drony

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "drony". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo drony je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

AP: Ze sklepa na bojiště - ukrajinské startupy nasazují proti Rusku levné drony

Kyjev 16. července (ČTK/AP) - Ukrajina se potýká s nedostatkem lidské síly, obrovskou přesilou a nerovnoměrnou mezinárodní pomocí. Doufá ale, že strategickou výhodu proti Rusku najde v opuštěných skladech nebo ve sklepích továren. Ve stovkách tajných dílen vznikl ekosystém laboratoří, které využívají inovace k vytvoření armády robotů. Ti mají zabíjet ruské vojáky a chránit zraněné Ukrajince na frontě i mimo ni, píše agentura AP. Obranné startupy po celé Ukrajině - podle odhadů z odvětví je jich až 250 - vyvíjejí stroje na zabíjení na tajných místech, která běžně vypadají třeba jako autoservis. Zaměstnanci startupu, který vede podnikatel Andrij Denysenko, dokážou v kůlně sestavit bezpilotní pozemní vozítko nazvané Odyssey za čtyři dny. Jeho význam spočívá v ceně - 35.000 dolarů nebo zhruba deset procent toho, kolik stojí model z dovozu. Pracoviště je rozděleno na malé místnosti, kde se sváří nebo pracuje na karoserii. Vyrábí se tam laminátová korba, vše se stříká armádní zelenou barvou a montuje se základní elektronika, bateriové motory, kamery a tepelné senzory. Armáda posuzuje desítky nových vzdušných, pozemních i námořních dronů, které vyrábějí jednoduše zařízené startupy. Jejich výrobní metody jsou na hony vzdálené obřím západním obranným společnostem. Ukrajinští konstruktéři se při výrobě levnějších zařízení inspirují články v obranných časopisech nebo videi na internetu. Zbraně a chytré prvky se dají přidat později. 'Bojujeme s obrovskou zemí, kterou neomezují zdroje. Chápeme, že nemáme lidské životy nazbyt,' uvedl Denysenko, který stojí v čele obranné společnosti UkrPrototyp. 'Válka je matematika,' domnívá se. Jeden z dronů startupu, Odyssey o velikosti osobního automobilu, váží zhruba 800 kilogramů a vypadá jako malý tank bez bojové věže. Pohybuje se po pásech a na jedno nabití baterie o velikosti chladícího boxu dokáže ujet až 30 kilometrů. Prototyp slouží jako záchranná a zásobovací platforma, ale lze jej upravit tak, aby mohl nést dálkově ovládaný kulomet nebo nálože. 'Čety robotů... se stanou logistickými zařízeními, tahači, nastraží miny nebo je zničí,' uvedl ukrajinský vládní web pro získávání finančních prostředků letos v květnu, kdy se k ukrajinské armádě složené z pozemních sil, námořnictva a letectva připojila čtvrtá složka ukrajinské armády - Síly bezpilotních systémů. 'První roboti již prokazují svou účinnost na bojišti,' píše se na webu. Náměstek ukrajinského ministra pro digitalizaci Mychajlo Fedorov vybídl občany, aby se zdarma vzdělávali on-line a naučili se doma sestrojit bezpilotní letouny. Chce, aby Ukrajinci vyráběli za rok miliony dronů. Denysenkova firma pracuje na projektech jako je motorizovaný exoskelet pro vojáky, díky kterému budou silnější, nebo nosiče, které budou vojákům převážet vybavení nebo jim pomáhat do kopců. 'Uděláme vše pro to, aby se bezpilotní technologie rozvíjely ještě rychleji. (Ruští) vrazi ze svých vojáků dělají potravu pro děla, zatímco naši nejlepší lidé umírají,' napsal Fedorov na sociálních sítích. Ukrajina má poloautonomní útočné drony a protidronové zbraně vybavené umělou inteligencí (AI). Kombinace nízkonákladových zbraní a AI nástrojů ale budí obavy u mnoha odborníků, podle kterých bude nízká cena sloužit k šíření podobných technologií. Technologičtí představitelé OSN a Vatikánu se obávají, že používání bezpilotních zbraní vybavených AI povede k většímu zabíjení a dramaticky zvýší napětí v konfliktech. Organizace Human Rights Watch (HRW) a další mezinárodní lidskoprávní skupiny vyzývají k zákazu zbraní, které eliminují lidské rozhodování. Podobnou obavu vyjádřilo i Valné shromáždění OSN, americký miliardář a podnikatel Elon Musk, nebo zakladatelé londýnského startupu DeepMind vlastněného technologickým gigantem Google. 'Levnější drony povedou k jejich rozšíření,' říká odborník na umělou inteligenci Toby Walsh z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney. 'Je také pravděpodobné, že se bude zvyšovat míra jejich autonomie,' dodává. nim ank

Business Insider: Ukrajina se zaměřuje na nejslabší článek ruského letectva

Kyjev 18. června (ČTK/Business Insider) - Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva. Bez ohledu na to, kolik má letadel, musí je mít někde zaparkovaná. A dokonce i stovky kilometrů hluboko na ruském území mohou na tyto letecké základny zaútočit levné drony, napsal server Business Insider. 'Zdá se, že Kyjev sleduje jasnou strategii, jak přimět vzdušně-kosmické síly Ruské federace, aby buď vyklidily své základny do vzdálenosti několika set kilometrů od ukrajinské hranice, anebo na jejich obranu vyčlenily nadměrné množství systémů protivzdušné obrany,' napsal Justin Bronk, odborník na vzdušné síly, ve své eseji pro britskou expertní skupinu Royal United Services Institute. Kde umístit bojové letouny je vždy dilema. Čím blíže jsou k frontové linii, tím více munice mohou nést místo paliva a tím méně času se ztratí přelety ze základny na bojiště. Tím se ovšem vystavují raketovým a dronovým útokům, jak Ukrajina prokázala v letech 2022 a 2023 údery proti ruským letounům a vrtulníkům na pozemních základnách. Mnohé z těchto strojů stály na letištích, která se nacházela blízko ukrajinských hranic, i když některé byly hlouběji uvnitř Ruska. Tyto akce ale byly spíš jen popichováním s cílem zahanbit Kreml a ukázat, že žádné místo v Rusku není v bezpečí před ukrajinským útokem. Nyní se zdá, že Ukrajina systematicky útočí na letecké základny pomocí bezpilotních letounů, podobně jako v roce 2022 použila americké řízené rakety dlouhého doletu HIMARS k narušení ruských logistických a velitelských sítí. Podrobnosti o tom, co přesně se stalo se stíhačkami Su-57 zaparkovanými na letecké základně Achtubinsk v jižním Rusku nedaleko města Volgograd (dříve Stalingrad) a asi 600 kilometrů od ukrajinského území, jsou mlhavé. Ukrajinská rozvědka začátkem tohoto měsíce zveřejnila snímky, na nichž se zdálo, že Su-57 - stojící na otevřeném prostranství - poškodily ukrajinské bezpilotní letouny dlouhého doletu, a jeden z vysokých představitelů tvrdil, že při stejném útoku mohl být poškozen i druhý letoun. 'Není jasné, jak velké poškození Su-57 utrpěl,' poznamenal Justin Bronk. 'Satelitní snímek zřejmě naznačuje, že došlo ke dvěma relativně malým explozím ve vzdálenosti asi tři až pět metrů od letounu, který stál na venkovní betonové ploše.' Nezdálo se, že by se letoun vzňal, což naznačuje, že škody nebyly nijak katastrofální, což se nejspíš od malých bezpilotních letounů s malými hlavicemi dalo čekat. Na druhou stranu se zdá, že letadlo utrpělo poškození přídě a ocasu, což u křehkého, technologicky vyspělého letounu není žádná maličkost. 'Poškození zadní části letounu střepinami by se dalo relativně snadno opravit výměnou motoru a výměnou horizontálních a vertikálních stabilizátorů, ale poškození přídě střepinami by bylo mnohem závažnější,' napsal Bronk. 'Pravděpodobně by došlo k poškození radarové soustavy, vyhledávacího a sledovacího infračerveného senzoru IRST a kokpitu, stejně jako přístrojů a elektronických systémů, které jsou nezbytné pro fungování celého letounu,' dodal. Zajímavou otázkou je, proč se drony nepodařilo zneškodnit masivním ruským rušičkám. Ty už dokázaly zneškodnit mnoho raket naváděných pomocí GPS a klouzavých bomb dodaných Západem a vyřadily řadu ukrajinských rádiem řízených dronů. Rusko těží z rozsáhlých investic někdejšího Sovětského svazu do elektronických bojových prostředků a použilo mobilní a stacionární rušičky, aby nasytilo éterové vlny na 600 kilometrů dlouhé frontové linii. Útok na Achtubinsk ovšem naznačuje, že ruské kapacity elektronického boje mají dostatečnou šířku pro pokrytí fronty, ale ne hloubku pro ochranu ruského vnitrozemí. Sám o sobě nebyl nedávný ukrajinský úder ničím jiným než symbolickým úderem proti symbolickému nepříteli. Rusko má zhruba tucet letounů Su-57, které jsou moskevskou odpovědí na americké stíhačky F-22 a F-35. Ovšem stejně jako opěvované ruské tanky T-14 Armata se ani Su-57 ve válce na Ukrajině nijak výrazně neprojevují. To pravděpodobně odráží strach ze ztráty vyspělé zbraně - a možná i jisté obavy, že by schopnosti těchto zbraní nemusely odpovídat rétorice. V posledním půlroce Ukrajině nejvíc škodí masivní počty klouzavých pum svržených staršími letouny Su-34 a Su-35. Neviditelné stíhačky nejsou potřeba pro nijak netajenou ruskou strategii: vyhladit ukrajinskou obranu klouzavými bombami a pak poslat špatně vycvičenou pěchotu složenou z odsouzenců, aby vše vyčistila. Je to hrubý a nákladný přístup, který nicméně Rusku umožnil získat několik malých kusů území. I kdyby brzy dorazily americké stíhačky F-16, ukrajinské letectvo pravděpodobně nedokáže zahnat ruské letouny, které svrhávají klouzavé bomby ze vzdálenosti 80 kilometrů za ruskými liniemi, v bezpečí za pozemní protivzdušnou obranou. Levné, jednosměrné útočné drony pak mohou být druhou nejlepší možností. dk mka

SLOVNÍK NAJÍT