rasismus

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "rasismus". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo rasismus je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

BBC: Narodili se ve Francii, ale svoji budoucnost vidí v Africe

Paříž/ Dakar 9. listopadu (ČTK/BBC) - Menka Gomis se narodil ve Francii, ale rozhodl se, že jeho budoucnost leží v západní Africe, v Senegalu, odkud pocházejí jeho rodiče. Gomis tak patří ke vzrůstajícímu počtu francouzských Afričanů opouštějících Francii, kterou viní z nárůstu rasismu, diskriminace a nacionalismu. Tento fenomén mnozí označují za "tichý exodus" z Francie, píše BBC. Tento Pařížan si založil malou cestovní kancelář, která nabízí zájezdy především do Afriky pro ty, kdo chtějí objevit kořeny svých předků. Nyní má kancelář v Senegalu. "Narodil jsem se ve Francii, vyrostl jsem tu, a tak znám určité zdejší reálie. Rasismus je tu dost častý. Bylo mi šest let a ve škole mi nadávali do negrů. Každý den," zavzpomínal Gomis, který chodil do školy v Marseille. "Jsem možná Francouz, ale moji předci pocházejí odjinud," dodal. Gomisova matka se přistěhovala s rodinou do Francie ještě jako malé dítě a nemůže synově motivaci odejít do Senegalu porozumět. Jak ale vysvětluje on sám, neodchází jen za nějakým "africkým snem". K Africe ho pojí pocit zodpovědnosti za rodnou zemi svých rodičů a možnosti, které před ním kolébka lidstva otvírá. "Afrika je jako Amerika za časů...zlaté horečky. Myslím, že je to kontinent budoucnosti. Je to místo, kde se ještě dá všechno postavit, vytvořit," vysvětlil svůj záměr Gomis. Vztahy mezi převážně muslimským Senegalem a Francií jsou dlouhé a složité. Z bývalé francouzské kolonie, která byla kdysi klíčovým centrem transatlantického obchodu s otroky, odchází mnoho lidí, kteří hledají lepší život právě v zemi Galského kohouta. Minulý rok také francouzský migrační úřad OFPRA zaznamenal rekordní počet žadatelů o azyl. Uchazečů bylo kolem 142.500, třetině z nich francouzské úřady vyhověly. Jelikož francouzský zákon zakazuje shromažďovat údaje o rase, náboženském vyznání a etnicitě, nedá se přesně určit, kolik lidí si zvolí opačnou cestu, z Evropy do Afriky. Průzkumy však naznačují, že vysoce kvalifikovaní Francouzi muslimského původu svou rodnou zemi v tichosti opouštějí. Často jde o děti imigrantů. Řada z nich jako důvod, proč odcházejí, uvádí, že jejich rozhodnutí posiluje nárůst podpory pravicových stran ve Francii. Nedávno se také francouzský premiér Michel Barnier a ministr vnitra Bruno Retailleau zavázali, že budou bojovat proti přistěhovalectví. K těm, kteří se rozhodli pro emigraci, patří i Fanta Guirassyová. Ve Francii žila celý život a na okraji Paříže si otevřela vlastní ošetřovatelskou praxi. Nyní je však odhodlaná odstěhovat se do Senegalu, odkud pochází její matka. "Je tomu naneštěstí už pár let, co se ve Francii cítíme méně a méně bezpeční. Je to škoda, ale tak to je," řekla Guirassyová, která sama vychovává 15letého syna a má o něj strach. Poslední kapka přetekla, když ho zastavila policie a prohledala ho na ulici, kde si povídal s kamarády. "Pro mě jako matku je to velmi traumatizující. Sleduji, co se děje v televizi a lidem kolem," dodala. Narážela tím i na případ, kdy policie smrtelně postřelila 17letého Nahela Merzouka, Francouze alžírského původu. Nedávný průzkum také ukázal, že 91 procent dotazovaných lidí s černou pletí se ve Francii setkalo s rasovou diskriminací. Počet rasisticky motivovaných trestných činů podle francouzského ministerstva vnitra v loňském roce vzrostl o třetinu. První, kdo se přitom rozhodnou odejít, jsou podle Oliviera Estevese, který vyučuje na univerzitě v Lille, muslimové s vysokým vzděláním. Salamata Konteová opustila před třemi lety dobře placenou práci v jedné pařížské bance a usadila se v Dakaru, hlavním městě Senegalu, kde rozjela podnikání v cestovním ruchu. "Když jsem přijela do Senegalu, byla jsem v šoku, že mě lidé považují za Francouzku. Měla jsem pocit, že jsem byla odmítnuta ve Francii a teď i tady," řekla. Přiznala také, že být podnikatelkou v Senegalu je těžké. Zdejší muži jen neradi přijímají "rozkazy" od žen. Přesto její rada zní přijet do Senegalu s pokorou. Gomis zatím nedočkavě čeká na získání senegalského občanství. Jeho další plán je založit v nové vlasti seznamovací aplikaci. bat zdp

Americká Sněmovna opět schválila odstranění symbolů rasismu z Kapitolu

Washington 30. června (ČTK) - Americká Sněmovna reprezentantů v úterý znovu schválila zákon, který by umožnil odstranit sochy význačných zástupců Konfederace a dalších osob napojených na otrokářský Jih z budovy Kongresu. Sněmovna ovládaná demokraty podobný návrh schválila již v minulém volebním období. Senát, tehdy ovládaný republikány, jej však neprojednal. Podle serveru Politico pravděpodobně čeká návrh znovu stejný osud. Na základě normy by bylo možné odstranit z Kapitolu mimo jiné bustu bývalého předsedy nejvyššího soudu Rogera Taneyho a nahradit ji podobiznou Thurgooda Marshalla, prvního soudce nejvyšší instance tmavé pleti. Taney je autorem odůvodnění rozhodnutí soudu z roku 1857 v případu Dred Scott versus Sandford, v němž uvedl, že se černoši nemohou stát americkými občany, a nezaslouží si proto ústavou daná práva a svobody. Argumentoval přitom tím, že zákony z doby vzniku USA podle něj jasně dávaly najevo, že mezi bělochy a černochy má existovat "neprůchodná bariéra". Návrh zákona by v případě schválení oběma komorami Kongresu umožnil odstranit z prostorů zákonodárného sboru také veškeré další kontroverzní sochy otrokářů a zastánců ideologie bělošské nadřazenosti, například někdejšího viceprezidenta Johna Calhouna, bývalého guvernéra Severní Karolíny Charlese Aycocka a arkansaského senátora Johna Clarka. Ve sbírkách Kapitolu je dohromady 12 soch význačných postav Konfederovaných států amerických, které se v roce 1861 odtrhly od zbytku Unie zejména kvůli otázce otroctví, jež chtěly zachovat. Konflikt vyústil v krvavou občanskou válku, která skončila o čtyři roky později porážkou Konfederace a formálním zrušením otroctví. V mnoha jižanských státech ale dalších asi 100 let platily segregační zákony, které černochům upíraly základní občanská i jiná práva. Sochy zákonodárnému sboru věnovaly jednotlivé státy a správci Kapitolu nyní nemají pravomoc je odstranit - o tom mohou rozhodnout jen samotné státy, které díla poskytly. Řada z nich tak učinila, Virginie například nechala odvézt sochu konfederačního generála Roberta E. Leeho a Severní Karolína již naznačila, že hodlá sama odstranit i sochu Aycocka. Nový návrh zákona by dal pravomoc sochy odstranit z veřejných prostor přímo činitelům sídla Kongresu. "Dnešní (úterní) hlasování bylo hlasováním o podpoře principů rovnosti a spravedlnosti, na nichž byl náš stát založen. Nenávist, rasismus a předsudky tady nemají místo," napsal na twitteru vůdce demokratické většiny ve Sněmovně Steny Hoyer. K demokratům ve Sněmovně se přidalo rovněž 67 z celkových 211 republikánů. Podporu návrhu vyjádřil i vůdce menšiny Kevin McCarthy, který ještě prohlásil, že všechny kontroverzní postavy, o jejichž sochách se diskutuje, byli demokraté. Demokratka Karen Bassová pak svým kolegům připomněla, že volební koalice obou hlavních amerických politických stran prošly významnou transformací v období hnutí za občanská práva v 60. letech minulého století. Návrh má podle serveru Politico v nynějším Kongresu větší šanci na schválení i v Senátu, protože tuto horní kongresovou komoru ovládají nejtěsnější možnou většinou demokraté. Politico však soudí, že i tak jsou šance na jeho schválení poměrně malé. Demokraté s návrhem na odstranění soch konfederačních vůdců přišli loni po úmrtí černocha George Floyda, které vyvolalo masivní protesty proti zakořeněnému rasismu v USA. Součástí demonstrací bylo i hnutí za odstranění konfederačních a koloniálních symbolů z veřejných míst. V řadě amerických měst lidé například strhávali sochy jižanských lídrů nebo evropských dobyvatelů Severní Ameriky. krn jrm

SLOVNÍK NAJÍT