japonský obrazový svitek z přelomu 17. a 18. století s námětem legendy Buddhova života. Spolu s kaligrafickou částí bude poprvé k vidění v celé své délce také obrazová část svitku, a to i v digitální verzi s popiskami na webu. Návštěvníci se mohou kromě uměleckých děl těšit na multimediální mapu, psané i tištěné buddhistické texty, zvukovou instalaci recitovaných modliteb a zenových kóanů nebo na filmový dokument o současné praxi buddhistického učení různých směrů v České republice, Buddhismus je rozsáhlá filozoficko-náboženská tradice, která se za dobu svého trvání rozšířila téměř po celé jižní, střední a východní Asii. Nejvyšším cílem buddhismu je vysvobození se z koloběhu opětovných existencí (sansára), které jsou považovány za strastné a neuspokojivé kvůli jejich nestálosti a pomíjivosti. Buddhistická cesta se v praxi uskutečňuje přeměnou mysli či srdce, zejména však odstraňováním existenciální úzkosti, negativních stavů, prožitků a myšlenek a pěstováním stavů, prožitků a myšlenek pozitivních. Výstavu doplní přednášky a komentované prohlídky, ale třeba i jóga či meditace. hrm snm

SLOVNÍK NAJÍT