sjezd

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "sjezd". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo sjezd je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Předsedou lidovců se stal Marek Výborný, prvním místopředsedou Pavel Bělobrádek

Olomouc 18. října (ČTK) - Vládní lidovce povede Marek Výborný, delegáti ho dnes zvolili předsedou na sjezdu strany v Olomouci. Současný ministr zemědělství v koaliční vládě Petra Fialy (ODS) porazil ve druhém kole Mariana Jurečku, který pozici šéfa strany obhajoval. Výborný se do čela strany vrací téměř po pěti letech. Delegátům slíbil kontinuitu kombinovanou s novými tvářemi, podle něj dali delegáti svou volbou jasný signál pro pokračování koalice Spolu. Prvním místopředsedou se stal až ve druhé volbě expředseda a nynější poslanec Pavel Bělobrádek. V první volbě kandidoval jako jediný ministr životního prostředí Petr Hladík, ve dvou kolech ale neuspěl. Osmačtyřicetiletý Výborný odstoupil z čela strany v listopadu 2019 kvůli rodinným povinnostem, ve vedení strany ho v lednu 2020 nahradil právě nynější vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Jurečka. Nový šéf strany po svém zvolení řekl, že jeho práce v čele KDU-ČSL bude směřovat k tomu, aby strana uspěla příští rok v parlamentních volbách. Na dotaz ohledně dohody o společné cestě lidovců s ODS a TOP 09 do sněmovních voleb na tiskové konferenci odpověděl, že začne v tom směru jednat s předsedou ODS a premiérem Fialou a předsedkyní Sněmovny a TOP 09 Markétou Pekarovou Adamovou. "Čeká nás obrovský úkol připravit rychle strategii, abychom příští rok uspěli v parlamentních volbách. Musíme být silní jako KDU-ČSL, musí být silná i koalice Spolu," řekl po zvolení. Podle něj lidovcům škodí, že na veřejnosti stále "znovu a znovu probírají svoje kořeny". To ale současně neznamená, že strana svoje hodnoty nemá a nectí, dodal. V komunikaci KDU-ČSL plánuje Výborný spolupracovat s jihomoravským hejtmanem Janem Grolichem, který prokázal zkušenosti v krajských volbách. Koalice Spolu, jejímž byl na jižní Moravě lídrem, získala téměř 40 procent. Grolich sám získal v letošních krajských volbách nejvíc preferenčních hlasů, zakroužkovalo ho zhruba 46.900 voličů. Po volbách Grolich řekl, že se o předsednictví ani jiné funkce v širším vedení lidovců ucházet nebude. Předsedové tří ostatních koaličních stran, ODS, TOP 09 a STAN, Marku Výbornému k jeho úspěchu pogratulovali. Premiér Fiala napsal na síti X, že se těší na další spolupráci ve vládě i v koalici Spolu. Rovněž předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová je přesvědčena, že úspěšná spolupráce v koalici Spolu bude pokračovat. Na další spolupráci se těší i ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Podle opozičních politiků však s nově zvoleným předsedou změna nepřijde. "Volbou Marka Výborného se nemění nic podstatného a KDU-ČSL pokračuje spíš jako frakce uskupení SPOLU než jako strana schopná samostatné existence," sdělil Vondráček ČTK. Podle předsedy opozičního hnutí SPD Tomia Okamury u lidovců žádná změna kurzu nenastala a tato strana podle něj bude dále prosazovat asociální politiku, řekl ČTK. Politologové od staronového předsedy nečekají výrazné změny v prosazovaných tématech či směřování KDU-ČSL. Členská základna volbou ukázala, že si přeje kontinuitu, shodli se politologové oslovení ČTK. O post předsedy strany se vedle Výborného a Jurečky dnes ucházeli ještě senátor Jiří Čunek a jihočeský poslanec Šimon Heller, oba bez podpory regionů. Kandidaturu pražské organizace KDU-ČSL přijal její předseda Tomáš Kaplan. Sám sebe pak přímo na sjezdu nominoval Jiří Regner z Královéhradeckého kraje. Nominací z krajů se naopak vzdali Michaela Šojdrová a Pavel Bělobrádek, podpořili Jurečku a Výborného. V prvním kole volby předsedy delegáti nikoho nezvolili, Výborný získal 114 hlasů, Jurečka 78, Čunek 53, Kaplan 21, Heller 19 a Regner dva. Ve druhém kole pak získal Výborný 159 hlasů a Jurečka 107 hlasů, beze jména bylo 22 lístků. Na 1. místopředsedu bylo původně nominováno sedm členů KDU-ČSL, šest se kandidatury po volbě předsedy vzdalo. Byl mezi nimi i Jurečka. Čtyřicetiletého Hladíka ale delegáti nezvolili ani ve druhém kole, kdy získal 126 hlasů delegátů, potřeboval jich 142. Ve druhé volbě se o post statutárního zástupce předsedy KDU-ČSL ucházel Bělobrádek a náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník. Bělobrádek, který stranu vedl v letech 2010 až 2019, získal 197 hlasů a Pláteník 77. Před volbou Bělobrádek uvedl, že by bylo lepší, aby prvním místopředsedou byl ministr, ale na roli je připraven. "Předseda je jen jeden a ten hlavní, kdo musí jednat," uvedl s tím, že jeho zástupce musí zase umět říkat věci do očí, a to on umí. Lidovci podle Bělobrádka nejsou u konce ve smyslu, že vše je ztraceno. Je podle něj třeba říct dost a jít do politického boje, řekl delegátům. Nominaci pro druhou volbu získal i Hladík, ale nepřijal ji. Výsledky obou kol první volby vnímá jako zpětnou vazbu. Od delegátů chce slyšet, proč ho nevolili, aby se poučil. Podle politologů Lubomíra Kopečka a Lukáše Jelínka Hladíkovi zřejmě uškodilo to, že jej někteří straníci vnímají jako příliš ambiciózního. Někteří lidovci také kritizují zelenou politiku, kterou Hladík v čele ministerstva životního prostředí prosazuje. Politologové to řekli ve večerním vysílání České televize. "Pokud nebyl zvolen, tak je to spíš důkaz kontinuity, toho, že se žádný velký zlom konat ve straně nebude," poznamenal Kopeček. V sobotu mají delegáti na programu volbu dalších místopředsedů a členů předsednictva. fsl rem beh sdv gcm

Předsedkyní SOCDEM je Jana Maláčová, do voleb chce levicovou koalici

Hradec Králové 5. října (ČTK) - Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Zvolili ji zhruba 66 procenty hlasů delegáti dnešního sjezdu v Hradci Králové. O předsednickou funkci se ucházeli také bývalý ministr pro lidská práva a rovné příležitosti a senátor Jiří Dienstbier a zastupitel Prahy 12 Petr Hůla. Dosavadní předseda strany Michal Šmarda kvůli špatným výsledkům strany ve volbách nekandidoval. Maláčová zvítězila v prvním kole volby, ze 139 platných hlasů získala 101 hlasů. Dienstbier dostal 33 hlasů a Hůla pět hlasů. Celkem je na dnešním sjezdu 152 delegátů. Funkční období je tříleté. Statutárním místopředsedou sjezd zvolil bývalého ministra zahraničí a lídra SOCDEM v červnových evropských volbách Lubomíra Zaorálka. Ze 135 platných hlasů dostal 100 hlasů. Byl jediným kandidátem. Delegáti ještě zvolí tři místopředsedy. Za svůj hlavní úkol Maláčová označila návrat strany do Sněmovny ve volbách v roce 2025. SOCDEM se v průzkumech dlouhodobě pohybuje pod pětiprocentní hranicí. V kandidátském projevu Maláčová uvedla, že jejím cílem je do sněmovních voleb vybudovat širokou levicovou koalici, "která bude bránit dalšímu ožebračování lidí". Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). Delegátům řekla, že v případě vybudování levicové aliance sociální demokraté nebudou kandidovat na kandidátkách KSČM. "Pokud se podaří taková aliance vyjednat, mohu vám zaručit, že se nikdy nebudeme slučovat s komunistickou stranou," řekla. Reagovala tím na předchozí Dienstbierova slova, že chce údajně vytvořit koalici s KSČM. "Dozvěděl jsme se, že se chystá vytvořit antisystémovou levicovou koalici pod vedením jí samotné a (předsedkyně KSČM) Kateřiny Konečné," řekl Dienstbier. I proto, jak řekl, se rozhodl na poslední chvíli kandidovat na předsedu SOCDEM. Maláčová k tomu později uvedla, že Dienstbier její slova o zkopírování francouzského modelu nepochopil. Sociální demokraté mají stále v platnosti takzvané bohumínské usnesení z roku 1995, které straně zakazuje spolupráci s komunisty. Usnesení zapovídá spolupráci s extremistickými stranami, konkrétně jmenuje KSČM. Případnou revizi bohumínského usnesení dnes Maláčová na dotaz ČTK označila za předčasnou otázku, která není na stole. SOCDEM podle ní v tuto chvíli neví, v jaké formaci do voleb půjde. "Jsme ve fázi, kdy si říkáme, jestli se pokusíme alianci, která zabrání ožebračování lidí, vyjednat. V momentě, kdy s tím začneme a budeme znát výsledek, tak budeme řešit další kroky," řekla ČTK. Předčasné jsou podle ní i úvahy, zda sociální demokraté půjde do sněmovních voleb pod svou značkou. "Kroků je před námi celá řada, teď se budeme soustředit na stranu, pak na taktiku jak se dostat zpátky do poslaneckých lavic," řekla. SOCDEM bude podle Maláčové vystupovat jako protivládní síla kritická vůči vládě. "Chceme, aby tato vláda příští rok ve volbách skončila. Nesmírně nás zadlužuje, lidem se daří hůř. Zodpovídá za obrovský pokles životní úrovně v ČR," uvedla Maláčová. Za důležitou označila práci s členskou základnou, chce obnovit odborné komise strany. ry sd

SLOVNÍK NAJÍT