jeskyně

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "jeskyně". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo jeskyně je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Mladá kromaňonka, jejíž lebka byla nalezena v Mladči, dostala jméno Mlada

Olomouc 23. srpna (ČTK) - Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů. ČTK to dnes sdělil spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR. Správa jeskyní obdržela několik desítek návrhů na pojmenování dívky a deset nejzajímavějších porota zařadila do závěrečného hlasování veřejnosti. Vítězná Mlada v anketě získala 402 hlasů. Na stříbrnou pozici dosáhla Myra se 103 hlasy a bronzová je Maja s 94 příznivci. Čtvrtá skončila Ava se 77 hlasy a dalšími finalisty byla jména Khan, Mae, Mladenka, Mladka, Rena a Runa. Možnou podobu kromaňonky před časem naznačil společný projekt brazilských a českých vědců za pomoci moderních technologií. K myšlence, aby dívka nebyla jen anonymní, když už má i tvář, inspiroval správu jeskyní a obec Mladeč například ledovcový muž z Tirol s přezdívkou Ötzi. Jeho jméno poukazuje na místo nálezu. "Byli jsme velmi mile překvapeni, kolik různých zajímavých nápadů ze strany místních i vzdálenějších přišlo, i kolik lidí pak hlasovalo o finálním jménu," podotkl Drbal. Vědci se nejprve domnívali, že lebka nalezená v Mladečských jeskyních patří dospělému muži z doby kamenné. "Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela před 31.000 lety ve věku kolem 17 let. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě," řekl Drbal, který se na rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem. Lebku z Mladečských jeskyní nalezl na konci 19. století rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Je uložena ve vídeňském přírodovědném muzeu, které předloni zpřístupnilo její interaktivní on-line verzi. Virtuální model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní rekonstrukce podoby obličeje. Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. "Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv," uvedl Drbal. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. Experti vytvořili dvě verze podoby dívčina obličeje. "Jedna je černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní, barevná s vlasy a s otevřenýma očima," řekl Drbal. Tým zveřejnil své poznatky v on-line publikaci, která podrobně popisuje, jak vědci při srovnání lebky s obdobnými nálezy dospěli k tomu, že patřila nikoli muži, ale ženě. Mladečské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat a pralidí i doklady jejich činnosti, jako jsou například ohniště či kamenné nástroje. beh ver

Lidé mohou pojmenovat mladou kromaňonku z Mladečských jeskyní

Olomouc 12. března (ČTK) - Lidé mohou navrhnout jméno nebo přezdívku pro sedmnáctiletou dívku žijící v době kamenné, jejíž lebku v roce 1881 nalezl v Mladečských jeskyních na Olomoucku rakousko-uherský archeolog Josef Szombathy. Loni její virtuální model prozkoumal tým českých a brazilských odborníků. Návrhy na pojmenování mladé kromaňonky bude správa jeskyní přijímat do 30. dubna. ČTK to dnes sdělil spoluautor výzkumu rekonstrukce dívčiny tváře Karel Drbal ze Správy jeskyní ČR. "Například známý ledovcový muž z Tyrol dostal podle místa nálezu přezdívku Ötzi. Přišlo nám líto, že naše sličná předchůdkyně je taková anonymní. Tak jsme uvítali nápad mladečských radních, že by bylo dobré uspořádat anketu mezi veřejností o dívčino jméno," uvedl Drbal, podle kterého lidé mohou své návrhy posílat na emailovou adresu mladec@caves.cz či je psát na facebookový profil mladečských jeskyní. "Spolu s mladečskou radnicí vybereme nejlepších pět až deset návrhů, o kterých by následně veřejnost hlasovala v anketě na webu," dodal vedoucí Mladečských jeskyní Ondřej Vlček. Vědci se nejprve domnívali, že lebka nalezená v Mladečských jeskyních patří dospělému muži z doby kamenné. "Pozdější studie, které porovnávaly charakteristiky jiných fosilií nalezených na místě, ale odhalily, že jde ve skutečnosti o lebku ženy, která zemřela před 31.000 lety ve věku kolem 17 let. Tato fosilie je tak jednou z nejstarších Homo sapiens nalezených ve střední Evropě," uvedl Drbal, který se na rekonstrukci mladečské lebky podílel za českou stranu společně s táborským geodetem Jiřím Šindelářem. Lebka z Mladečských jeskyní je uložena ve vídeňském přírodovědném muzeu, které předloni zpřístupnilo její interaktivní on-line verzi. Virtuální model inspiroval české a brazilské vědce k vytvoření projektu forenzní rekonstrukce podoby obličeje. Lebka byla nalezena bez dolní čelisti a většiny zubů, do původní podoby ji domodeloval počítačový program. "Kompletně rekonstruovaná lebka již měla některé vymezující linie anatomických struktur, mezi nimi i umístění očních bulv," uvedl Drbal. Pro modelaci měkkých tkání posloužila podrobná data z počítačové tomografie těl současných lidí. Vědci nakonec vytvořili dvě verze podoby dívčina obličeje. "Jedna je černobílá bez vlasů a se zavřenýma očima, druhá více subjektivní, barevná s vlasy a s otevřenýma očima," řekl Drbal. Tým zveřejnil své poznatky v on-line publikaci, která podrobně popisuje, jak vědci při srovnání lebky s ostatními obdobnými nálezy dospěli k tomu, že patřila nikoli muži, ale ženě. Mladečské jeskyně se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Jde o složitý labyrint chodeb, dómů a komínů, který vznikl v devonských vápencích vrchu Třesín. V jeskyních bylo nalezeno velké množství kostí pravěkých zvířat, pralidí i doklady jejich činnosti, jako je například ohniště či kamenné nástroje. beh kš

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny
Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15.

SLOVNÍK NAJÍT