cestování

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "cestování". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo cestování je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Konec zdravotnické nouze v USA komplikuje přístup k péči spojené s covidem-19

Washington 11. května (ČTK) - Ve Spojených státech dnes po více než třech letech končí stav zdravotnické krize vyhlášený federální vládou na začátku koronavirové pandemie, který umožňoval plošný přístup Američanů ke státem hrazené péči včetně testování a očkování. Počínaje pátkem však bude vláda ke covidu-19 přistupovat jako ke každé jiné respirační chorobě, píše list The New York Times (NYT). Přístup k péči se tak bude odvíjet od toho, zda a jaké mají lidé zdravotní pojištění a v jakém státě žijí. "Jestli byla koronavirová pandemie válkou, pak se Spojené státy chystají oficiálně přejít do doby míru," napsal NYT. Stav "krize veřejného zdraví" podle něj končí po třech letech a 100 dnech. Jak podotýká list USA Today, neznamená to však konec šíření koronaviru, který americké Středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (CDC) stále spojuje s více než 1000 úmrtí týdně. Celková bilance USA přesahuje 1,13 milionu mrtvých. S termínem konce nouzového stavu se v pojí řada změn sahajících od imigrační politiky až po způsob sběru dat o covidové situaci. Mimo jiné už cestující ze zahraničí nebudou muset pro vstup na americkou půdu dokládat absolvované očkování proti covidu-19, potvrzení o vakcinaci zároveň přestane být vyžadováno po lidech pracujících pro federální vládu. Pokud jde o zdravotní péči spojenou s covidem-19, situace se pro Američany značně zkomplikuje. Americké zdravotnictví se výrazně liší od státních systémů rozšířených v Evropě, přičemž většina obyvatel má soukromé pojištění, které je zpravidla spojené se zaměstnáním. Náklady na péči se přitom liší podle toho, zda pacient využívá služby sítě poskytovatelů spojené s daným pojištěním. Souběžně existují státní programy zdravotního pojištění určené především pro seniory a sociálně slabší, asi 30 milionů obyvatel zůstává bez pojištění. Přístup k testům na koronavirus a k vakcínám a lékům proti covidu-19 nyní bude ovlivňovat to, do které z těchto kategorií obyvatelé patří. Agentura Reuters situaci shrnuje tak, že lidé se soukromým pojištěním nebudou muset doplácet za očkování, dodatečným výdajům se ale nevyhnou při testování a užívání některých léků. Federální programy Medicare a Medicaid budou pokrývat vakcíny nebo testy nařízené lékaři nejméně další rok. Nepojištěným Američanům hrozí, že v případě potřeby budou muset hradit plnou cenu testování, nový program administrativy prezidenta Joea Bidena jim však má zajistit přístup k bezplatnému očkování. Různé formy podpory pak mohou poskytovat jednotlivé státy, zatímco napříč USA se podle médií bude lišit také míra pokrytí plynoucí ze zdravotního pojištění. Vše komplikuje skutečnost, že na jaře přestalo platit krizové opatření, kterým Washington rozšířil financování programu Medicaid a zároveň zakázal státům, aby z něj kohokoli vyřazovaly. Státní úřady nyní opět kontrolují seznamy přihlášených obyvatel, což by podle federální vlády mohlo vyústit ve vyloučení i více než deseti milionů příjemců této formy podpory. "Jedno slovo, kterým bych to všechno popsal, je zmatek," řekl NYT odborník na infekční onemocnění z Kalifornské univerzity v San Franciscu Peter Chin-Hong. "Už teď je těžké vědět, kam si zajít na test, kdo za co platí, jaká bude moje spoluúčast. Teď z toho bude složitá rovnice," dodal. Deník NYT se s koncem nouzového stavu ohlíží za bojem americké vlády proti covidu-19 a upozorňuje, že vysoce postavení státní i federální činitelé vidí nedostatky v přípravě USA na možnost výrazně nové varianty koronaviru nebo pandemii jiného typu. Bývalý ředitel amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins na otázku, zda je země na takovýto scénář připravená, odpověděl jednoduše: "Ne." lex ank

Zvídavost Vikingů a bratří Baťů má společné rysy, řekl ve Zlíně norský historik

Zlín 19. dubna (ČTK) - Zvídavost Vikingů a nevlastních bratrů Tomáše a Jana Antonína Baťových, kteří své obuvnické impérium ze Zlína postupně rozšířili do celého světa, má mnohé společné rysy. Novinářům to dnes ve Zlíně řekl norský historik Halfdan Tangen, host letošního cestovatelského festivalu Neznámá země. Svou vědeckou prací navazuje na legendárního mořeplavce Thora Heyerdahla, který se v závěru svého života Vikingy zabýval. "Bratři Baťové klidně mohli zůstat tady a šít pro své okolí. Ale měli mnohem větší sny a plány. Chtěli mnohem víc, chtěli obsáhnout celý svět," řekl Tangen. Podobné to podle něj bylo i u Vikingů, byť jejich expanze mezi 8. až 11. stoletím byla zapříčiněna zejména snahou o získání zemědělské půdy. Typický Viking byl podle Tangena zemědělec a obchodník, nikoliv krvelačný nájezdník, jak je mnohdy vykreslován. "Když se podíváme na Českou republiku, na 40 procentech jejího území lze něco pěstovat. V Norsku to jsou pouze tři procenta. Takže když populace kolem roku 700 na tomto území rostla, potřebovala více půdy. Lidé šli na Orkneje, na Shetlandy, na Island, do Grónska. Byla to cesta k přežití. Potřebovali najít nová území, kde se mohli usadit. To byl jeden z důvodů, proč dobývali okolní země," uvedl historik. Považuje za důležité, že od samotných Vikingů neexistují žádné písemné prameny. "To, co víme o Vikinzích z písemných dokladů, jsou záznamy jejich nepřátel. Nikdo tím pádem nepsal o obchodování, protože to tehdy bylo běžné. Ale víme o tom z archeologických objevů a dalších zdrojů," řekl Tangen. Vikingové sami sebe Vikingy nenazývali, označení vzniklo až mnohem později. "Má se za to, že to slovo znamená něco jako válečník nebo útočník. Být Vikingem bylo něco jako částečný úvazek, nemuselo se to prolínat bytím člověka skrz na skrz. Na jaře, když se zaselo, měl člověk čas, aby vyrazil být Vikingem na území někoho jiného," uvedl historik. K úspěšné expanzi Vikingů, kteří si v Evropě dokázali podrobit mnohá území a dostali se i do Ameriky, přispěly jejich vynikající lodě. Jejich výroba však byla zdlouhavá a nákladná. "Vikinská loď ale byla nejdokonalejší vikinskou zbraní. Dokázaly velmi rychle zaútočit a velmi rychle se stáhnout. Mohly plout pod plachtami, nebo veslovat, Vikingové se s nimi dostávali i proti proudu řek," řekl Tangen. Po řece Vikingové dopluli například i do Paříže. "Tam řekli, že pokud nedostanou 7000 kilogramů stříbra, tak vypálí město. Dostali 7000 kilogramů a začali podpalovat město. Pak dostali dalších 10.000 kilogramů stříbra. Až potom řekli, tohle je fér, odjíždíme. Takže byli dobří obchodníci. Mnohokrát to takto udělali i v Anglii," uvedl Tangen. Jeho vlast byla ve středověku a novověku stovky let pod nadvládou Dánů a poté Švédů. "Když konečně došlo k tomu, že vznikla naše samostatná země, bylo v tu chvíli pro Nory vědomí vikinských kořenů důležité, až zásadní," doplnil historik. O Vikinzích bude v rámci festivalu Neznámá země přednášet ve čtvrtek od 18:00 ve zlínském Kolektivním domě. chv hj

Ve zlínském muzeu bude výstava o cestovateli Thoru Heyerdahlovi
Zlín 9. ledna (ČTK) - V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně bude od konce dubna výstava věnovaná norskému cestovateli Thoru Heyerdahlovi. S muzeem ji připravuje Nadační fond Zikmundova vila a norské muzeum Kon-Tiki, které se o Heyerdahlův odkaz stará. Mottem letošního 25. ročníku festivalu cestování Neznámá země je "Kde domov můj"
Zlín 15. dubna (ČTK) - Mottem letošního 25. ročníku festivalu cestování, sbližování a poznávání kultur Neznámá země je "Kde domov můj". Festival začne v sobotu, potrvá do 30. dubna. Stejně jako v loňském roce jeho podobu ovlivní pandemie koronaviru a festival se uskuteční v on-line podobě, řekli dnes novinářům pořadatelé Miroslav Náplava a Petr Horký.

SLOVNÍK NAJÍT