duševní

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "duševní". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo duševní je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Odborníci: Společnost připomínku výročí potřebuje, média by ale měla být citlivá

Praha 15. prosince (ČTK) - Společnost jako celek připomínku výročí útoku střelce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy potřebuje, může přispět k vyrovnávání se s tragédií. Pro pozůstalé a přeživší je ale toto období mimořádně citlivé, média by proto měla být zdrženlivá. Odborníci, které ČTK oslovila, například nedoporučují opakovat drastické záběry nebo oslovovat rodiny obětí či přeživší, kteří se sami aktivně nerozhodli o svůj příběh podělit. Negativně přijímaná mohou být podle nich i politická gesta. "Vyrovnávání se ztrátou blízkého je dlouhá cesta. Roční výročí tragické události je mimořádně zátěžovým obdobím pro rodiny pozůstalých, ale i pro některé svědky a přeživší. Vánoční čas zde prožívání ztráty ještě umocňuje," řekl psycholog Štěpán Vymětal ze Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu Evropské federace psychologických asociací. U hromadných neštěstí podle něj zvýšená pozornost, ať už ze strany okolí, veřejnosti nebo médií, soukromé truchlení narušuje. "Některým lidem více vyhovuje výročí prožívat v soukromí rodiny či o samotě, někoho podpoří rozhovor na lince důvěry, někteří lidé jsou rádi, když mohou své blízké a jejich odkaz připomínat i ve veřejném prostoru," doplnil Vymětal. Někteří z nich aktivně veřejně vystupují a své příběhy sdílejí, například prostřednictvím Univerzity Karlovy. "Pozůstalí a přeživší mohou sehrát pozitivní roli a nabídnout inspirativní příklad veřejnosti, například sdílením svého příběhu. Je však zásadní k nim přistupovat s velkou citlivostí a respektem," sdělil ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler. U těch, kteří zájem o pozornost nemají, podle něj hrozí při oslovení ze strany médií retraumatizace. Společnost jako celek podle Winklera připomínku potřebuje, důležitá je ale vhodná forma. "Takové připomínky také vyjadřují, že si společnost obětí váží, což může být pro zasažené rovněž důležité. Na celospolečenské úrovni pak pamětní události mohou sloužit jako katalyzátory společenské diskuse na související důležitá témata, například podmínky držení střelných zbraní," uvedl. Pro Česko je podle něj důležité se z tragédie ponaučit, posilovat soudržnost a odolnost, což pomáhá i proti pocitům bezmoci. "Připomínky mohou ve společnosti zvyšovat empatii, citlivost i ochotu pomáhat druhým," dodal Vymětal. Naopak politická gesta podle něj bývají v této době naopak vnímána velmi negativně. V době po tragédii se snesla kritika i na některá média a otevřela se i diskuse o tom, jak mají sdělovací prostředky o podobných tragédiích informovat. "Ohleduplnost k pozůstalým rodinám je na prvním místě," připomněl Vymětal. Je podle něj potřeba zabránit riziku jejich opakované traumatizace. "Není vhodné opakovat dramatické záběry ze zásahu, není vhodné vracet se k osobě pachatele," uvedl. Podle Winklera je klíčové se vyhnout glorifikaci pachatele, senzacechtivosti a detailnímu popisování násilných činů. "Nevytvářet z pachatelů 'antihrdiny' a nezdůrazňovat jejich motivace způsobem, který by mohl inspirovat další potenciální násilníky," uvedl. Média by se podle Vymětala měla zaměřovat na to, co se od neštěstí zlepšilo a jaké kroky byly učiněny k zajištění větší bezpečnosti a odolnosti společnosti. S tím souhlasí i Winkler. "Je vhodné poskytovat prostor pro společenskou diskusi o prevenci, podpoře duševního zdraví a změnách v politice či legislativě, které mohou tragédiím předcházet. Důraz by měl být kladen na příběhy odvahy, solidarity a příklady dobré praxe, které podporují společenskou soudržnost a naději," dodal ředitel NUDZ. "Důležitým předpokladem celospolečenské odolnosti je bdělost a vnímavost na straně občanů, kteří si možného rizika všimnou a nebojí se jej nahlásit. I když jde o planý poplach, z hlediska prevence je důležité takovou všímavost lidí ocenit," doplnil Vymětal. Vznikla i kampaň Zavolej mi pomoc, která má právě všímavost a aktivní jednání v konfliktních situacích podpořit. Podle odborníků je také vhodné připomínat, kam se mohou obracet lidé, kteří se necítí psychicky dobře nebo mají obavy o někoho ve svém okolí. Doporučují například linky důvěry, mobilní aplikaci První psychická pomoc nebo webovou stránku www.opatruj.se. Střelba na pražské filozofické fakultě je nejtragičtější obdobnou událostí v historii Česka. Student fakulty připravil loni 21. prosince o život 14 lidí, dalších 25 studentů a pedagogů zranil. Po činu se pachatel na ochozu školy zastřelil. van snm

Pouze 3 až 5 pct násilných trestných činů má spojitost s duševní nemocí

Praha 22. prosince (ČTK) - Pouze tři až pět procent násilných trestných činů má spojitost s duševní nemocí. Před stigmatizací psychiatrických pacientů, pro které mohou být takové spekulace zraňující, dnes po čtvrtečním útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) na facebooku varovala organizace Nevypusť duši. Diagnóza duševního onemocnění podle jejích odborníků není určujícím faktorem pro sklony k násilné trestné činnosti. "Myslíme také na všechny osoby s duševním onemocněním, na které od včerejšího dne padá stín, jenž jejich zkušenosti démonizuje a nevybíravým způsobem je slovně vylučuje z běžných životních rolí, například role studenta či studentky vysoké školy," napsali její zástupci. Zjednodušování podle nich usnadňuje lidem tragickou situaci zpracovat a je to běžná reakce v krizových situacích. "I přesto je dobré si pamatovat, že drtivá většina násilných trestných činů nemá jakoukoli souvislost s duševním onemocněním a že jazyk, který to naznačuje, je pro mnoho z nás bolestivý a zraňující," dodali. Může například odradit osoby, které se chystají vyhledat odbornou pomoc. Stigma duševního onemocnění podle nich významně omezuje kvalitu života těch, kteří se s ním potýkají. "Dvakrát si rozmysleme, než řekneme něco o šílencích, zavírání do nemocnic, léčeben nebo za mříže. Obětí už bylo dost. Pokud to jen trochu půjde, snažte se být soucitní a laskaví," uvedli. Podle informací Národního portálu psychiatrické péče bylo loni více než 652.000 ambulantně léčených psychiatrických pacientů, hospitalizovaných bylo asi 28.000 akutně a 26.000 dlouhodobě. Více než 45.000 lidí je hospitalizováno každý rok po sebevražedném pokusu. Dlouhodobě lidí s duševními potížemi přibývá, pacientů s příznaky depresí nebo úzkostí od roku 2010 přibylo asi o pětinu. Vliv mají i traumatické události jako pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině. Náklady na psychiatrickou péči tvoří asi čtyři procenta nákladů zdravotnictví, roste zejména počet pacientů s různými demencemi. Péče psychiatrů je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, péče psychologů nebo psychoterapeutů většinou není. V posledních letech ale na ni zdravotní pojišťovny přispívají z fondů prevence. Celkové náklady na péči o duševní zdraví známé nejsou, podílejí se na ní i ministerstvo práce, školství nebo neziskové organizace. van mha

Psychoterapeutka: Péče o duševní zdraví je jedinou prevencí takových činů
Praha 22. prosince (ČTK) - Péče o mezilidské vztahy a duševní zdraví je jedinou účinnou prevencí podobných činů, jako byl čtvrteční útok na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V rozhovoru s ČTK to dnes řekla psychoterapeutka Zuzana Steigerwaldová.

SLOVNÍK NAJÍT