hory

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "hory". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo hory je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Jesenický etnograf vydal knihu o středobodu Jeseníků s názvem Fenomén Praděd

Jeseník 17. února (ČTK) - Historii rozhledny, přírodního bohatství, ale i významné osobnosti či řemesla Jeseníků zachycuje nová kniha s názvem Fenomén Praděd od jesenického etnografa a spisovatele Matěje Mately, která vyšla tento týden. Čtenářům přináší mnoho zajímavostí o nejvyšší moravskoslezské hoře, ale i o životě kolem ní. Autor, který pracuje ve Vlastivědném muzeu Jesenicka, zmiňuje i pověsti o vládci hor, který se mimo jiné stal i tváří bylinného likéru. Čtenáře provede na vrchol ležící na hranici Moravy a Slezska, ale zároveň i dvou krajů a tří okresů také po různých turistických cestách. Kniha podle autora vznikala dlouho. Vycházel ze svých dříve publikovaných článků, ale i z výsledků dalších historických a etnografických výzkumů. Jako zdroje mu posloužily také informace sebrané od pamětníků a znalců Hrubého Jeseníku. "Historické fotografie použité v knize pocházejí převážně ze sbírek Vlastivědného muzea Jesenicka, ale také od soukromých sběratelů a vlastivědných nadšenců," řekl ČTK Matela. V knize se objevují dobové citáty z 19. a 20. století, které reflektují dojmy německých a českých turistů, novinářů, vlastivědců či znalců Pradědu. Řada z nich poukazuje i na tamní drsné podnebí - autor například zmiňuje, že průměrná roční teplota na Pradědu nepřesáhne jeden stupeň nad nulou, prší nebo sněží zde více než polovinu roku. Matela v knize zmiňuje i zdejší unikátní přírodní bohatství a historii populace kamzíka, kterých je dnes evidováno na 400 kusů. Čtenáři se také dozví, že název Praděd vznikl z německého Alvater, proniknout mohou i do historie hory od dob středověkého osidlování Jeseníků až po 20. století. Kniha popisuje letecké katastrofy včetně nehody letadla s rumunským průkopníkem letectví Gheorghem Bănciulescem, které narazilo v září 1926 do hlavního hřebene. Pilot podstoupil amputaci končetin, nechal si však posléze vyrobit protézy a stal se prvním člověkem na světě, který létal s amputovanýma nohama, popisuje Matela. Zmíněna je v knize i postava horského ducha Praděda, a to očima původních německých obyvatel i lidí v moderní době. Neomezený vládce Jeseníků s monumentálním vzhledem byl popisován v řadě pověstí, od počátku 20. století má však již lidštější podobu. "Zjevuje se jako stařec s dlouhým šedým vousem, v širokém klobouku porostlém mechem a houbami, je oděn do dlouhé pláště a opírá se o mocnou sukovici," popisuje jesenický etnograf. Na své si v knize Fenomén Praděd přijdou i milovníci turistiky v Jeseníkách, dočtou se nejen o historii zdejších vyhlášených chat, výstavbě původní kamenné rozhledny, která byla zkolaudována v roce 1912 a stála na vrcholu hory do 2. května 1959, kdy se sesunula k zemi, i o její věrné kopii na vrcholu Wetzsteinu u durynského města Lehesten. Popsána je i stavba televizního vysílače, který byl uveden do provozu 15. prosince 1979. V souvislosti s Jeseníky vyšla v roce 2021 také úspěšná velkoformátová obrazová publikace s názvem Čti Jeseníky, na které pracovala řada odborníků. O dva roky dříve vyšla kniha Na Jeseníky!, která mapovala historii turistiky v Jeseníkách. Jejím autorem je historik Vědecké knihovny v Olomouci Jiří Glonek. Alena Horáková hj

SLOVNÍK NAJÍT