infrastruktura

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "infrastruktura". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo infrastruktura je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Studie: Čína loni v projektu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku

Peking 2. února (ČTK) - Čína loni v rámci svého infrastrukturního plánu nové Hedvábné stezky nejvíce investovala v Iráku. Tato blízkovýchodní země získala 10,5 miliardy dolarů (asi 225 miliard Kč) na projekty, které zahrnují i ropnou elektrárnu. Vyplývá to ze zprávy centra pro zelené finance a rozvoj při šanghajské univerzitě Fudan. Celkově Čína loni do 144 zemí formou smluvní spolupráce či přímých investic vložila 59,5 miliardy dolarů. Předloni to bylo 60,5 miliardy dolarů. Po Iráku se Čína nejvíce stavebně angažovala v Srbsku a v Indonésii, uvedla agentura Reuters. V arabských a blízkovýchodních zemích ve srovnání s rokem 2020 investice loni vzrostly přibližně o 360 procent a stavební angažovanost o 116 procent. Irák, kde Spojené státy v loňském roce ukončily svou bojovou misi, se od roku 2013 stal třetím největším partnerem v rámci iniciativy nové Hedvábné stezky v oblasti energetické angažovanosti, hned po Pákistánu a Rusku, uvádí studie. Čína a Irák spolupracují na výstavbě ropné elektrárny Al-Chajrát v irácké provincii Karbala v hodnotě pět miliard dolarů. Čínská společnost Sinopec získala zakázku na rozvoj iráckého plynového pole Mansúríja poblíž íránských hranic. Obě země rovněž spolupracují na výstavbě letiště, v solárních a dalších projektech. Hodnota čínských kontraktů v rámci nové Hedvábné stezky loni dosáhla 45,6 miliardy dolarů, což je o 37 miliard dolarů více než o rok dříve. Investice z 23,4 miliardy dolarů klesly na 13,9 miliardy USD. Financování zelené energie a investice do ní se loni zvýšily na 6,3 miliardy z předloňských 6,2 miliardy dolarů. Loni se Čína v zahraničí nezapojovala do projektů uhelných elektráren, jak dříve přislíbil čínský prezident Si Ťin-pching. Výzkumníci z Fudanské univerzity očekávají, že angažovanost Číny v projektu bude klesat. Během pětiletého plánu na období 2021 až 2025 hodlá Peking v zahraničí investovat 550 miliard dolarů. Proti období 2016 až 2020 je to pokles o 25 procent. Čína se v posledních letech snaží svými projekty posílit vzájemný obchod a zvýšit investice i vliv ve většině asijských zemí, ale i na dalších kontinentech. Pomoci k tomu má vybudování sítě železnic, přístavů a další infrastruktury. Řada evropských zemí či Spojené státy projekt zahájený v roce 2013 vnímají jako nezdravé posilování vlivu čínského totalitního režimu a chtějí jej vyvážit. Někteří kritici tvrdí, že financování nabízené Pekingem je často nevýhodné, netransparentní a některé chudší země, zejména v Africe, činí kvůli dluhům závislými na Číně. Poukazují též na nedostatečné ekologické či stavební normy některých projektů. lsk spr

SLOVNÍK NAJÍT