maglev

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "maglev". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo maglev je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Německu ožívají plány na výstavbu magnetických tratí, zájem mají města

Berlín 27. prosince (zpravodaj ČTK) - V Německu po letech opět ožívají plány na výstavbu tratí pro vlaky levitující na magnetickém polštáři. Oproti kdysi zvažovaným vysokorychlostním trasám propojujících Německo se sousedními státy se nynější úvahy omezují na městský provoz. O magnetické dráze jako dalším typu městské hromadné dopravy uvažují Berlín, Norimberk či Hamburk. Zda takzvané maglevy v německých městech skutečně vyjedou, bude záviset především na penězích. Velkým příznivcem magnetické dráhy je bavorský premiér Markus Söder, který se na konci listopadu svezl maglevem na testovací trati v hornofalckém Sengenthalu, kde svůj dopravní systém vyvíjí společnost Max Bögl. S jízdou byl očividně spokojen. "Děkuji za působivou jízdu! Rychlé, tiché a ekologické, to je pohled do budoucnosti," prohlásil. "S maximální rychlostí až 150 kilometrů v hodině je to navrženo speciálně pro regionální veřejnou dopravu," dodal. Tento měsíc pak Söder v projevu k poslancům zemského sněmu oznámil, že chce prověřit možnost výstavby magnetické dráhy v Norimberku, kde by propojila centrum města, hlavní nádraží, výstaviště a technickou univerzitu. Norimberk je k takovému návrhu otevřený. Pro uvažovanou trasu město původně zamýšlelo prodloužit stávající tramvajovou linku. Německá média poznamenávají, že ochota Norimberku postavit magnetickou dráhu souvisí s tím, že část nákladů by převzal bavorský stát. Radnice již naznačila, že by mohla zaplatit nejvýše částku odpovídající výstavbě tramvajové trati, více prostředků by ale v městské rozpočtu najít nedokázala. Plány pro Norimberk vyvolávají vzpomínky na neuskutečněnou stavbu magnetické dráhy mezi mnichovským hlavním nádražím a letištěm. Projekt, který podporoval někdejší bavorský premiér Edmund Stoiber, sliboval překonat zhruba 40kilometrovou vzdálenost mezi centrem Mnichova a letištěm za deset minut. V roce 2008 ale od plánu Německo kvůli předpokládaným příliš vysokým nákladům definitivně upustilo. Ukázalo se totiž, že stavba by vyšla na 3,4 miliardy eur (84 miliard Kč), což byl dvojnásobek odhadu z roku 2002. Náklady na norimberskou magnetickou dráhu zveřejněny nebyly, podle bavorské vlády jsou ale s mnichovským projektem nesrovnatelné. To uvedla i společnost Max Bögl, která poznamenala, že její systém je určen pro provoz městské hromadné dopravy, zatímco v Mnichově byla plánována vysokorychlostní trať pro magnetické vlaky Transrapid. Jako o součásti městské hromadné dopravy uvažuje o magnetické dráze Berlín. Už v červnu 2020 někdejší šéf berlínské organizace Křesťanskodemokratické unie (CDU) Kai Wegner navrhoval propojit maglevem nové městské části a také nové letiště, které stojí na pomezí Berlína a Braniborska. Wegner se letos stal primátorem Berlína a s koaličními sociálními demokraty (SPD) se domluvil, že projekt metropole zváží. Šéf frakce CDU v berlínské Poslanecké sněmovně Dirk Stettner počítá s tím, že za 80 milionů eur (dvě miliardy Kč) vznikne zkušební linka o délce zhruba sedmi kilometrů. "Chceme najít dobrou pilotní trasu, která bude smysluplná a která zůstane zachována, takže nebude po testování rozebrána," řekl v pořadu metropolitní zpravodajské televize rbb24. Termín možného začátku stavby nezmínil, město ale spolupracuje s výše zmíněnou společností Max Bögl. Stettner magnetickou dráhu považuje ve srovnání s metrem za výhodnější nejen finančně, ale také časově, protože stavba může být hotová rychleji. Soupravy budou jezdit autonomně, takže se obejdou bez personálu. Dráhu by mohla využívat i nákladní doprava. Podle Stettnera by Berlín na vybudování magnetické dráhy mohl použít peníze z klimatického fondu, který Německo zřídilo na přechod ke klimaticky neutrálnímu hospodářství. Magnetická dráha by pro Berlín nebyla novinkou, protože takový druh dopravy měl Berlín od roku 1984. Linka, která pro osobní dopravu fungovala mezi lety 1989 až 1991, byla dlouhá 1,6 kilometru a vedla od budovy filharmonie u parku Tiergarten přes Postupimské náměstí k přestupní stanici Gleisdreieck. Po sjednocení Německa a spojení Berlína ovšem magnetická dráha ustoupila metru. O magnetické dráze debatuje také severoněmecký Hamburk, kde by maglev mohl zajistit dopravu na stadion fotbalového klubu HSV a sousední Barclays arény od nedaleké zastávky městské železnice Stellingen. Autobusy, které tuto zhruba kilometrovou trasu nyní obsluhují, jezdí během akcí zcela přeplněné. Původní návrhy vybudovat zde magnetickou dráhu do evropského fotbalového šampionátu v roce 2024, který Německo hostí, jsou nyní nereálné. Důvodem jsou především peníze, protože Hamburk rozšiřuje městskou železnici S-Bahn a metro. Metro povede i ke stadionu a aréně, ale až v příštím desetiletí. V Německu se dlouhodobě magnetická dráha testovala v oblasti Emsland v Dolním Sasku. Na tamní více než třicetikilometrové trati se v září roku 2006 odehrálo dosud největší neštěstí na magnetické dráze, když pokusný vlak narazil do železničního vozidla. Nehoda si vyžádala 23 mrtvých. Zkušební středisko je nyní uzavřené. Aleš Zápotocký ank

SLOVNÍK NAJÍT