houby

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "houby". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo houby je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 100 záznamů.

Analytik: Nadměrné houbaření populaci hub neškodí, větší vliv má změna klimatu

Nadměrné houbaření českým lesům neškodí a na populaci hub zásadní vliv nemá, větší hrozbou je klimatická změna, která ovlivňuje druhové složení hub v lesích. ČTK to řekl Petr Havel, agrární analytik a autor nové knihy Houby a my. Publikace zaměřená mimo jiné na méně známé léčivé účinky hub a domácí pěstování vyjde v pondělí 18. srpna. "Vzhledem k tomu, že předmětem sběru hub jsou jen nadzemní plodnice, nemají nájezdy houbařů na populaci hub zásadní fatální vliv, pokud houbaři nepoškozují při sběru podhoubí. Houby v ČR spíše ohrožují probíhající klimatické změny, kácení stromů, s nimiž žije řada hub v symbióze, a kontaminace nejen lesního prostředí chemickými látkami," řekl Havel. Sběr hub sice podle Havla může být jedním z faktorů poklesu populace některých druhů, ale ne jediným. Svůj vliv má také struktura a věk lesních porostů. "Klasickým příkladem změn v souvislosti se stavem lesů byl v minulosti výrazný úbytek hojně sbíraných lišek obecných, to se ale změnilo a lišky lze již opět v lese úspěšně sbírat," podotkl Havel. Kvůli postupnému oteplování se navíc výskyt některých druhů také rozšiřuje, příkladem je třeba červený hřib kovář, a jiné houby z lesa mizí, třeba ryzec syrovinka. Na houby vyrazilo v loňském roce podle dat ministerstva zemědělství 68 procent domácností, meziročně o dvě procenta méně. Průměrně ale nasbírala loni jedna domácnost více hub, zatímco v roce 2023 si jedna domácnost odnesla z lesa zhruba šest kilogramů, loni to bylo 6,91 kilogramu. Hodnota nasbíraných plodů dosáhla loni 7,2 miliardy korun a byla o 2,6 miliardy vyšší oproti průměru let 1994 až 2024. Data vyplývají z průzkumu, kterého se loni zúčastnilo 1005 lidí. Popularita houbaření v Česku je podle Havla dána mimo jiné dostupností lesů. "V řadě zemí je přístup do lesů přísně regulován. V našich lesích se také nevyskytují pro člověka nebezpečné organismy, například jedovatí hadi, takže návštěva lesa prakticky nepředstavuje riziko," uvedl Havel. Povědomí lidí o sběru a zpracování hub pak zvyšuje vyspělá tuzemská mykologie a přibývající počty osvětových publikací, míní Havel. Přestože Češi bývají označováni za národ houbařů, panují mezi nimi mýty, například ohledně ideální doby sběru, řekl Havel. "Značná část veřejnosti se domnívá, že se plodnice hub vhodné ke sběru objeví v lese již následující den nebo dva poté, co zaprší. To je však ve většině případů chybná spekulace. Houby samozřejmě ke svému růstu vláhu potřebují, v lese se ale plodnice hub objevují v průměru za pět až osm dní po předchozím dešti," řekl Havel. Připustil ovšem, že některé druhy se mohou objevit i velmi brzy po dešti. Za největší a nejvíce přetrvávající mýtus označil Havel tezi, že se na houby nemá pít alkohol. Ve skutečnosti má podle něj konzumace alkoholu na houby stejné důsledky, jako jeho konzumace na jakékoli jiné jídlo. Pravděpodobnost růstu nejčastěji sbíraných hub v zemi mohou lidé sledovat na mapě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). trp ptd

Agrární analytik: Houby mají nevyužitý potenciál v prevenci nemocí či průmyslu

Houby v České republice mají značný nevyužitý potenciál, a to nejen v potravinářství, ale vzhledem k jejich pozitivním léčivým účinkům i při prevenci nemocí, nebo ve stavebnictví a zemědělství. ČTK to řekl Petr Havel, agrární analytik a autor nové knihy s názvem Houby a my. Publikace zaměřená mimo jiné na domácí pěstování léčivých hub vyjde v pondělí 18. srpna. "Spektrum jejich příznivých účinků (pařezových hub) je velmi široké. Za nejvýznamnější lze považovat prevenci rizik mnoha typů rakoviny, ale také aterosklerózy, leukémie, kardiovaskulárních nemocí, srážlivosti krve, snižování krevního tlaku nebo cukrovky," uvedl Havel. K prevenci rizik rakoviny podle něj přispívá obecně většina pařezových hub. Havel ale upozornil, že nejsou vhodné k přímé konzumaci a využívají se spíše v podobě usušených a rozemletých prášků přidávaných do směsí čajů nebo jako koření. Aby lidé neriskovali záměnu s jinou houbou, doporučuje Havel používat atlasy, nikoliv mobilní aplikace. "Houby jsou velmi variabilní a každá, i stejného druhu, vypadá trochu jinak, což aplikace nedokáží vždy správně rozlišit," řekl. Některé léčivé houby, například březovník obecný nebo rezavec šikmý, mohou lidé najít v českých lesích. Nejznámější takzvané superhouby, jako reishi nebo shiitake, se ale v ČR téměř nevyskytují a nejvhodnější volbou je proto podle Havla zmíněné houby podomácku vypěstovat. "K domácímu pěstování hub je ale vhodných celá řada druhů, jako je korálovec ježatý, ucho Jidášovo, límcovka, klanolístka, outkovka nebo smrž, zejména na špalcích je pak možné pěstovat opeňky nebo penízovky," dodal autor. Amatérskému pěstování léčivých hub se v ČR věnují desítky jedinců a zájem podle Havla mírně roste. Houby ale mohou být přínosné i v dalších oblastech, vzhledem ke svým schopnostem absorbovat do sebe v půdě přítomné látky mohou třeba sloužit k dekontaminaci životního prostředí. "Jsou například schopné rychle rozkládat cigaretové nedopalky nebo dokonce nejčastěji používaný pesticid glyfosát," tvrdí Havel. Využitelné jsou houby také ve stavebnictví nebo v průmyslové výrobě. Některé z hub zlepšují ekonomiku pěstování zemědělských plodin hubením jiných houbových škůdců a lze z nich také získat vitamín D v kvalitě prodávaných doplňků stravy, dodal Havel. Na houby vyrazilo v loňském roce podle dat ministerstva zemědělství 68 procent domácností, meziročně o dvě procenta méně. Průměrně nasbírala loni jedna domácnost více hub, zatímco v roce 2023 si jedna domácnost odnesla z lesa zhruba šest kilogramů, loni to bylo 6,91 kilogramu. Hodnota nasbíraných plodů dosáhla loni 7,2 miliardy korun a byla o 2,6 miliardy vyšší oproti průměru let 1994 až 2024. Zjištění vychází z průzkumu, kterého se loni zúčastnilo 1005 lidí. trp ptd

Výstava v havlíčkobrodském muzeu ukazuje 300 druhů hub, v lesích teď rostou

V havlíčkobrodském Muzeu Vysočiny se lidé mohou seznámit se zhruba 300 druhy hub. Najít se teď dá hodně bedel, žampionů a pýchavek, rostou i hříbky. Houbařská sezona ještě nekončí, řekl ČTK Jaroslav Machala z mykologického spolku, který po dnešním otevření výstavy pomáhal návštěvníkům s určením jejích nálezů. Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval ke spolupráci houbaře

Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval ke spolupráci houbaře

Švédský úřad pro jadernou bezpečnost vyzval houbaře ke spolupráci při měření radioaktivity ze spadu po havárii jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu před 38 lety. Sběrači hub mají úřadu zaslat k testování vzorky letošních hub, informovala agentura AP. Češi loni nasbírali 28.850 tun lesních plodin, méně než v předchozích letech

Češi loni nasbírali 28.850 tun lesních plodin, méně než v předchozích letech

Češi loni nasbírali přes 28.000 tun lesních plodin v odhadované hodnotě šest miliard korun. Oproti dlouhodobému průměru si z lesa odnesli zhruba o čtvrtinu lesních plodin méně. Jedna sbírající domácnost za rok našla průměrně šest kilogramů hub, lidé často trhali také borůvky, maliny nebo ostružiny. Mykologové: V Česku začíná houbařská sezona, lze najít i houby ze Středomoří

Mykologové: V Česku začíná houbařská sezona, lze najít i houby ze Středomoří

Počasí posledních deseti dnů bylo příznivé pro růst hub, řekla ČTK mykoložka Markéta Vlčková. Houby podle České mykologické společnosti rostou aktuálně například na Dobříšsku, Karlovarsku nebo Rokycansku, i když jen v určitých lokalitách.

SLOVNÍK NAJÍT