meče

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "meče". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo meče je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Archeologové z Česka popsali důležité proměny ve výrobě středověkých mečů

Praha/Brno 4. července (ČTK) - Archeologové sestavili rozsáhlý soubor středověkých mečů nalezených na území dnešního Česka. Popsali například významné změny v technice výroby, které nastaly ve druhé polovině osmého a v devátém století a později v 11. století. Objevili i zvláštnosti mečů z území Moravy. Akademie věd ČR (AV) to dnes uvedla v tiskové zprávě. Podle expertů se o vývoji středověkých mečů dosud mnoho neví. Na projektu spolupracují Archeologické ústavy AV v Praze a v Brně a Národní muzeum. Podle archeologů v osmém a devátém století výrazně vzrostlo množství mečů s ocelovými břity, celoocelovými konstrukcemi a tím i mečů s břity vytvrzenými kalením. Také se prodloužily záštity, oddělující čepel od rukojeti. Meče tím získaly vyšší kvalitu a lepší mechanické vlastnosti. Během 11. století pak kováři přestali navařovat břity na středovou část čepele, což byla praxe, která se předtím prováděla zhruba tisíc let. "V té době muselo v Evropě, nebo alespoň v některých jejích regionech, dojít k zásadnějším hospodářským a patrně i společenským změnám, které tuto změnu iniciovaly nebo alespoň umožnily," uvedl Jiří Hošek z pražského Archeologického ústavu. Podle Hoška to lze zřejmě přičíst zavádění kovacích strojů poháněných vodním kolem. "Bohužel, o způsobu výroby mečů ani míře mechanizace kovářských provozů v té době nemáme žádné písemné doklady," podotkl archeolog. Výsledky detailního průzkumu shromážděných mečů tým sepsal do dvou publikací. Archeolog Jiří Košta, který pracuje v Národním muzeu, uvedl, že analýza souboru umožnila v dosud "netušené" šíři studovat jak technologický vývoj, tak, pomocí písemných pramenů, i způsoby distribuce a organizace výroby a proměnu symboliky mečů. Podle expertů do 10. století opatřoval čepel značkou kovář ještě při výrobě zbraně, od 11. století se pak začínají prosazovaly inkrustované značky a nápisy z neželezných kovů - z mosazi, stříbra či cínu. Petr Žákovský z brněnského Archeologického ústavu uvedl, že se tak značky i nápisy mohly vpravit už do tvarově hotové čepele bez návaznosti na výrobu zbraně. Zatímco značky na raně středověkých mečích symbolizovaly hlavně ochranu a úspěšnost, později se podle týmu převážně pojily s jednotlivými výrobci. Jsou tak zřejmě výrobními značkami v dnešním slova smyslu. Jednou z nejznámějších značek býval tzv. pasovský vlk odkazující na původ čepelí v pasovských dílnách. Tamní výrobní centrum výrobu masově mechanizovalo a produkovalo obrovské množství kvalitních čepelí do střední i jihovýchodní Evropy. Tuzemští mečíři je podle archeologů patrně ve velkém nakupovali a dopracovávali. To pomáhalo rozvinout mečířské řemeslo u nás a zlepšilo i sociální postavení tuzemských mečířů. Mechanizace součástek postupně také zvýšila dostupnost mečů. Mezi nalezenými meči pak tým překvapily exempláře z území Moravy. Tamní čepele z první poloviny devátého století nevybočují z obecných západoevropských trendů, ve druhé polovině století ale vzrostla jejich rozmanitost. Tým našel extrémně robustní a zároveň krátké čepele i úzké čepele s prvky, které byly v Evropě dosud zaznamenány jen u nálezů datovaných do druhé poloviny 10. století a 11. století. U těchto čepelí podle Košty většinou chybí damaskování či značky a je otázkou, do jaké míry odráží místní produkci a do jaké změny pocházejí z Franské říše, jejichž nástup byl dosud kladen do pozdější doby. Archeolog vysvětlil, že problémem jsou omezené možnosti datování tamních nálezů a nedostatek znalostí o vývoji mečů v Bavorsku a na východní periferii Franské říše, se kterou byly moravské elity v úzkém kontaktu. sar mha

SLOVNÍK NAJÍT