přehrada

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "přehrada". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo přehrada je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Smlouva o využívání vodních zásob Nilu vstoupila v platnost, Egypt je proti

Kampala 14. října (ČTK) - Smlouva o spravedlivém využívání vodních zásob řeky Nil vstoupila v platnost poté, co se k ní formálně připojil Jižní Súdán. Naopak Egypt a Súdán smlouvu nepodpořily, což může ohrozit naplňování jejího cíle, informovala dnes agentura AP. Cílem smlouvy je spolupráce zemí, jejichž územím protéká Nil. Ratifikovalo ji pět z deseti afrických států, které se sdružily pod platformu Iniciativa povodí Nilu (Nile Basin Initiative) - Etiopie, Uganda, Rwanda, Burundi a Tanzanie. Kongo se podpisu zdrželo a Keňa zatím nedodala ratifikační dokumenty. "Tato rámcová dohoda je výsledkem desítky let vyjednávání a důkazem našeho společného odhodlání využít řeku Nil ve prospěch všech a zajistit její spravedlivé a udržitelné využívání pro další generace," stojí v prohlášení států Iniciativy povodí Nilu. Egypt a Súdán, jejichž území pokrývá z velké části poušť, dlouhodobě blokují jakýkoliv pokus, který by omezil jejich kontrolu nad správou Nilu. Napětí v regionu se zvýšilo poté, co Etiopie začala s výstavbou přehrady na Modrém Nilu, který je společně s Bílým Nilem klíčovým přítokem druhé nejdelší řeky na světě. Egypt se proti projektu stavěl od samého začátku, protože se obává, že přehrada bude mít devastující dopady na vodní zásoby na jeho území. Etiopie nicméně argumentuje, že výstavba přehrady je zásadní pro rozvoj místní ekonomiky a řeší až kritický nedostatek elektřiny, kdy více jak polovina populace k ní nemá přístup. Egypt nedávno podepsal dohodu o bezpečnostní spolupráci se Somálskem, která podle AP posiluje jeho pozici na východoafrickém poloostrově. Somálsko má také spory s Etiopií. Ta se totiž snaží získat přístup k Arabskému moři přes odštěpenecký region Somaliland na severu Somálska. Podle smlouvy by tak mohl Egypt do Somálska vyslat mírové jednotky. bat nim

RFE/RL: Dněpr po protržení Kachovské přehrady odhaluje potopenou historii

Kyjev 30. července (ČTK) - Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se také odkrylo to, čemu se někdy říká "kozácká Atlantida", píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) s odkazem na území, jenž bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili státní útvar známý jako Záporožská sič. Ustupující voda odhalila území, kde kozáci od poloviny 16. století do konce 18. století vybudovali nejméně osm opevněných osad, jimž se říká siče, upozorňuje RFE/RL. Nicméně dokud v regionu neskončí boje, nebudou podle výzkumníka Anatolije Volkova tyto ani další slibné archeologické lokality přístupné pro výzkum. Podobný názor má jeho kolega Oleh Tubolcev, podle něhož by vyschnutí Kachovské přehrady mohlo v budoucnu přinést "archeologický boom". Většina nově odhaleného území je však zatím badatelům nepřístupná, jelikož Rusové okupují velkou část východního břehu nádrže. Nové nálezy jsou přesto hlášeny každý den, píše stanice. Jedním z dosud nejpozoruhodnějších objevů je podle ní přibližně 500 let stará, sedm metrů dlouhá dřevěná loď. S jejím vylovením z řeky pomohli námořní archeologové, kteří přijeli během pauzy ve vojenské službě na frontové linii, přiblížil Tubolcev, výzkumník z Národní rezervace Chortycja a zakladatel Nové archeologické školy v Záporoží. Chortycja je největším ostrovem na Dněpru, který v uplynulých pěti tisíci letech obývaly různé národy. Archeologové, kteří na ostrově pracují, našli od protržení přehrady keramiku z doby bronzové a z období starých Řeků, která se sem s největší pravděpodobností dostala z Krymu, artefakty související s obchodem Kyjevské Rusi a krymských Tatarů a části lodí a zbraní z dob kozáků a ruského impéria, přibližuje Anatolij Volkov z Národní rezervace Chortycja. Pokles hladiny vody také odhalil pozůstatky dočasného mostu postaveného v roce 1944. Hledači pokladů, kteří se po artefaktech pídí nelegálně, obvykle s cílem je prodat, po poklesu hladiny vody po protržení přehrady našli lebku s nacistickou helmou a další předměty z druhé světové války. Kachovská přehrada byla jedním z největších vodních děl v Evropě, postavili ji Sověti v roce 1956 a byla součástí systému vodních děl podél Dněpru, jejichž smyslem bylo zabránit nekontrolovaným záplavám, zlepšit dopravu na řece a pomoci s výrobou energie. Kvůli její výstavbě skončila pod vodou řada obcí, kostelů i historických památek. Od loňské ruské invaze její vodní plocha od sebe oddělovala ukrajinská a ruská vojska. Ze zničení přehrady se vzájemně obvinily Ukrajina i Rusko, hráz ale od prvních dnů invaze okupovaly ruské síly. Kyjev tvrdí, že ruské jednotky způsobily na přehradě výbuch. Moskva uvádí, že ukrajinské síly přehradu ostřelovaly. Experti oslovení listem The New York Times dříve uvedli, že nejpravděpodobnější příčinou byl výbuch zevnitř. Ukrajinská vláda mezitím schválila usnesení o obnově přehrady, která byla důležitá také pro zásobování regionu vodou, možné to bude ale jen v případě ústupu invazních vojsk. Archeologové mezitím uvádějí, že nemají času nazbyt a žádají, aby do projektu obnovy vodního díla úřady zahrnuly také vědecký výzkum. Velkou část Záporožské oblasti zatím stále okupují Rusové a na řadě míst se odehrávají těžké boje. Ukrajinská armáda se snaží ruské invazní síly vytlačit, ty vybudovaly na obsazeném území rozsáhlý systém opevnění a region zaminovaly. Podle badatele Tubolceva, jenž prostudoval satelitní snímky, je tato obranná síť "mnohem větší než v roce 1943", tedy za druhé světové války, a při jejím budování byly zničeny stovky archeologických nalezišť. ipl jrm

SLOVNÍK NAJÍT