rezervace

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "rezervace". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo rezervace je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V Krkonoších jsou u památných stromů nové cedule, je na nich více informací

Vrchlabí (Trutnovsko) 4. června (ČTK) - Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos obnovila povinné značení u všech 22 památných stromů, za které odpovídá. Staré informační cedule dosloužily, řekl dnes ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Obnovení značení, které spadá do projektu usměrnění návštěvnosti, vyšlo zhruba na 500.000 korun. Památné stromy byly dosud označeny cedulí s nápisem památný strom a malým státním znakem České republiky. 'Nově tam kromě těchto zákonných údajů bude i krátká informace o daném stromu, aby procházející turisté měli možnost se dozvědět více zajímavostí a důvodů k jeho ochraně,' řekl Drahný. Nové cedule jsou po celých Krkonoších, například u památné lípy u fary v Horním Maršově, u dubu nad Jankovým kopcem ve Vrchlabí nebo u vrby v Černém Dole. 'Na dřevěnou gravírovanou desku rozměru 60 krát 80 centimetrů jsme umístili ze zákona plynoucí povinné označení a jednoduchou další informaci o daném památném stromu. Také tam jsou kontakty na tísňové linky, jak je na našich cedulích obvyklé,' řekl Drahný. Správa KRNAP zajišťuje odbornou péči o památné stromy. Podle zástupců parku je ošetřování starých stromů vysoce profesionální činností. 'Starý strom potřebuje totiž naprosto odlišný přístup k péči než stromy mladé či dospívající. U starých stromů je například nutné jednotlivé zásahy zpravidla rozložit do několika let a zajistit tak stromu dlouhodobou péči,' sdělil Drahný. Nejstarší památné stromy v Krkonoších podle něj dosahují stáří přes 400 let. Většinou jde o solitérní stromy u obydlí či torza starých alejí. 'Například odhadované stáří lípy srdčité u fary v Horním Maršově je 450 let. Pravděpodobně byla vysazena s prvním dřevěným kostelíkem z roku 1568. Jde zřejmě o nejstarší dosud žijící zaznamenaný strom v Krkonoších,' řekl ČTK Drahný. Projekt na usměrnění návštěvnosti v Krkonoších začal v roce 2010 a od té doby se snaží skloubit potřeby turistů a ochranu přírody národního parku. Představuje ucelený soubor opatření v terénu KRNAP a jeho ochranného pásma, která by měla vést k usměrnění návštěvníků. Hlavními z nich je vyznačení hranic nově vyhlášených klidových území, zpracování analýzy pohybu a chování návštěvníků na území KRNAP a doplnění vybavení terénu, uvedli představitelé parku. Cílem projektu je rozprostřít návštěvnost po celých horách a odlehčit tím nejexponovanějším lokalitám na hřebenech hor, jako je třeba Sněžka. KRNAP patří se 13 miliony návštěv ročně mezi nejnavštěvovanější národní parky na světě. Vznikl v roce 1963 a zasahuje na české straně hranice do Královéhradeckého a Libereckého kraje, rozprostírá se na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. ku kš

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa

Ohrazenice (Příbramsko) 27. dubna (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti. První disciplínou byla práce v lesním terénu, tedy zapřáhnout a odtáhnout směrově různě nakácené kmeny po kilometrové trase, podél níž VLS ukazovaly lidem takzvaný podrostní způsob hospodaření, který teď preferují. Ve druhé disciplíně tahali koně na 50 metrech saně svařené z trubek, na které se postupně přidávaly stokilogramové pytle s pískem. Ti nejsilnější utáhli podle terénu 1300 až 1500 kilogramů. Soutěžili chovatelé chladnokrevných koní z celé republiky, kteří se svážením dřeva skutečně živí. Kočí s tažným koněm obsluhuje nepřístupné terény, tedy mokré lokality a nejprudší svahy. Někteří koně táhli na řetězech jednu kládu, jiné tři. 'Není to o čase nebo množství přiblíženého dříví. Je to o tom, jaký vztah je mezi koněm a kočím, jak spolupracují a jak jsou na sebe zvyklí,' uvedl Novotný. Kočí vstává ve čtyři ráno, musí se postarat o koně, nastrojit ho, vyrazit do lesa na těžkou práci. Je celý den na nohou a chodí za koněm. Když se vrátí domů, musí zvíře vyčistit, nakrmit a ustájit. 'Pracuji s koňmi každý den. Mám jich víc a střídám je,' řekl Pavel Rittich z karlovarského závodu VLS. Objem denně 'vytahaného' dřeva záleží na vzdálenosti, na síle dřeva. 'Může to být šest kubíků, ale i dvacet. U nás na Doupově jsou kopce, kameny, ale dneska je to sranda. I když tady je to dálka, většinou to taháme do 300 metrů. Pak už se to nevyplatí a je to na traktor,' řekl. Podle Ritticha jsou v ČR tři chovatelsky uznaná chladnokrevná plemena - českomoravský belgik, slezský norik a český norik. 'Začíná se s nimi ve 2,5 až třech letech se slabším dřevem, postupně se jim přidává. Až kolem pátého roku zastanou těžší práci. A může tahat třeba do dvaceti, když se s ním bude zacházet rozumně, bude dobře krmený a žít v dobrých podmínkách,' uvedl. Podle sedmapadesátiletého kočího VLS Milana Jury, který přibližuje dříví v Brdech od roku 1996, byla dnešní trať dlouhá a blátivá. 'Ale od toho ty koně jsou. Jsou speciálně vyšlechtění a mají stavbu těla na tahání těžkých břemen a na orání v poli,' uvedl Jura, který pracuje s koňmi odmala a podědil to po otci a dědovi. Podle něj bude díky směřování k přírodě blízkému hospodaření potřeba víc 'koňáků'. 'Lidí i koní je dost, i mladí to dělají, ale chodí jenom občas. Mechanizace se všude nedostane. Vyvážečka váží 20 tun, ale kůň jen sedm nebo osm metráků. Nezláme nic a je šikovný i na slabé porosty po kůrovcové kalamitě. Je to opravdu nejšetrnější způsob přibližování dřeva, co kdy existoval,' řekl Jura. Podle rozhodčího Jana Loudy, který stejnou práci začal dělat už před rokem 1989 a zůstal u ní 30 let, se hodnotí tah a chod koně, jak ho kočí vede, ustrojenost a kolik toho táhne. 'A hlavně, jak se kůň v lese chová, tedy jestli poslouchá kočího, jestli je veden na jedné nebo dvou opratích. Tady jsou všechno výborní kluci, všichni by měli být první,' řekl. Podle něj to není práce na zbohatnutí, ale uživit se tím dá. VLS akci využily také k propagaci svého projektu Life Adapt Brdy. Podle ředitele VLS Romana Vohradského je cílem vytvořit stabilnější porosty s bohatou druhovou i prostorovou strukturou, které budou lépe odolávat klimatickým změnám i třeba kůrovci. 'Tak velké území o 22.600 hektarech, jako má náš hořovický závod, se nikde v republice nepřipravuje,' řekl Petr Macháček, technik VLS pro Life Adapt Brdy. Po 100 letech by mělo být v Brdech místo současných 80 procent už jen 40 procent smrku a zbytek buk, dub, borovice a modřín, ale i jeřáby a břízy. 'Bude se odtěžovat pouze přírůst a umožňovat přirozená obnova a přeměna na bohatě strukturované lesy,' dodal. Václav Prokš kš

SLOVNÍK NAJÍT