mláďata

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "mláďata". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo mláďata je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Live Science: Který z živočichů může mít najednou nejvíce potomků?

New York 14. října (ČTK/Live Science) - Na naší planetě žijí miliony živočišných druhů a každý z nich má reprodukční strategii, která se vyvinula podle jeho specifických potřeb. Který druh však může mít najednou nejvíce potomků? ptá se server Live Science. "Tato otázka se velmi rychle mění z jednoduché na složitou," řekla ichtyoložka z Havajské univerzity Kathleen Coleová. V první řadě záleží už na samotné definici slova potomek. Pokud se potomstvo definuje z hlediska počtu gamet, neboli neoplozených vajíček a spermií, vyprodukovaných najednou, jsou ryby napřed o mnoho velrybích délek, uvedla Coleová. Na uvolnění neoplozených jiker je potřeba méně energie než na jejich nakladení po oplození, takže živočichové, kteří se třou, neboli uvolňují do vody neoplozené jikry a spermie, mají často více vajíček než ti, kteří se netřou. Vědci uvádějí, že oceánská ryba měsíčník svítivý (Mola mola), může mít ve vaječnících až 300 milionů vajíček. Protože se ale tyto jikry oplodňují mimo tělo samičky, je nemožné zjistit, z kolika z nich se stanou životaschopní potomci. Jinými slovy, jakmile jsou jikry vypuštěny do oceánu, není možné zjistit, které z nich jsou její, ani není možné sledovat, která z nich projde oplodněním a vývojem v malou rybku. Ačkoli neexistují žádné oficiální odhady počtu měsíčníků v oceánu, jsou v důsledku náhodného odchytu při rybolovu zařazeni na Červený seznam IUCN jako zranitelný druh a jsou považováni za přirozeně vzácné. Takže se všech 300 milionů jiker v mláďata měsíčníků rozhodně nepromění. Pokud jde o počet najednou oplozených vajíček, má navrch hmyz žijící v koloniích. Některé druhy mravenců, například afričtí mravenci druhu Dorylus wilverthi, mohou naklást i tři až čtyři miliony vajíček přibližně za měsíc - královna se rozhodne některá z těchto vajíček oplodnit a jiná ne, podle toho, kolik chce mít samců a kolik samiček. Mezi ptáky patří k nejvýkonnějším druhům koroptev polní (Perdix perdix), která má až 22 vajec na snůšku. Pokud jde o živorodé tvory, otcové mořských koníků mohou najednou přivést na svět až 2000 živých mláďat, která odchovávají s pomocí placenty ve vaku. Jedovaté zmije útočné (Bitis arietans) jsou nejlepším kandidátem na nejplodnější suchozemské živorodé tvory. Je zaznamenán případ, kdy samice přivedla na svět 156 plně vyvinutých zmijích mláďat z jednoho zabřeznutí. "Jsou jako obří klobásy," řekl o matkách zmijí útočných evoluční biolog z Univerzity George Washingtona ve Washingtonu Alex Pyron. "Dokážou do sebe nacpat spoustu mláďat." Proč mají tito živočichové tolik mláďat, zatímco zvířata jako sloni a velryby mají obvykle vždy jen jedno? Jedním z faktorů, které ovlivňují velikost vrhu, je délka života. Zvířata s kratším životem, která se nedožijí dospělosti svých potomků, mají obvykle více potomků najednou. "Nemohou si s přiváděním potomků na svět dávat načas," řekla Coleová. "Musí tu po sobě nechat co nejrychleji co největší odkaz," dodala. Druhy, jako jsou netopýři, které musejí být lehké, aby mohly létat a nosit svá mláďata ve vzduchu, se zpravidla mohou vždy starat pouze o jedno mládě. A zvířata, která se o svá mláďata starají i po narození, mají zpravidla méně potomků, protože výchova každého z nich vyžaduje větší úsilí, více energie i více potravy. Velký vliv má také to, zda zvíře klade vejce, nebo rodí živá mláďata. Vývoj živých mláďat je náročnější, takže zvířata, která rodí živá mláďata, jich často mají méně. Živočichové, kteří žijí ve skupinách, včetně druhů, jako je plodný africký mravenec, mohou mít více mláďat než samotáři, protože skupina jim poskytuje větší ochranu a sdílenou péči. Vždy se však najdou příklady, které se těmto trendům vymykají. Králíci a myši jsou koneckonců proslulí svými velkými vrhy, přestože rodí živá mláďata, zatímco hovniválové, kteří kladou vajíčka, mohou snést najednou jen tři. "Měnící se prostředí a měnící se ekologické podmínky mohou způsobit, že selekční tlaky zodpovědné za strategie rozmnožování se změní," řekl Pyron. "Ale proč takové evoluční ojedinělé případy vznikají, je vždycky tak trochu záhadou," dodal. dk spr

SLOVNÍK NAJÍT