kontrola. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "kontrola". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo kontrola je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

ČR není připravena na efektivní výstavbu vysokorychlostních železnic

Česko zatím není připraveno na efektivní výstavbu sítě vysokorychlostních železničních spojení, kterou plánuje dokončit přibližně do roku 2050. Stát zatím nevytvořil věcné podmínky pro výstavbu sítě a neurčil ani zdroje financování. Neukončil jednání se sousedními státy o jejich propojení a neprokázal plně očekávané přínosy. Předpokládané úspory nákladů mohou být výrazně nižší nebo se vůbec nepotvrdí. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení. Podle ministerstva dopravy jsou ale závěry NKÚ překonané, protože projekt rychlých spojení je už aktualizovaný. Kontrolní úřad prověřoval, zda peníze na tato spojení byla vynakládána účelně, hospodárné a v souladu s právními předpisy. Kontroloval ministerstvo dopravy a Správu železnic v letech 2020 do října 2025. Od ledna 2020 do konce roku 2021 byl ministrem dopravy nynější průmyslu Karel Havlíček (ANO). Po něm nastoupil nynější předseda ODS Martin Kupka. Podle NKÚ existuje významné riziko, že se očekávané přínosy, jako je úspora času, rozvoj regionů nebo úspora nákladů dopravců, nenaplní. Jako příklad uvádí, že k úspoře času je nutná výstavba ucelených tras i modernizace nádraží, ale třeba železniční uzel Praha se má modernizovat až v roce 2047. Přitom vysokorychlostní trať Praha - Brno má být zprovozněna už do roku 2036. "Předpokládaný rozvoj regionů je zase u některých úseků v přímém rozporu s očekávanou úsporou času. Rozvoj regionů je totiž podmíněn zastávkami a sjezdy na trati," upozorňuje úřad. S odvoláním na zprávu Evropského účetního dvora uvádí, že každá mezistanice na vysokorychlostní trati představuje prodloužení celkové jízdní doby v průměru o čtyři až 12 minut. Uvádí také, že v době kontroly nebyla platná ani jedna mezinárodní smlouva o novém přeshraničním spojení a jednání se sousedními státy dosud neskončila. "Stát i Správa železnic se nově soustředí na vybudování páteřní sítě, ta propojí hlavní směry v Česku s evropskými koridory. Tento přístup významně snižuje celkové náklady a umožňuje realističtější financování i etapizaci," reagovalo na závěry NKÚ ministerstvo dopravy. Dodalo, že společně se Správou železnic pokračuje v jednání se zahraničními partnery. Například český a slovenský ministr dopravy podepsali nedávno memorandům, které má usnadnit čerpání evropských peněz na vysokorychlostní tratě. NKÚ také prověřil 15 veřejných zakázek zaměřených na přípravu rychlých železničních spojení za 2,5 miliardy korun. U některých zjistil zvyšování vysoutěžených cen, a to až o 126 procent. Tento nárůst umožnila podle úřadu změna zákona o zadávání veřejných zakázek z roku 2023, která u nadlimitních zakázek zrušila 30procentní limit pro přípustné navýšení vysoutěžené ceny. "Podle NKÚ se kvůli této změně stává zadávací řízení na nadlimitní sektorové veřejné zakázky formálním. Změna totiž umožňuje navyšovat ceny vzešlé ze soutěžního prostředí, čímž dochází k deformování trhu sektorových zakázek. To ve svém důsledku vytváří předpoklady pro nehospodárné vynakládání peněžních prostředků," píše úřad v tiskové zprávě. NKÚ uvedl, že minimální investiční náklady na výstavbu sítě vysokorychlostních železnic se odhadují na 737 miliard korun. Na přípravu už Správa železnic vynaložila do poloviny loňského roku 5,6 miliardy. A ačkoli vláda není schopna hradit výstavbu z vlastních zdrojů, nebyly zdroje financování ještě loni v říjnu určeny. Ministerstvo dopravy ale uvádí, že celkové náklady na financování základní sítě se snížily z dříve plánovaných 1,2 bilionu korun na polovinu. Navíc pokračuje vyjednávání na evorpské úrovni a příprava alternativních zdrojů financování například ve formě PPP projektů. "Pro určení přesného harmonogramu realizace jednotlivých staveb bude klíčové vědět, s jakou mírou spolufinancování z Evropské unie může stát v nadcházejících letech počítat. Členské státy by tuto informaci měly mít na podzim letošního roku," uvedlo ministerstvo. Ministerstvo upozornilo i na to, že všechny připravované VRT jsou zakotveny v unijním nařízení o síti TEN-T. Je to závazný předpis nejen v Česku, ale i v sousedních zemích. nlm snm

Kontrola. NKÚ: Stát neřídí své podíly ve firmách podle vlastních pravidel

Ministerstva neřídí majetkové podíly v obchodních společnostech v souladu se strategií vlastnické politiky státu z roku 2020. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole správy majetkových účastí státu. Jejím cílem bylo prověřit, zda jednotlivá ministerstva vykonávají správu v souladu se strategií vlastnické politiky státu a zda postupují v souladu s právními předpisy. Kontroloři zamířili na ministerstva financí, průmyslu a zemědělství. Ministerstvo financí výtky kontrolorů v řadě bodů odmítlo, jiné považuje za už bezpředmětné. Strategie vlastnické politiky státu má zajistit průhledný a efektivní výkon vlastnických práv. Ministerstva podle NKÚ neplnila sedm z 21 opatření, za problém NKÚ označil i nastavení strategie. Kontroloři například zjistili, že stát držel majetkové účasti ve dvou společnostech, které nepotřeboval. Ministerstvo financí je však zařadilo mezi strategické společnosti. Během kontroly se svého podílu v jedné z nich zbavilo kvůli dlouhodobé nepotřebnosti. Ministerstva financí a průmyslu nominovala a následně schválila do dozorčích rad náměstky ministrů, kteří přitom podle zákona o střetu zájmů nesmí být členy dozorčích ani kontrolních orgánů obchodních společností, uvedl NKÚ. Obdobná praxe fungovala i opačně – někteří členové dozorčích rad se následně stali náměstky, aniž by své působení v dozorčí radě ukončili. Mluvčí ministerstva financí Filip Běhal dnes na dotaz ČTK sdělil, že kontrolované období 2020-2025 se časově kryje převážně s funkčním obdobím minulé vlády Petra Fialy (ODS). Od nástupu současného kabinetu ministerstvo nenominovalo žádného náměstka ministra do dozorčích rad společností s majetkovou účastí státu ve své gesci, a to v rámci předběžné opatrnosti do vyřešení legislativního nesouladu mezi nominačním zákonem a zákonem o střetu zájmů. Kontrolovaná ministerstva podle NKÚ také nenastavila kvalifikační požadavky na pozice členů dozorčích rad obchodních společností. Ministerstva financí a průmyslu nezajistila, aby strategické obchodní společnosti v jejich gesci zveřejňovaly informace v souladu s právními předpisy, například v souladu se zákonem o účetnictví a nebo zákonem o svobodném přístupu k informacím. Ministerstvo financí však poukázalo na to, že přísně kontroluje povinnosti dané zákony, odbornost členů dozorčích rad navíc vždy posuzuje Výbor pro personální nominace. "Není pravda, že by předmětné společnosti nezveřejňovaly účetní závěrky a další informace v souladu s platnou legislativou. V 85 procentech případů byly řádně zveřejňovány, zbývající ojedinělá prodlení, za která odpovídají představenstva jednotlivých společností, byla zdůvodněna a napravena," doplnil Běhal. Ministerstvo financí podle NKÚ hodnotilo přínosy majetkových účastí pouze podle výnosů z dividend společností, což bylo v rozporu s uvedenou strategií, podle které stát nevlastní strategické podniky primárně kvůli dividendám. Ministerstvo financí ale tvrdí, že to není pravda. "Jejich přínosy jsou posuzovány rovněž z hlediska zajišťování energetické bezpečnosti, stability ekonomiky a plnění veřejného zájmu," zdůraznilo. Stát podle informací ministerstva financí vystupoval ke konci roku 2024 jako vlastník majetkové účasti nebo zakladatel celkem u 91 subjektů. Šlo o 39 akciových společností, jednu společnost s ručením omezeným, jednu komanditní společnost, 49 státních podniků a jeden národní podnik. Stát v těchto podnicích vykonával vlastnická a zakladatelská práva prostřednictvím devíti ministerstev, a to financí, vnitra, průmyslu a obchodu, dopravy, obrany, zemědělství, kultury, zdravotnictví a ministerstva pro místní rozvoj. nlm abz ptd

NKÚ: Vnitro vynaložilo 870 milionů na zlepšení státní služby bez efektu

Ministerstvo vnitra vynaložilo víc než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, ale nepodařilo se mu dosáhnout požadovaného účinku. Nepodařilo se například digitalizovat vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednickou zkoušku. NKÚ: Projekty za půl miliardy korun nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání

NKÚ: Projekty za půl miliardy korun nevedly ke zvýšení kvality vzdělávání

Ministerstvo školství dalo v letech 2016 až 2023 víc než půl miliardy korun na projekty, které měly zlepšit kvalitu vzdělávání v regionálním školství i výsledky žáků základních a středních škol. Tyto peníze ale vynaložilo neúčelně, kvalita vzdělávání se nezvýšila. NKÚ kromě některých nákupů nezjistil významné nedostatky v hospodaření ERÚ
Energetický regulační úřad (ERÚ) nakoupil pro své vedení mobily, tablety nebo chytré hodinky vyšší cenové úrovně za téměř 261.000 korun, ale bez řádného odůvodnění. Na dislokovaném pracovišti ERÚ v Praze měl úřad kvůli komerčnímu nájmu 5,5krát vyšší provozní výdaje proti druhému dislokovanému pracovišti v Ostravě, které sídlí v prostorách v majetku státu. NKÚ: Česko rozmělňuje evropské dotace v množství projektů bez účinku
Česká republika za 20 let členství v EU získala z unie o bilion korun více, než do ní odvedla. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve své zprávě o čerpání peněz z EU, EU Report 2024. V čerpání evropských peněz se podle úřadu Česko posunulo od počátečních problémů k systému, který zajišťuje vyčerpání peněz, ale nezaměřuje se na smysl dotací. NKÚ má v plánu 30 kontrol, prověří třeba peníze na rychlotratě nebo start-upy

NKÚ má v plánu 30 kontrol, prověří třeba peníze na rychlotratě nebo start-upy

Nejvyšší kontrolní úřad prověří v příštím roce například peníze na vysokorychlostní tratě, na start-upy nebo na výběr daně z přidané hodnoty u přeshraničních obchodů. V plánu kontrol na příští rok má 30 akcí, letos jich má o tři více. NKÚ: Zrušením EET ztratil stát jeden z nástrojů pro cílené prověřování úniků
Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Třetina obchodů kontrolovaných ČOI porušila předpisy pro informace o slevách
Více než třetina obchodů, které v prvním čtvrtletí letošního roku kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila předpisy pro informace o slevách. Neuváděly třeba nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dní před slevou. NKÚ: Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření
Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Finanční správa víc kontroluje převody nehmotného majetku a reklamy
Finanční správa se při kontrolách takzvaných převodních cen začala kromě jiného zaměřovat na převody nehmotného majetku, tedy obchodních značek, ochranných známek nebo například softwaru. Kontroluje také řetězení firem při přeprodeji reklamy i influencery, kteří prostřednictvím videí na sociálních sítí, hlavně na youtube nebo instagramu, prodávají zboží. Kontroly evropských dotací loni stanovily korekce za víc než 700 milionů korun
Kontroly peněz poskytnutých z evropských strukturálních a investičních fondů loni odhalily 1043 nedostatků zejména v oblasti účetnictví a určily korekce za 702,4 milionu korun. Prověřeny byly dotace za 38,57 miliardy korun, nesrovnalosti tak představovaly 1,82 procenta z kontrolovaných peněz. NKÚ prověří dozor nad hazardem i výběr daní z hazardu
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří, zda přijaté zákony regulující hazard splnily cíle, které si od nich stát sliboval. Půjde například o zvýšení příjmů a výběr daně z hazardních her, zlepšení kontrolních mechanismů ale i omezení patologického hráčství. ČOI zabavila ve 3. čtvrtletí přes 10.000 padělků, o 7700 více než na jaře
Česká obchodní inspekce (ČOI) zabavila při kontrolách ve třetím čtvrtletí 10.204 padělků, přičemž hodnota originálů by činila 30,3 milionu korun. V porovnání s předchozím kvartálem bylo zabaveného padělaného zboží o téměř 7700 více, v létě totiž mohly díky uvolnění opatření proti šíření nemoci covid-19 opět otevřít tržiště a tržnice.

SLOVNÍK NAJÍT