ekonomika

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "ekonomika". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo ekonomika je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Pražskému arcibiskupství loni klesl zisk o 209 milionů na 18 milionů korun

Praha 2. srpna (ČTK) - Skupina AP, do které patří Pražské arcibiskupství a jeho nadace a firmy, vykázala za loňský rok zisk 18 milionů korun, což je o 209 milionů méně než v roce 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou arcibiskupství zveřejnilo na svém webu. Generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík hodnotí loňský rok pozitivně, za nižší zisk podle něj může pokles tržeb za prodej dřeva z lesní správy arcibiskupství. Výnosy arcidiecéze byly zhruba 1,411 miliardy korun, meziročně o 21 procent méně, náklady pak zhruba 1,393 miliardy, oproti roku 2022 o deset procent nižší. Tržby za vlastní výkony a za zboží arcidiecézi klesly z předloňských 844 milionů korun na loňských 578 milionů korun. Pokles výnosů přičítá Balík nižším tržbám z prodeje dřeva. "Rok 2022 byl z důvodu kůrovcové kalamity mimořádně silný jak ve srovnání s rokem 2023, tak ve srovnání s obdobím před rokem 2022," uvedl Balík, který hodnotí rok 2023 z ekonomického hlediska "velice pozitivně". "Podařilo se upevnit nastoupenou ekonomickou strategii. Začaly nám nabíhat první zisky z pronájmů bytů pod značkou XPlace. Mimo jiné je velice důležité, že finance, které dostáváme od státu, zůstávají v naší republice a slouží spoluobčanům. I zisky pak využíváme pro lidi z naší země, protože duchovní činnost, školství i charita slouží všem těm, kteří o ni projevují zájem," uvedl Balík. Arcibiskupství dostalo loni státní příspěvek na provoz 72,4 milionu korun, částka se v rámci církevních restitucí každoročně snižuje, v roce 2029 dostane arcidiecéze poslední příspěvek a v roce 2042 poslední finanční náhradu za nevydaný majetek, která loni činila 197,6 milionu korun. Církevní subjekty se tak snaží investovat do projektů, které jim zajistí příjem po odluce od státu. "Jedná se o nelehkou cestu, ale za pražskou arcidiecézi můžeme být mírně optimističtí. Pokud nám bude nadále nabíhat dle plánu pronájem bytů pod značkou XPlace a bude se dařit lesnímu hospodaření, budeme mít vybudovány dva základní pilíře. Postupně pak přidáme třeba zelenou energii a vznikne pilíř třetí," uvedl Balík. Přes platformu XPlace arcibiskupství spravuje několik set bytů v Praze a blízkém okolí. Ve třech projektech nájemního bydlení v roce 2023 nabízelo arcibiskupství 113 bytů s hrubým výnosem téměř 20 milionů korun. Do roku 2023 investovala arcidiecéze do platformy XPlace podle výroční zprávy 2,2 miliardy korun. Velkými položkami v nákladech arcibiskupství jsou tradičně mzdy a příspěvky farnostem na stavební a pastorační projekty. Loni za mzdy vydala arcidiecéze 291 milionů korun a zaměstnávala 445 lidí, dary a příspěvky byly 262,5 milionu korun, meziročně asi o 170 milionů více. Arcidiecéze zaměstnávala 230 kněží, v přepočtu 204 plných úvazků. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda byla loni 24.630 korun, meziročně zhruba o 1200 korun více. vid snm

Katolická církev měla loni zisk miliardu, meziročně o 400 mil Kč více

Praha 23. listopadu (ČTK) - Hospodaření katolické církve v Česku loni skončilo v zisku 1,044 miliardy korun. Ztrátu z hlavní, tedy duchovní činnosti ve výši 616,9 milionu korun pomohla vykrýt hospodářská činnost, která skončila s kladným výsledkem 1,66 miliardy korun. Ztráta z hlavní činnosti se každoročně zvyšuje o několik desítek milionů, zisk z hospodářské činnosti ale poslední čtyři roky narostl třikrát. Novinářům dnes výsledky představil generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl. Vývoj hospodaření považuje Přibyl v současné chvíli za uspokojivý. "V tuto chvíli můžeme konstatovat, že pokud věci půjdou tak, jak jdou, tak jsme schopni ve zdraví a nezmenšené aktivitě přežít jak rok 2030, kdy skončí státní příspěvek, tak i rok 2043, kdy skončí výplata finanční náhrady," prohlásil generální sekretář České biskupské konference. Deset let od od majetkového narovnání je tak katolická církev podle něho hospodářsky stabilizovaná. Na dani z příjmu loni katolická církev odvedla 312 milionů korun, státu tak vrátila více než polovinu státního příspěvku na provoz, který činil 580 milionů korun. "Hlavní činností církve není činnost hospodářská, je to činnost duchovní. Můžeme říct, že je svou povahou dobrovolnická či nezisková" uvedl Přibyl. Osobní a provozní náklady duchovní činnosti, k níž patří bohoslužby, ale i svatby, pohřby, výuka náboženství či péče duchovních o nemocné, činily loni 1,9 miliardy korun. Spolu s opravami památek, příspěvky na církevní školství a zdravotní a sociální služby či kulturu činily náklady na duchovní činnost 3,367 miliardy korun, což je o 174 milionů korun více než v předchozím roce. Příjmy tvořené dary, sbírkami a klesajícím státním příspěvkem na provoz ale výdaje na hlavní poslání katolické církve nepokrývají. Dary a kostelní sbírky jsou ale podle Přibyla stále potřeba. Kromě toho, že se nezanedbatelně podílí na rozpočtu církve, posilují také soudržnost. Některé farnosti jsou pak na darech a sbírkách závislé. Ztrátu kompenzují výnosy z hospodářské činnosti, díky nimž katolická církev loni skončila celkově s hospodářským výsledkem přes jednu miliardu korun. Náklady na energii, služby i osobní náklady se jí loni zvýšily o 865 milionů korun. Katolická církev uvádí, že má stabilně nízkou úroveň zadluženosti; z celkového majetku diecézí katolické církve v hodnotě 67,9 miliardy korun tvoří cizí zdroje jen 5,6 miliard. Klíčové pro hospodaření diecézí jsou lesy a polnosti, na péči o ně církev zřídila společnosti, které jí přinášejí zisk a poskytují zaměstnání obyvatelům v regionech. Katolická církev provozuje také nájemní bydlení a prodává i nepotřebný majetek. "Rok 2022 se vydařil a uvědomujeme si, že to tak nemusí být každý rok, proto se zodpovědně připravujeme i na horší časy," uvedl Přibyl. Katolická církev se připravuje na rok 2030, kdy na základě majetkového vyrovnání státu s církvemi přestane dostávat státní příspěvek, který slouží zejména na platy duchovních. Součástí dohody o majetkovém vyrovnání je také náhrada za státem nevydaný majetek, ta loni činila pro diecéze katolické církve 1,459 miliardy korun; řeholní řády a kongregace dostávají ještě další asi čtyři desítky milionů korun. Řády a kongregace nejsou do prezentace hospodaření katolické církve zahrnuty. Výdaje státu na církve administruje ministerstvo kultury přes svůj rozpočet. Katolická církev získává v rámci náhrady nejvyšší sumu. Pro všechny církve, které se státem uzavřely dohodu, to loni bylo 2,3 miliardy korun a částka se zvyšuje o inflaci. hrm ado mha

Katolická církev loni měla zisk 646 mil. Kč, meziročně o 270 mil. Kč více
Praha 3. listopadu (ČTK) - Hospodaření české katolické církve skončilo loni se ziskem 646 milionů korun, což bylo meziročně o 270 milionů korun více. Církvi klesly oproti roku 2020 příjmy v podobě státního příspěvku i darů a ztrátová je tradičně hlavní, tedy duchovní činnost.

SLOVNÍK NAJÍT