nacismus. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "nacismus". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo nacismus je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

Nový web mapuje pražské kameny zmizelých a nabízí patronství

Nový web nabízí interaktivní mapu pražských kamenů zmizelých i možnost patronství nad kameny. V polovině června budou v Praze položeny další mosazné kameny připomínající oběti nacistické represe před domy, kde tito lidé žili. Počet těchto kamenů v Praze letos přesáhne 1000. V tiskové zprávě o tom dnes informovala Jana Gáborová z neziskové organizace Hanácký Jeruzalém. Kameny zmizelých, německy Stolpersteine, doslova kameny, o které je třeba klopýtnout, jsou dlažební kostky s mosazným povrchem vsazené do chodníku. Mají připomínat osudy oběti nacistického režimu. Každý kámen připomíná jednu konkrétní osobu prostřednictvím textu na destičce, kde je uvedeno jméno, datum narození a úmrtí a místo transportu dané oběti. Počet kamenů zmizelých v hlavním městě letos překročí 1000. Přestože nové kameny každoročně přibývají, stovky starších zůstávají bez pravidelné péče. Na to reaguje nový program patronství. Patronem kamene se může stát kdokoli, jednotlivec, škola nebo třeba firma. Vybere si konkrétní kámen a zaváže se například k občasnému vyčištění, kontrole stavu nebo připomínání příběhu člověka, kterému je věnován. "Paměť není jen o pokládání nových kamenů. Stejně důležité je pečovat o ty, které už v našich ulicích jsou. Proto jsme vytvořili možnost stát se patronem a pomoci uchovat příběhy lidí, na které bychom neměli zapomenout podruhé," uvedli koordinátoři projektu Trevor Sage a Hermína Neuner. Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holokaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. kcp sdv

Nacismus: Archiv bezpečnostních složek nechce být začleněn pod Národní archiv

Archiv bezpečnostních složek, který je propojen s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR), nechce být za pět let začleněn pod Národní archiv. Ve zprávě o činnosti archivu, který má ve správě archiválie z činnosti bezpečnostních složek z doby nacismu i komunismu, to uvedl jeho ředitel Miroslav Urbánek. Zprávou se bude příští rok zabývat Senát, jehož někteří členové už navrhli převod zrušit. Zachování archivu v rámci ÚSTR je podle Urbánka "zcela zásadní rozhodnutí pro další výzkum totalitního režimu na našem území". Přechodem pod Národní archiv by byl podle ředitele de facto eliminován po stránce finanční, personální a věcné jakýkoli další rozvoj dosavadních pracovních aktivit, a to jak badatelských, tak vědeckých nebo úředních. Urbánek poukázal například na to, jeho archiv má ve správě přes 20 kilometrů archiválií, což představuje 755 archivních fondů, které zpracovává 60 archivářů. Po převodu pod Národní archiv by se jim věnovalo podle predikcí maximálně deset až 12 lidí, což by fakticky znamenalo ukončení jakékoli systematické práce na výzkumu a zpřístupňování fondů, uvedl Urbánek. Podle něj by navíc mohl skončit projekt e-Badatelna, který umožňuje dálkový přístup k digitalizovaným dokumentům archivu. Ředitel archivu také poznamenal, že vzhledem k právní výjimce v zákoně má nyní každý badatel plný přístup k archivním materiálům včetně přírůstků a nezpracovaných archiválií, bez ohledu na zákon o ochraně osobních údajů. Bez jasného právního vymezení by po převodu hrozilo omezení přístupu veřejnosti, nejasné rozhodovací kompetence nebo naopak neoprávněné zpřístupňování archiválií. Sloučením archivů lze podle ředitele předpokládat, že svazky komunistické tajné policie by mohly být zpřístupňovány pouze se souhlasem příslušných příslušníků StB. "Dopady by byly zásadní na badatele nejenom z ÚSTR a především na širokou veřejnost, jíž by v podstatě byl odepřen přístup," napsal Urbánek. Archiv bezpečnostních složek obsahuje dokumenty z archivu ministerstva vnitra, archiválie StB a gestapa, tedy nacistické tajné policie, a rovněž archiválie zpravodajských služeb. Archiv bezpečnostních složek, jehož působnost je dána zákonem, se má podle platné úpravy stát součástí Národního archivu počátkem roku 2030. Tvůrci senátorské novely v čele s místopředsedou Senátu Jiřím Oberfalzerem (ODS) tento přesun navrhli zcela zrušit. Podle nich by převod nebyl žádoucí. "Odporuje současným závažným potřebám kontinuálního a hlubšího výzkumu totalitních režimů, který nebyl doposud ukončen," zdůvodnili návrh senátoři. Kritici novely, k nimž patřil historik a senátor za SEN 21 Martin Krsek, argumenty pro zrušení převodu za nedostatečně podložené. mhm rdo

Nizozemsko zveřejnilo jména 425.000 podezřelých z kolaborace s nacisty

Nizozemsko dnes zveřejnilo seznam více než 400.000 jmen lidí, kteří jsou či byli podezřelí z kolaborace s nacisty za druhé světové války. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se tak stalo poté, co na Nový rok vypršela platnost zákona, který omezoval přístup veřejnosti k tomuto archivu. Výstava ve Výmaru mapuje rozpolcené vztahy žáků Bauhausu k nacismu

Výstava ve Výmaru mapuje rozpolcené vztahy žáků Bauhausu k nacismu

Myšlenky a styl význačné německé meziválečné umělecké školy Bauhaus, která se od svého vzniku potýkala s odporem nacionálních socialistů, nezaručovaly imunitu vůči svodům nacistické ideologie. Jak ukazuje dnes otevřená třídílná výstava ve Výmaru, kolébce Bauhausu, mnoho někdejších členů této školy dosáhlo za nacismu úspěšné kariéry. Nizozemci prověřují vládní sbírku obrazů, mohli je ukrást nacisté
Nejméně dvě desetiletí visel na stěně nizozemského parlamentu obraz rybářských člunů pod zamračenou oblohou. Zákonodárci jej obdivovali, aniž by o jeho původu příliš přemýšleli. Nyní odborníci zkoumají, zda je mistrovské dílo Rybářské lodě u pobřeží od Hendrika Willema Mesdaga z 19.

SLOVNÍK NAJÍT