Heslo Choceň
SLOVNÍK
NAJÍT
chmel. 'klíč' k těmto zprávám:
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "chmel". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo chmel je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.
Chmelaři letos čekají až o čtvrtinu nižší úrodu kvůli suchu a horku
Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to dnes řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku. 'Ta alfa hořká kyselina se u odrůdy poloraný červeňák průměrně pohybuje v hodnotách 3,3 až 3,5 procenta. Tam je odhadovaný velký propad, protože v letošním roce nám všechny analýzy, ať už předsklizňové nebo už teď i první sklizňové, ukazují hodnotu lehce nad dvě procenta. Zatím historicky nejnižší hodnotu jsme zažili v roce 2015, kdy to bylo 2,1 procenta a obáváme se, že hodnota letošního roku se bude velice blízko nebo bude maličko nad ní,' řekl ČTK Smetana. Hodnoty alfa hořké látky závisí podle Smetany především na počasí. 'Tvoří se v hlávce chmele a ovlivnit se v podstatě nedá. Jediné, jak se dá vylepšit obsah těchto látek a hlavně výnos, jsou závlahy. Podniky, které měly dostatek možností a vody, jsou na tom letos ne ideálně, ale lépe než ostatní,' doplnil. Systém zavlažování má vybudovaný zhruba čtvrtina chmelnic v Česku. 'Zavlažování ale souvisí i s dostatkem vody, a letos byla možná tak třetina z těchto chmelnic zavlažovaná v tom potřebném rozsahu. Česká vláda má dlouhodobě chystaný projekt na vytvoření nádrží v některých chmelových oblastech. Když se voda podaří vyřešit co nejdříve, podpoří to konkurenceschopnost českého chmelařství,' řekl Šebestyán. Ministr připomněl také program na podporu závlah, který umožňuje budování retenčních nádrží a čerpacích stanic. 'Lokálně také chmelařství řeší i přesouvání chmelnic blíže ke zdrojům vody. Ale přesunutí takovéto dočasné zemědělské stavby je otázka 14 až 18 měsíců, což bychom rádi zrychlili,' řekl ministr. O zdražení piva ministr spekulovat nechtěl. 'U ceny tam budou rozhodovat jiné faktory. Jsme na historicky nízkých cenách potravin, je pravděpodobné, že k navýšení ceny dojde, ale nebude to ovlivněné jen letošní sklizní chmele,' řekl Šebestyán. Smetana dnes rovněž zmínil šlechtění odrůd chmele, které nejsou tolik háklivé na sucho a horko. Dvě takové vyšlechtěné suchovzdorné odrůdy byly již představeny, ale podle něj tradiční, zahraniční a velké pivovary preferují tradiční a v Česku nejrozšířenější odrůdu žatecký poloraný červeňák. 'My proto teď přesměrováváme částečně náš výzkum na zvýšení suchovzdornosti a vyšší rezistenci vůči vysokým teplotám u té tradiční odrůdy. Můj odhad je, že tento proces ale bude trvat pět až sedm let,' uzavřel Smetana. Sklizňová plocha chmele v Česku se letos podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) snížila na 4783,9 hektaru. V porovnání s loňskem je to o 27,8 hektaru méně, což představuje pokles o 0,58 procenta. Počet pěstitelů zůstal stejný, v Česku jich je 120. Největší plocha chmelnic spadá do Žatecké chmelařské oblasti, kde se chmel pěstuje na 3672,6 hektaru, což je 76,8 procenta plochy všech chmelnic v Česku. Žatec a krajina žateckého chmele jsou od od roku 2023 na seznamu kulturních a přírodních památek světového dědictví UNESCO. Nejrozšířenější odrůdou chmele je i nadále žatecký poloraný červeňák, který roste na 3939,5 hektaru, meziročně je to o 12,8 hektaru méně. Loňská úroda chmele v Česku byla průměrná, zemědělci ho sklidili 6494 tun, meziročně o 500 tun méně. Průměrný výnos činil 1,34 tuny z hektaru, v roce 2024 to bylo 1,44 tuny. ÚKZÚZ data o sklizni zveřejňuje na přelomu listopadu a prosince. Při běžné sklizni se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent úrody, zbytek míří na export. wen gcmChmel: Chmelařský výzkum v Česku trvá 100 let, teď míří na odolnost vůči změnám klimatu
Chmelařský výzkum v Čechách a na Moravě trvá 100 let. Při příležitosti výročí dnes pokřtili v Žatci knihu o pěstování, vlastnostech a využití plodiny. Odborníci v Chmelařském institutu stále šlechtí nové odrůdy, testují kvasnice, zkouší zvýšit odolnost žateckého poloraného červeňáku proti klimatickým změnám. ČTK to řekl vedoucí autorského kolektivu Karel Krofta. V institutu také pivo vaří, a to i nealkoholická piva a chmelovou vodu. Právě segment nízkoalkoholického a nealkoholického piva je jediný, který v oboru roste. Chmelařská věda se jako jiné neustále vyvíjí, což souvisí se změnami v pivovarských technologiích. Aplikují se nové generace pesticidů s minimálním škodlivým účinkem, odborníci vyšlechtili desítky nových odrůd chmele. Kniha na 800 stranách poskytuje ucelený soubor informací o chmelu. Obsahuje i kapitoly věnované chmelu jako léčivé rostlině. Klíčové je šlechtění. Pivovary geneticky modifikované organismy nechtějí, proto převažují klasické metody, uvedl Krofta. V institutu vyšlechtili desítky odrůd, z nichž některé mají úspěch také v zahraničí. Jedním z důležitých směrů je podle Krofty šlechtění na odolnost vůči klimatickým změnám. Asi třetina chmelnic v Česku má závlahu, dalším ale zdroj vody chybí. Nosnou odrůdou českého chmelařství zůstává žatecký poloraný červeňák. "Ve světě je uznávaná jako standard kvality. Musíme počítat s touto klíčovou odrůdou do budoucna, ale i ta musí být odolná na to, co se děje s klimatem," zdůraznil Krofta. Součástí Chmelařského institutu je malý pivovar. V jedné várce uvaří 50 litrů piva, které je určeno degustátorům. Změnit lze všechno od vody, chmele, sladu, kvasnic přes postup. Chuť piva se změní, i když bude receptura stejná, ale jiný pivovar. Ročně uvaří 80 až 100 várek. Teď mají v moderním zařízení nealkoholické pivo. "Zkoušíme nové kvasnice s novými odrůdami chmele," řekl ČTK sládek Jan Hervert. Český pivař je sice podle Krofty tradiční a nejčastěji sáhne po ležáku, ale i to se mění. "Mladým vyhovuje třeba IPA a stále častěji nealkoholické pivo. To je i světový trend," řekl Hervert. Přiblížit chuť chmele lidem je možné třeba i chmelovou vodou. "To je cesta, jak chmel dostat i k abstinetům," poznamenal sládek. Chmelařský institut vlastní Svaz pěstitelů chmele ČR. Jedním z každoročních úkolů, na jehož výsledky čekají všichni pivovarníci, je rozbor chmele. První se dělá těsně před sklizní. Nejdůležitější informace je o obsahu alfa kyselin. Vše závisí na počasí. "A to není dokonalé nikdy. Chceme, aby teploty byly do třiceti stupňů a občas vydatně zapršelo. Takových ročníků je však stále méně," poznamenal Krofta. Loňská sklizeň chmele byla v Česku mírně nadprůměrná a činila 6909 tun. Proti roku 2024 to bylo o 415 tun více. Během roku se střídaly příznivé i nepříznivé podmínky, v rozhodujícím srpnu byly nakonec růstu prospěšné. fir hj
Na místě kostela u Blšan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů
Na místě zaniklého kostela sv. Václava v Blšanech u Podbořan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů. Jejich vztyčení předcházel podrobný archeologický průzkum na poli, kde stával kostel s pohřebištěm.
Dočesnou v Žatci ozvláštnil průvod v barvách chmele, sklizeň pokračuje
Dočesnou v Žatci dnes ozvláštnil slavnostní průvod v barvách chmele. Zapojili se do něj školáci, spolky, zástupci partnerských měst, místní nadšenci i návštěvníci. Památeční letecký snímek zachytil členy průvodu před radnicí, kde posléze očesali nejmenší chmelnici na světě.
Žatec věří v zápis na seznam UNESCO, připravuje se na turisty
Město Žatec na Lounsku pevně věří v zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodne o něm výbor za týden na svém zasedání v Rijádu v Saúdské Arábii. Příběh chmele považují tvůrci nominace, kterou museli upravit, za světově jedinečný.
Na místě zaniklého kostela sv. Václava v Blšanech u Podbořan na Lounsku vzniklo poutní místo z chmelových sloupů. Jejich vztyčení předcházel podrobný archeologický průzkum na poli, kde stával kostel s pohřebištěm.
Dočesnou v Žatci ozvláštnil průvod v barvách chmele, sklizeň pokračuje
Dočesnou v Žatci dnes ozvláštnil slavnostní průvod v barvách chmele. Zapojili se do něj školáci, spolky, zástupci partnerských měst, místní nadšenci i návštěvníci. Památeční letecký snímek zachytil členy průvodu před radnicí, kde posléze očesali nejmenší chmelnici na světě.
Žatec věří v zápis na seznam UNESCO, připravuje se na turisty
Město Žatec na Lounsku pevně věří v zápis na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodne o něm výbor za týden na svém zasedání v Rijádu v Saúdské Arábii. Příběh chmele považují tvůrci nominace, kterou museli upravit, za světově jedinečný.
NEAKTIVNÍ COOKIES
Vypnuté cookies nám nedovolují ladit tyto stránky
dle vašich preferencí. Jejich aktivací nám umožníte
lépe pečovat o vaše pohodlí. Více o cookies.