exekuce

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "exekuce". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo exekuce je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Komora: Exekucí proti r. 2022 přibylo o 29.800 na 4,06 mil, dlužníků je méně

Praha 18. ledna (ČTK) - V Česku přibylo proti předloňsku 29.800 exekucí. Celkem jich bylo 4,06 milionu korun. Dlužníků s exekučním řízením je ale ve srovnání s rokem 2022 zhruba o 20.700 méně. Celkem jich je 645.700. Zadlužený má v průměru šest exekucí a je mu 46,7 roku. Údaje k 5. lednu na svém webu zveřejnila Exekutorská komora. Sněmovna teď jedná o insolvenční novele s případným zkrácením oddlužení. Podle návrhu by se mohla zavést i základní srážka ze mzdy ve výši deseti procent minimální mzdy a pro lidi s malým výdělkem pak ve výši šesti procent. Organizace na pomoc lidem v nouzi a ombudsman to odmítají. Varují před rozšířením práce na černo a zhoršením situace dlužníků. K 5. lednu evidovala exekutorská komora 4,059.035 exekucí. V roce 2022 jich bylo 4,029.280. V covidových letech 2020 a 2021 překračoval počet řízení 4,42 milionu. Za posledních osm let byl nejvyšší v roce 2018, kdy dosáhl téměř 4,68 milionu. Ke snížení počtu přispěla milostivá léta či zastavování takzvaných bagatelních exekucí. Exekuci mělo letos na začátku ledna 645.742 osob. V roce 2022 jich bylo 666.420. Dlužníků s exekučním řízením od roku 2017 ubývá. Tehdy jich komora zaznamenala 863.000. Průměrný věk zadlužených roste. Na začátku letošního roku dosahoval 46,7 roku. Předloni byl průměrný dlužník zhruba o tři a půl měsíce mladší. V roce 2016 mu bylo 44 let. Tehdy měl průměrně pět exekucí, na začátku letoška je to o řízení víc. Splátky dluhu se strhávají ze mzdy. Dlužníkům musí zůstat nezabavitelné minimum, které odpovídá dvěma třetinám ze součtu životního minima a normativů na bydlení. Pro letošek je to 12.705 korun. Za každou další vyživovanou osobu se připočítá čtvrtina této částky. Loni byla nezabavitelná částka vyšší o 933 korun vyšší, dosahovala 13.638 korun. Za poklesem je snížení normativů na bydlení. Pro minulý rok je vláda dočasně zvedla kvůli drahým energiím. Kvůli inflaci kabinet životní minimum navyšoval a upravil i normativy. Nezabavitelná částka tedy několikrát rostla. Podle České asociace věřitelů a exekutorské komory tak přestává srážení ze mzdy fungovat. Prosazují zavedení "základní srážky". Podle návrhu by se mohlo strhávat deset procent minimální mzdy. Letos to je 1890 korun. Lidem s výdělkem pod minimální mzdou by se sráželo šest procent, tedy 1134 korun. Opatření by se mohlo přidat do insolvenční novely pozměňovacím návrhem. Ombudsman Stanislav Křeček to kritizuje. Podle něj by se tak podstatné úpravy neměly do občanského soudního řádu dostávat jako nahodilé změny. Ochránce práv poukazuje na to, že dlužníci po letošním snížení nezabavitelného minima platí víc a po zavedení základní srážky by jim zůstalo ještě méně. Odrazovalo by to od legální práce. Organizace na pomoc lidem v tísni označili základní srážku za prolomení nezabavitelného minima. Podle nich by poškodila legálně pracující dlužníky a splátky by se zvedly zanedbatelně. Organizace varují před rozšířením práce na černo a chudoby. Za účinnější považují navyšování mezd. ktk ptd

Pětice nevládních organizací odmítá možné zavedení tzv. fixní srážky v exekuci

Praha 9. ledna (ČTK) - Pětice nevládních organizací zásadně nesouhlasí s návrhem exekutorů na zavedení takzvané fixní srážky v exekuci. Ve společném prohlášení dnes organizace uvedly, že fixní srážka by prolomila zákonnou nezabavitelnou částku a umožnila srážet peníze i nízkopříjmovým dlužníkům včetně třeba invalidních a starobních důchodců. Efektivnější cestou k vyšší vymahatelnosti dluhů by podle organizací bylo výraznější zvýšení minimální mzdy a lepší postihování práce načerno. Fixní srážka by měla v základní variantě činit 1890 korun, návrh míří na vládu. K prohlášení, které dnes poskytly ČTK, se připojily organizace Člověk v tísni, Charita ČR, Institut prevence a řešení předlužení, Rada seniorů a Rubikon centrum. "Jde o nejasociálnější změnu za téměř 20 let," uvedl Daniel Hůle z Člověka v tísni. "Nedovolme, abychom primárně kvůli ekonomickým zájmům exekutorů připravili daňové poplatníky o peníze z legální práce dlužníků," podotkla Pavla Aschermannová z Rubikon centra. Návrh by podle neziskových organizací vedl k dalšímu vytlačování zadlužených lidí do šedé ekonomiky, protože by postihovala legální příjmy bez ohledu na jejich výši. Změna by tak penalizovala legálně pracující dlužníky a zároveň přinášela riziko extrémní chudoby zejména důchodců či samoživitelů včetně jejich dětí, píše se v prohlášení. Nevýhodou předloženého návrhu je podle neziskových organizací také to, že výživné by při rozdělování výtěžku z minimální srážky nemělo přednost před běžnými pohledávkami, například z nebankovních úvěrů. Zvýšení splátek věřitelům by bylo zanedbatelné v porovnání s celospolečenskými náklady na řešení problémů ztráty bydlení a nedostatku financí na základní životní potřeby, píše se v prohlášení. Nezabavitelná částka na nezbytné životní náklady v posledních dvou letech rostla v důsledku razantního zdražování energií. Koncem loňska nezabavitelná srážka ze mzdy byla 13.638 Kč pro dlužníka a zvyšovala se o 3409,50 Kč za každého člověka, kterého dlužník vyživoval. Exekutorská komora v listopadu uvedla, že u dlužníků, kteří mají manžela či manželku a dvě děti, se nezabavitelná částka dostala na 23.867 Kč, což výrazně omezuje výši sumy, z níž může být dluh uspokojen. Neziskové organizace ale dnes poukázaly na to, že od počátku letoška se nezabavitelná částka pro dlužníka snížila o více než 900 korun a vládní koalice se navíc dohodla, že zruší započítávání manželů do nezabavitelné částky. "Navíc se s růstem minimální mzdy zvýší srážky v exekuci a rozšíří počet dlužníků, kterým se bude nově srážet," píše se v prohlášení. Údaje o exekucích začaly před několika lety sledovat a analyzovat neziskové organizace ve svém projektu Mapa exekucí. Vyplývá z něj, že předloni bylo v Česku v exekucích 7,6 procenta obyvatel a vymáhalo se po nich zhruba 620 miliard korun. V Česku se konala zatím dvě kola milostivého léta pro dlužníky. Pokud splatili původní dluh u veřejných institucí, odpustily se jim úroky, penále a další platby. Exekuce se zastavila. Ve třetím kole, které trvalo do konce loňského listopadu, bylo možné se za splnění určitých podmínek snadněji zbavit daňových nedoplatků a dluhů na sociálních odvodech. dvd rot

Senát: Zastavování bezvýsledných exekucí se má týkat i starších případů
Praha 10. června (ČTK) - Zastavování dlouhodobých bezvýsledných exekucí by se mělo týkat podle Senátu i starších případů, nikoli jen nových. Novelu exekučního řádu dnes horní komora vrátila i s dalšími změnami k opětovnému projednání poslancům.

SLOVNÍK NAJÍT