kontrola

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "kontrola". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo kontrola je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

NKÚ má v plánu 30 kontrol, prověří třeba peníze na rychlotratě nebo start-upy

Praha 12. prosince (ČTK) - Nejvyšší kontrolní úřad prověří v příštím roce například peníze na vysokorychlostní tratě, na start-upy nebo na výběr daně z přidané hodnoty u přeshraničních obchodů. V plánu kontrol na příští rok má 30 akcí, letos jich má o tři více. Vedení úřadu ale případně ještě může další kontroly do plánu doplnit. Plán kontrolní činnosti na příští rok zveřejnil NKÚ na svém webu. Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislá ústavní instituce a jeho posláním je kontrolovat nakládání s majetkem a penězi státu včetně hospodaření státního rozpočtu. Vyjadřuje se i k plnění státního rozpočtu. Podle schváleného státního rozpočtu na příští rok, který čeká na podpis prezidenta, by měl v příštím roce NKÚ hospodařit s částkou téměř 649 milionů korun. "Na rok 2025 jsme naplánovali 30 kontrol, které se dotknou asi 300 miliard korun. Zaměříme se jak na příjmy státního rozpočtu – například hned v první kontrole věnované správě daně z přidané hodnoty – ale zejména na výdaje státního rozpočtu," sdělil ČTK prezident NKÚ Miloslav Kala. Zdůraznil, že kontroly úřadu musí mít svůj dopad. "Nejen na státní rozpočet, ale zejména na životy občanů. Zkontrolujeme výstavbu rychlotratí, rozvoj elektromobility, podporu start-upů, protipovodňovou ochranu nebo třeba opravy místních komunikací. Vrátíme se k technice armády a prověříme např. i Leteckou službu Policie ČR," dodal prezident NKÚ. Kontrola výběru DPH z přeshraničních transakcí začne v lednu jako první v příštím roce. Kontroloři zamíří nejen na ministerstvo financí, ale i na generální ředitelství finanční i celní správy a na vybrané finanční úřady. Zkoumat budou například, zda úřady nastavily účelný systém správy daně. V dubnu začne kontrola peněz na přípravu výstavby rychlých železničních spojení. "Jejich základní směry a trasy shrnula studie už v roce 1995. Od roku 2013 do roku 2023 bylo na přípravu projektů rychlotratí vydáno přes dvě miliardy korun, přesto dosud není v provozu jediný úsek. Proč je tomu tak prověříme kontrolou," uvedla mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Úřad chce také zkontrolovat, zda plánované tratě dávají smysl z hlediska spojení s okolními státy. "Třeba v Německu nepokládají zrychlení trati Berlín – Drážďany za prioritu. My přitom směrem na Drážďany s rychlotratí počítáme," podotkla mluvčí. Víc než 100 miliard korun zkontroluje NKÚ v akci zaměřené na správu majetkových účastí státu. Na konci roku 2023 vykonával stát vlastnická práva u 94 subjektů; z toho například u 53 státních podniků a 38 akciových společností. "Kontroloři posoudí, zda ministerstva plní Strategii vlastnické politiky státu, kterou vláda schválila v únoru roku 2020," uvedla mluvčí. Úřad se bude zabývat tím, zda má příslušné ministerstvo strategii směřování společnosti s majetkovou účastí státu nebo případně strategii prodeje, a postupuje podle nich. Kontrola by měla dát odpověď na otázku, zda je Strategie vlastnické politiky státu funkční a zda je pro stát výhodné a smysluplné vlastnit podíly v obchodních společnostech, popsala mluvčí. Další z kontrol se zaměří například na peníze, které vynakládá ministerstvo průmyslu na podporu start-upů. Zaměří se na podporu formou zvýhodněných služeb a dotací z národního programu The Country for the Future (Země pro budoucnost) i z evropských peněz. Na podporu z těchto programů byla vyčleněna částka zhruba jedné miliardy korun. "Poskytování podpory start-upům je z hlediska dosažení očekávaných přínosů podpory vysoce rizikové, ale má zásadní potenciál pro změnu české ekonomiky," uvedla mluvčí. Kontrola bude zjišťovat, zda ministerstvo průmyslu a agentura CzechInvest vybírá projekty a poskytuje podporu tak, aby byla prokázána její potřeba, zajištěn její přínos a také hospodárnost výdajů. Kromě toho prověří NKÚ třeba peníze na obnovu místních komunikací, na podporu opatření k přizpůsobení se změně klimatu při hospodaření se srážkovými vodami nebo peníze na výzkum a vývoj ve zdravotnictví. Prověří i výběr daní z činností z činností provozovaných prostřednictvím digitálních platforem. nlm ptd

NKÚ: Zrušením EET ztratil stát jeden z nástrojů pro cílené prověřování úniků

Praha 15. července (ČTK) - Zrušením elektronické evidence tržeb (EET) v lednu 2023 ztratily úřady jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků. V případě daně z přidané hodnoty šlo hlavně o odhalování subjektů, které se nezaregistrovaly jako plátci, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad v tiskové zprávě ke kontrole zaměřené na peníze, které stát vynaložil na opatření proti daňovým únikům. Podle ministerstva financí (MF) šlo o neúměrně drahý nástroj, který stál daňové poplatníky přes dvě miliardy korun a náklady na něj by se postupem let dále zvyšovaly. Finanční přínos je navíc podle ministerstva sporný. Stát v roce 2016 zavedl dva nástroje proti daňovým únikům. Prvním bylo kontrolní hlášení a druhým EET. Evidence tržeb však byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce roku 2022 a stala se fakticky dobrovolnou. Od ledna 2023 ji pak zákon zrušil. "Již v roce 2022, kdy vláda o zrušení rozhodla, bylo ze strany MF jasně konstatováno, že ač půjde o ztrátu jednoho z řady kontrolních nástrojů, jde z hlediska veřejných rozpočtů o finančně efektivní řešení," uvedlo MF v reakci na dnešní kontrolní závěr. Rozpočtový přínos zmiňovaný ve zprávě NKÚ pokládá za sporný. Podle ministerstva je pravděpodobné, že by se postupem let přínos EET blížil nule, případně by byl záporný, a to hlavně kvůli poklesu hotovostních operací, kterých má být v roce 2025 podle odhadů proti bezhotovostním platbám jen asi pětina. NKÚ uvádí, že finanční správa během šesti let odhalila prostřednictvím kontrolního hlášení přes deset milionů rizikových transakcí. Doměřila téměř 11 miliard korun na DPH. Generální finanční ředitelství (GFŘ) vynaložilo na systém kontrolních hlášení, která musí podávat plátci DPH, v letech 2015 až 2022 celkem 257,6 milionu korun. Kontrolní úřad vyhodnotil tyto peníze jako účelně vynaložené. Mezi nejčastější zjištění patřilo uplatňování odpočtu DPH z fiktivních faktur. V řadě případů také podnikatelé neprokázali, že nákupy zboží nebo služeb použili pro svoji ekonomickou činnost. Prostřednictvím EET doměřila finanční správa v letech 2017 až 2019 na daních z příjmů a na DPH 652 milionů korun. "Následným zrušením EET v lednu 2023 ztratili správci daně jeden z významných nástrojů pro cílené prověřování daňových úniků, v případě DPH pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci," stojí ve zprávě NKÚ. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony korun. Finanční správa v letech 2017 až 2022 s využitím dat z EET zaregistrovala k DPH 7167 daňových subjektů, které překročily zákonný limit. V letech 2017 až 2019 šlo průměrně o 2076 subjektů ročně. Po pozastavení EET v letech 2021 a 2022 poklesl počet nových registrací jen asi na 20 ročně. Na zavedení a provoz EET vynaložily ministerstvo financí, Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel v letech 2015 až 2023 celkem 2,24 miliardy korun, uvedl NKÚ. Z celkového počtu daňových subjektů přihlášených k EET tvořili více než 50 procent plátci DPH. Ministerstvo financí dodalo, že se snižujícím se podílem hotovostních plateb, na které byla EET zaměřena, by klesal i přínos tohoto nástroje při odhalování daňových úniků. "Stát má jako daňový správce řadu dalších nástrojů, jak s těmito úniky účinně bojovat, ať už jsou to například kontrolní hlášení anebo analytická a vyhledávací činnost," uvedlo MF. Stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček označil v reakci na dnešní zprávu NKÚ rozhodnutí nynější vlády o zrušení EET za zločinecký počin. Podle něj tento krok okradl stát i slušné firmy. Hnutí ANO chce v případě svého návratu do vlády v upravené podobě evidenci tržeb obnovit. nlm rot

Třetina obchodů kontrolovaných ČOI porušila předpisy pro informace o slevách
Praha 7. června (ČTK) - Více než třetina obchodů, které v prvním čtvrtletí letošního roku kontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila předpisy pro informace o slevách. Neuváděly třeba nejnižší cenu výrobku za posledních 30 dní před slevou. NKÚ: Stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření
Praha 2. dubna (ČTK) - Loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nedokázal zajistit, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Finanční správa víc kontroluje převody nehmotného majetku a reklamy
Praha 14. února (ČTK) - Finanční správa se při kontrolách takzvaných převodních cen začala kromě jiného zaměřovat na převody nehmotného majetku, tedy obchodních značek, ochranných známek nebo například softwaru. Kontroly evropských dotací loni stanovily korekce za víc než 700 milionů korun
Praha 3. května (ČTK) - Kontroly peněz poskytnutých z evropských strukturálních a investičních fondů loni odhalily 1043 nedostatků zejména v oblasti účetnictví a určily korekce za 702,4 milionu korun. NKÚ prověří dozor nad hazardem i výběr daní z hazardu
Praha 31. ledna (ČTK) - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověří, zda přijaté zákony regulující hazard splnily cíle, které si od nich stát sliboval. Půjde například o zvýšení příjmů a výběr daně z hazardních her, zlepšení kontrolních mechanismů ale i omezení patologického hráčství. ČOI zabavila ve 3. čtvrtletí přes 10.000 padělků, o 7700 více než na jaře
Praha 8. listopadu (ČTK) - Česká obchodní inspekce (ČOI) zabavila při kontrolách ve třetím čtvrtletí 10.204 padělků, přičemž hodnota originálů by činila 30,3 milionu korun. V porovnání s předchozím kvartálem bylo zabaveného padělaného zboží o téměř 7700 více, v létě totiž mohly díky uvolnění opatření proti šíření nemoci covid-19 opět otevřít tržiště a tržnice.

SLOVNÍK NAJÍT