rok

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "rok". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo rok je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Dina-Hitex: Obnovení výroby roušek byla etická povinnost

Brno 21. února (ČTK) - Výroba chirurgických roušek byla nosným programem firmy Dina-Hitex z Bučovic na Vyškovsku od jejího vzniku v roce 1992. Zdravotnická zařízení tehdy používala pratelné bavlněné roušky a na jednorázové ústenky si teprve zvykala. V roce 2014 však společnost kvůli nemožnosti konkurovat cenám zboží z Číny výrobu ukončila. Vrátila se k ní až loni v březnu v důsledku koronavirové pandemie. Obnovení výroby považovala za etickou povinnost vůči zákazníkům a společnosti, řekla ČTK za firmu Libuše Machálková. Znovuobnovení výroby po vypuknutí pandemie nebylo podle Machálkové jednoduché. "Zprovoznit výrobní linky, zajistit vstupní materiály, testy filtrační účinnosti v akreditované laboratoři v USA, registrace na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, a to vše v časovém presu. V té době nás motivovaly zoufalé prosby našich zákazníků, nemocnic, které se ocitly bez ochranných prostředků. My měli know-how a linky zakonzervované ve skladu. Obnovení výroby jsme považovali za etickou povinnost," vzpomíná Machálková. Staré linky kapacitně nestíhaly poptávku, a tak společnost pořídila další dvě nové. Cena ústenky se odvíjela od cen vstupních materiálů, kterých zpočátku nebylo dostatek. "Dosud jsme vyrobili asi 10 milionů kusů, ale výrobu postupně utlumujeme. Na trhu se objevují ústenky za ceny, které nepokryjí náklady na tuzemskou výrobu. Prozatím máme loajální zákazníky, kteří jsou ochotni si připlatit za výrobu v Česku. Doufáme, že naše zdravotnictví pochopilo, že není dobré vsadit vše na levnější export, a že se historie nebude brzy opakovat," dodala Machálková. Ústenky nyní už nejsou stěžejním produktem a tvoří pouze zlomek sortimentu. Jejich výroba nesměla zpomalit produkci operačních plášťů, zdravotnických ochranných oděvů a především sterilních operačních setů. "Spotřeba jednorázových oděvů v nemocnicích výrazně vzrostla. I tyto produkty k nám v minulosti velkou měrou připlouvaly z Asie a tuzemský výrobce byl pro české nemocnice často drahý. Většina naší produkce dlouhodobě odcházela do zahraničí. V loňském roce se situace diametrálně změnila," dodala Machálková. Firma zaměstnávající 300 lidí navýšila kapacitu výroby téměř o třetinu, v současné době otvírá nové výrobní prostory a zaškoluje nové zaměstnance. Na jižní Moravě působí také brněnská společnost Respilon vyrábějící například respirátory. Denně jich zvládne zhruba 80.000 kusů. "Současný zájem nelze srovnat se situací před rokem. Situace v březnu, dubnu loňského roku byla pro všechny nová, nikdo neměl dostatečnou zásobu ochranných pomůcek a zdaleka nebylo tolik výrobců těchto produktů, jako je teď. Ozývali se nám zájemci z druhého konce světa a kdybychom měli na skladě miliony kusů, byly by hned pryč," popsala ředitelka firmy Jana Zimová. Dodala, že na jaře loňského roku poskytla firma pacientským a neziskovým organizacím produkty za 1,5 milionu korun. Současný trh je podle ní už mnohem více stabilizovaný a saturovaný. "V souvislosti s prominutím daně z přidané hodnoty u respirátorů zájem spotřebitelů ještě vzrostl a je vidět, že lidé se chtějí vybavit kvalitními produkty ochrany dýchacího ústrojí," konstatovala Zimová. Klára Vašíčková hj

Cena zlata za rok pandemie stoupla o 14 procent, zdražila i ropa

Praha 16. února (ČTK) - Za rok od vypuknutí pandemie koronaviru cena zlata stoupla o více než 14 procent, stříbro zdražilo o 53 procent. Výrazněji vzrostla i cena dalších kovů, například mědi téměř o polovinu. Cena ropy se po propadu v některých případech až do záporných hodnot nakonec zvýšila až o 13 procent. Vyplývá to z dat tuzemských obchodníků. "Krize okolo covid-19 vyhnala v srpnu loňského roku cenu zlata na rekordní hodnoty přes 2000 dolarů (cca 42.340 Kč)za unci. Následně nastala mírná korekce. Od února 2020 zlato meziročně vzrostlo zhruba o 200 dolarů na dnešních 1800 dolarů (38.100 Kč) za troyskou unci," řekl ČTK analytik Golden Gate CZ Marek Brávník. Zlato podle něj opět stejně jako stříbro potvrdilo úlohu bezpečného přístavu v krizi. Do jeho ceny se promítlo také napětí v mezinárodní politice nebo obchodní válka USA a Číny, dodal. Následkem přerušení dodavatelských řetězců pandemií, snahy investorů hledat zajištění proti inflačnímu očekávání a rostoucí poptávky byl rok od pandemie pozitivní také pro některé průmyslové kovy, jako například měď, doplnil analytik Purple Trading Štěpán Hájek. Obecně se podle něj hovoří o možném začátku komoditního 'super-cyklu', který by měla podpořit stabilně rostoucí poptávka po komoditách ze zemí, jako je Čína. To by mohlo podpořit růst cen na poměrně vysoké úrovně. Největší výprodej zaznamenal bezkonkurenčně trh s ropou. S příchodem pandemie začala kvůli plošným lockdownům rapidně klesat poptávka. Poté přišla cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem. Na druhé straně Atlantiku situace vyústila až v záporné ceny americké ropy WTI. Ve stínu plnících se skladovacích kapacit jednoduše nebylo již ropu kam dávat, připomněl Hájek. Od té doby se však trh postupně stabilizoval, protože ropný kartel OPEC nakonec souhlasil s rekordními produkčními škrty o velikosti 9,7 milionu barelů denně. Od začátku pandemie to tak na první pohled vypadá, jako by se nic nestalo, jelikož americká ropa WTI už dokázala posílit o 12,7 procenta až na aktuálních 60,5 dolaru (1280 Kč) za barel. Severomořská ropa Brent za stejné období zdražila o 7,2 procenta na 63,6 dolaru (1346 Kč) za barel, vyčíslil Hájek. fd jw

Ekonomové: Pandemie připravila ekonomiku o stamiliardy korun
Praha 14. února (ČTK) - Rok trvající pandemie koronaviru připravila českou ekonomiku o stamiliardy korun a desetitisíce pracovních míst. Ztráty jsou přitom rozložené velmi rozdílně mezi jednotlivá odvětví ekonomiky, přičemž nejhůře byla zasažená především oblast služeb.

SLOVNÍK NAJÍT