chudoba

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "chudoba". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo chudoba je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Průzkum: Každý čtvrtý Evropan tvrdí, že jeho finanční situace je nejistá

Paříž 8. listopadu (ČTK) - Každý čtvrtý Evropan považuje svou finanční situaci za nejistou a více než polovina si myslí, že do tohoto bodu dospěje v následujících měsících. S odvoláním na průzkum agentury Ipsos o tom Informoval britský list The Guardian. Až 80 procent lidí také uvedlo, že již museli učinit těžká rozhodnutí ohledně omezení výdajů. Průzkum provedený v šesti evropských zemích ukázal znepokojivý obrázek "kontinentu na pokraji sil" v době, kdy se stále prohlubuje krize rostoucích životních nákladů způsobená drahými energiemi, vysokou inflací a ruskou invazí na Ukrajinu, poznamenává list. Více než polovina z 6000 respondentů uvedla, že jejich kupní síla v posledních třech letech klesla. Jako příčinu uvedli vysoké ceny potravin, pohonných hmot, energií i nájmů. Agentura Ipsos průzkum provedla pro francouzskou neziskovou organizaci Secours Populaire, která se zabývá bojem proti chudobě. Zúčastnili se ho lidé z Francie, Německa, Řecka, Itálie, Polska a Británie. Zhruba 80 procent lidí uvedlo, že už byli nuceni učinit významné kompromisy. Až 62 procent lidí odpovědělo, že omezili cestování, a 47 procent respondentů říká, že méně topí. Dalších 42 procent účastníků průzkumu uvádí, že už si museli půjčit peníze od přátel a rodiny, 40 procent si našlo další práci a 29 procent lidí vynechává jedno jídlo denně. Celkem 64 procent lidí uvedlo, že se "často" nebo "někdy" nemohou rozhodnout, které výdaje ještě zredukovat, protože už omezili, co mohli. Nejméně 28 lidí odpovědělo, že už v polovině měsíce utratili více peněz, než mohli. Až 27 procent Evropanů se obává ztráty bydlení. V průměru asi 27 procent respondentů uvedlo, že jejich finanční a materiální situace je "nejistá", což průzkumníci definují jako moment, ve kterém může "jeden neočekávaný výdaj všechno změnit". Celkem 55 procent dotazovaných řeklo, že si musí dávat pozor, aby se jejich finanční situace v příštích měsících nezměnila ve vratkou. Této možnosti se nejvíce obávají Italové a Řekové, nejméně znepokojeni jsou Britové a Francouzi. Napětí v současné době pociťují zejména rodiče, ukázal průzkum. Až 72 procent z nich uvedlo, že se museli omezit. Nejméně 76 procent zredukovalo vlastní odpočinkové aktivity a 72 procent snížilo návštěvy kadeřníka, kosmetičky nebo obchodů s oblečením, aby zachovali kvalitu života svých dětí. Téměř 50 procent rodičů také řeklo, že se omezují v jídle, aby nakrmili své děti. Asi 66 procent respondentů pak uvádí, že byli nuceni omezit aktivity svých dětí, včetně výletů a dovolených. V průměru se téměř 50 procent dotázaných rodičů obávalo, že v budoucnu nedokážou uspokojit potřeby svých dětí. Studie ukázala nápadné rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o to, které skupiny jsou považovány za nejvíce ohrožené propadem do chudoby. V Německu to jsou důchodci, v Itálii mladí lidé a v Británii rodiny s jedním rodičem. ban spr

OSN: Rostoucí životní náklady vrhají miliony lidí do extrémní chudoby

New York 7. července (ČTK) - Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na dnes zveřejněnou zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) o tom informuje agentura Reuters. Analýza 159 zemí podle Achima Steinera z UNDP dokládá, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již zasáhl části subsaharské Afriky, Balkánu, Asie a dalších regionů. Rozvojový program OSN vyzval k přijetí cílených opatření ke zmírnění dopadů nárůstu cen. Usiluje například o přímou peněžní pomoc nejzranitelnějším a chce, aby bohaté státy prodloužily a rozšířily iniciativu s názvem DSSI (Debt Service Suspension Initiative) na odklad splácení dluhu, kterou zavedly na pomoc chudým zemím během pandemie covidu-19. "Tato krize životních nákladů závratnou rychlostí vrhá miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru," řekl Steiner. "Každým dnem tak roste hrozba četnějších sociálních nepokojů," dodal. Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik tak zvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy, píše Reuters. "Předpokládáme, že současná krize životních nákladů by mohla uvrhnout do extrémní chudoby dalších více než 51 milionů lidí (žijících z) 1,90 dolaru denně, a dalších 20 milionů (žijících z) 3,20 dolaru na den," uvedla zpráva. S novým nárůstem počtu lidí žijících v extrémní chudobě by se jejich celkový počet podle zprávy mohl celosvětově přehoupnout přes 1,7 miliardy. Dokument dodává, že cílená peněžní pomoc ze strany vlád by byla "spravedlivější a nákladově efektivnější" než plošné dotace na položky, jako jsou energie a potraviny, jelikož z takové pomoci mívají větší prospěch bohatší obyvatelé. "V dlouhodobém horizontu zvyšují nerovnost, dále zhoršují klimatickou krizi a nezmírňují okamžitý dopad," uvedl ředitel oddělení strategické politiky UNDP George Gray Molina. Poslední dva roky pandemie také ukázaly, že země s nedostatkem peněz by potřebovaly podporu světového společenství, aby mohly tyto programy financovat. Podle Moliny by tak mohly učinit prodloužením iniciativy DSSI pod vedením skupiny největších světových ekonomik G20 o další dva roky a jejím rozšířením na 85 zemí z nynějších 73. ngl lep

SLOVNÍK NAJÍT