mamuti

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "mamuti". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo mamuti je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Independent: Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk

New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent. Zmíněná začínající firma se sama označuje za první na světě usilující o de-extinkci, tedy vytváření organismů splňujících charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý nebo je výsledkem křížení takových či příbuzných druhů. V současnosti vyvíjí způsob, jak oživit základní geny vyhynulých zvířat. Podle serveru The Intercept získala tato texaská společnost 235 milionů dolarů (asi 5,4 miliardy Kč) od sponzorů, mezi nimiž jsou krom výše zmíněných i další známé osobnosti včetně motivačního řečníka Tonyho Robbinse či spoluzakladatele společnosti PayPal Petera Thiela. Přispěla ale také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm v rozhovoru s Daily Mail přirovnal proces oživení vyhynulých tvorů k obrácenému Jurskému parku. "Stanovili jsme si termín pro našeho prvního mamuta na konec roku 2028 a v současné době jsme na dobré cestě, což je skvělé," řekl Lamm. Oživení prehistorického obra podle něj vyžaduje 22 měsíců trvající březost. "Ale vzhledem k tomu, že ostatní druhy mají březost mnohem kratší, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme jiného druhu dříve než mamuta," dodal. Například oživení vakovlka tasmánského, který vyhynul na začátku 80. let 20. století, by podle něj trvalo "pouhé týdny". Pták dronte mauricijský, známý také jako dodo či blboun nejapný, který byl naposledy spatřen v roce 1600, by podle Lamma potřeboval asi jeden měsíc. "Domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že do roku 2028 budeme nějaký druh mít, a bude to jeden z těch tří, o kterých jsem mluvil," řekl Lamm. Ačkoli mamut vyhynul zhruba před 4000 lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým. Upravené geny a kmenové buňky by byly spojeny s vajíčkem samice slona indického. Mamut mohl dosahovat hmotnosti až šesti tun. "Nevezmeme mamutí DNA a nezalepíme díry," řekl Lamm deníku Daily Mail v narážce na katastrofický proces vylíčený ve sci-fi románu Michaela Crichtona Jurský park z roku 1990 a následné stejnojmenné filmové sérii. "Snažíme se vpravit geny mamutů do slonů indických." Společnost v prohlášení zveřejněném na svých stránkách upřesnila, že potomek takto oplodněné slonice bude "odolnější vůči chladu se všemi základními biologickými znaky mamuta srstnatého". "Bude chodit jako mamut srstnatý, vypadat jako mamut, vydávat zvuky jako mamut, ale hlavně bude schopen obývat stejný ekosystém, který po vyhynutí mamutů osiřel," dodala společnost, která tvrdí, že pokud by se tento tvor vrátil do arktického prostředí, mohl by být přínosem pro životní prostředí. "Mohl by pomoci zvrátit rychlé oteplování klimatu - a co je ještě důležitější, mohl by chránit arktický permafrost," uvádí Colossal Biosciences. "Návrat mamuta srstnatého znamená návrat lepší Země." Zatímco se Colossal Biosciences ohání smělými představami, jak se na Zemi vrátí ptáci dodo a další dávno zmizelá zvířata, odborníci tuto myšlenku označují za pouhé divadlo. "De-extinkce je vědecká pohádka," řekl v roce 2022 deníku Sydney Morning Herald ředitel australského Centra pro starověkou DNA Jeremy Austin. "Snahy o oživení mamutů srstnatých stavějí spíše na mediální pozornosti pro vědce a méně na seriózní vědě," řekl. Lamm se však nehodlá kvůli skepsi vědecké obce připravit o své sny. "Kritici, kteří tvrdí, že de-extinkce genů za účelem vytvoření zástupných druhů je nemožná, jsou kritici, kteří prostě nejsou plně informováni a neznají vědu," řekl serveru The Intercept. "Od prvního dne máme jasno v tom, že při obnově druhů budeme vyvíjet technologie, které, jak doufáme, budou prospěšné jak pro lidskou zdravotní péči, tak pro ochranu přírody," dodal. Začátkem října společnost Colossal Biosciences oznámila, že založila neziskovou nadaci, která se zaměří na iniciativy na ochranu přírody. Ty by podle sdělení měly využívat technologie vyvinuté společností k "rychlé revoluci v ochraně přírody a obnově ekosystémů". dk spr

Mamuti srstnatí možná vyhynuli kvůli alergii na pyl, tvrdí nová studie

Tel Aviv/Řím 28. září (ČTK) - Oblaka pylu, která se vznášela nad stepmi na konci poslední doby ledové, mohla přispět k vyhynutí mamutů srstnatých. Tvrdí to alespoň autoři nové studie, podle nichž se v důsledku globálního oteplování mohlo uvolnit tolik pylu, že to u zvířat vyvolalo alergické reakce, napsal server Live Science. Alergie zablokovala mamutům čich a znemožnila jim normální vzájemnou komunikaci. Neschopnost vzájemně se očichat v období rozmnožování by podle týmu zoologů a chemiků vedeného Glebem Zilbersteinem zabránila mamutům najít si partnera k páření, což by vedlo k prudkému poklesu velikosti populace a nakonec k jejímu vyhynutí. "Jedním z možných mechanismů vymírání zvířat během klimatických změn by mohlo být poškození čichu v důsledku vzniku alergií při změně flóry," napsali vědci ve studii, kterou zveřejnil časopis Earth History and Biodiversity. "Cílem této práce je představit nový evoluční mechanismus vymírání mamutů a dalších zvířat založený na narušení komunikace." Mamuti srstnatí (Mammuthus primigenius) žili v období pleistocénu (před 2,6 miliony až 11.700 lety). Na většině území svého výskytu vymizeli přibližně před 10.000 lety, ačkoli malá populace přežívala na Wrangelově ostrově - odlehlém ostrově u severovýchodního Ruska - až do doby před 4000 lety. Vědci se převážně domnívají, že k vyhynutí mamutů vedla kombinace příbuzenského křížení, lovu ze strany člověka a velkých změn ve vegetaci, ale stále se vedou diskuse o tom, do jaké míry přispěly jednotlivé faktory k jejich zániku. Podle nové studie alergie mohla mamutům narušit několik životně důležitých funkcí. Zvířata používají čich k hledání potravy i partnerů, k navigaci během migrace a k úniku před predátory, takže ucpané choboty mohly mamuty odsoudit k záhubě, píší vědci v článku. Jedním ze způsobů, jak ověřit, zda mamuti trpěli alergiemi, je prozkoumat obsah jejich žaludku a hledat přítomnost rostlin a pylů, které alergie vyvolávají, navrhli autoři nové studie. Některé fosilní nálezy také mají pyl usazený v mumifikovaných tkáních nebo se v jejich okolí zachoval rostlinný materiál, který by podle studie mohl pomoci identifikovat dráždivé látky v dávné minulosti. Další možností by podle autorů studie bylo hledat proteiny imunitního systému, které tělo produkuje při alergické reakci. Jedním z hlavních je imunoglobulin E (IgE), který se produkuje ve střevě a poté se vyměšuje. Tudíž by se dalo s pomocí testování zkamenělých mamutích výkalů neboli koprolitů zjistit, jestli mamuti trpěli silnou sennou rýmou. Podle studie dosud žádný publikovaný výzkum stopy IgE ve vzorcích trusu pravěkých savců nehledal. Ne všichni odborníci jsou ale přesvědčení, že alergie sehrály zásadní roli v soumraku mamutů. "Tato myšlenka mi připadá dost bláznivá a nejsem si jistý, jak by se kdy dala potvrdit," napsal serveru Live Science evoluční biolog a profesor Univerzity v Buffalu Vincent Lynch. Pravěké vzorky DNA skutečně naznačují, že poslední přeživší mamuti ztratili schopnost cítit určité rostliny, dodal Lynch v zaslaném e-mailu. Rekonstruovaný genom mamuta z Wrangelova ostrova vykazoval mutace v genech spojených se schopností detekovat květinové vůně, což naznačuje, že poslední mamuti necítili kvetoucí rostliny. Lynch ale tvrdí, že dokud nebude myšlenka autorů experimentálně ověřena a podpořena dalším výzkumem, pak se bude dále domnívat, že vymření mamutů způsobila kombinace faktorů životního prostředí a vlivu člověka. Vedoucí nové studie Zilberstein, který spolupracuje se svou manželkou Svetlanou a týmem italských vědců, se už v minulosti zapsal do vědeckého výzkumu studiemi, které vzbudily značnou pozornost. V loňském roce například manželé Zilbersteinovi, kteří pocházejí z Kazachstánu, ale poslední desítky let žijí v Izraeli, cestovali do Rumunska. V Transylvánii zkoumali dopisy napsané Vladem III. Draculou, který posloužil jako předloha slavného románu Drákula Brama Stokera. A Zilbersteinovi na základě analýzy potu a slin tvrdili, že Vlad Napichovač byl vegan. dk ank

SLOVNÍK NAJÍT