šlechta

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "šlechta". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo šlechta je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Historička: Kavalírské výpravy mohou dnes inspirovat k pomalejšímu cestování

Brno 20. července (zpravodaj ČTK Jan Tomandl) - Cesty šlechticů z českých zemí po Evropě v barokním období mohou inspirovat současné uspěchané turisty. Mladíci z dobrých rodin tehdy poznávali cizí kraje pomalu a důkladně. "Dělali to způsobem, který má lidské měřítko v prostoru i čase," řekla ČTK v rozhovoru historička a archivářka Eva Chodějovská z Moravské zemské knihovny, která se specializuje na historickou kartografii, dějiny měst a cestování. Díky grantovému projektu se bude Chodějovská s kolegy po tři roky zabývat právě kavalírskými cestami v letech 1600 až 1750. Vznikne například web s mapovou aplikací, která zájemcům umožní vydat se po stopách barokní šlechty. V plánu je také kniha věnovaná hlavně cestám mladého Humprechta Jana Černína z Chudenic, pozdějšího sběratele umění a stavebníka Černínského paláce na Hradčanech v Praze i dalších staveb. Pokud chtěli mladíci ze šlechtických rodin upevnit své společenské postavení, získat některý z úřadů u císařského dvora nebo vyšší funkce v zemi, museli poznat svět, naučit se jazyky, získat kontakty. Kavalírské cesty, které kvůli tomu podnikali, často trvaly několik let, s dlouhými zastávkami v tehdejších centrech evropské kultury a vzdělanosti. Tradičním cílem výprav byla Itálie až po Neapol, zejména pak Řím, poutní místo Loreto, Benátky, Florencie a univerzitní města jako Padova nebo Siena, kde dokonce existoval „společenský klub" mladíků ze střední Evropy, popsala Chodějovská. Někteří cestovatelé mířili do Paříže, na katolickou univerzitu v Lovani v dnešní Belgii nebo do Bruselu za vyhlášenými uměleckými sbírkami, spíše výjimečně pak i do Londýna. Odvážnější a bohatší cestovatelé se dostali až do Španělska a Portugalska. "Tam však už byla infrastruktura na nesrovnatelně horší úrovni. Vydat se na takovou cestu bylo nebezpečné, což si všichni uvědomovali," uvedla Chodějovská. Historikům se zachovala řada různorodých pramenů o cestách, například deníky, cestovní zprávy, korespondence, účty nebo poštovní manuály. Zajímavým pramenem jsou také památníky, které obsahují záznamy o setkávání s dalšími cestovateli či jinými osobnostmi, a lze tak rekonstruovat nejen trasu, ale také sociální síť, která na kavalírské výpravě vznikla. Právě jeden unikátní památník byl hlavním inspiračním zdrojem projektu. Chodějovská jej studovala díky stipendiu Fulbrightovy nadace v Morganově knihovně v New Yorku, je bohatě ilustrovaný a dokumentuje cestu Humprechta Jana Černína z Chudenic. Žil v letech 1628 až 1682 a výpravu podnikl koncem třicetileté války. Přes Německo se dostal do Itálie, delší dobu pobýval v Římě a Sieně, poté déle než rok žil v Paříži, nakonec strávil zimu v Bruselu. Později své zahraniční zkušenosti zúročil jako diplomat, například císařský vyslanec v Benátkách. Na projekt Vizualizace a interpretace sítí v raně novověké Evropě poskytla Grantová agentura ČR 4,5 milionu korun pro roky 2024 až 2026. Částka zahrnuje i prostředky na vydání knihy. Desetičlenný tým složený ze seniorních badatelů i mladých doktorandů postupně naplní webové rozhraní informacemi o pozoruhodných cestách, cestovatelích a dobových pramenech. Ve hře je také možnost přenést itineráře některých cest do moderních mapových nástrojů nebo navigací. Chodějovská věří, že výsledky budou zajímavé nejen pro odborníky a že barokní cestovatelé inspirují i současné studenty poznávající Evropu nebo turisty, kteří díky nynějším dopravním možnostem těkají z místa na místo, aniž by jednotlivé destinace mohli důkladně poznat. „Tehdy lidé museli daleko víc spoléhat na své síly, byli daleko víc spojení s místem, ve kterém se v tu chvíli nacházeli, daleko víc vnímali cestu jako velký zážitek, a to nejen místa, která navštívili, ale proces cesty jako takový," řekla Chodějovská. tmd gcm

V opavské konkatedrále je relikvie posledního císaře, byl u toho jeho vnuk

Opava 4. května (ČTK) - V opavské konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie jsou od dnešního dne uloženy relikvie císaře Karla I. Habsburského, posledního panovníka Rakousko-Uherska, posledního českého krále a významné osobnosti středoevropské historie. Uloženy jsou v reliéfní plastice, která je v kostelní kapli. Předcházela tomu slavnostní mše celebrovaná biskupem Ostravsko-opavské diecéze Martinem Davidem. Účastnil se jí i princ Lorenz Belgický, vnuk posledního císaře, který během návštěvy zavzpomínal i na Karla Schwarzenberga a Václava Havla. Po mši se šlechtic, zástupci města i diecéze odebrali do kaple, kde byla plastika instalována. Právě do ní pak ostatky panovníka uložili. 'Děkuji Opavě i Opavanům za vřelé přijetí, kterého se mi dostalo. Pro naši rodinu je obrovská čest, že relikvie mého dědečka zůstane v konkatedrále v Opavě,' řekl ČTK Lorenz Belgický. Podle něj měl Karel I. Čechy moc rád. 'Mluvil česky, v Čechách i často pobýval. Přesně po 110 letech se vrací do Opavy,' řekl. Vzpomínal také na své osobní vazby na Českou republiku. Uvedl, že se blízce přátelil s Karlem Schwarzenbergem. Dokonce s ním ještě před revolucí v roce 1989 přijel do Prahy. V jedné z hospod se pak setkali i s tehdejším disidentem a budoucím prezidentem Václavem Havlem. Opavský primátor Tomáš Navrátil (ANO) ČTK řekl, že setkání s princem bylo pro něj velkým zážitkem. 'Je to velmi příjemný, vzdělaný a sympatický člověk. Zajímal se o historii města, řadu našich památek si pak pro sebe nafotil. Zaujalo ho i to, že přesně před 24 lety přijeli do Opavy také rodiče jeho ženy. Tedy belgický král a královna,' uvedl Navrátil. Devětašedesátiletý Princ Lorenz Belgický, celým jménem Lorenz Otto Carl Amadeus Thadeus Maria Pius Andreas Marcus d'Aviano, princ belgický, arcivévoda rakouský d´Este, od roku 1996 hlava rodu Rakouští-Este, držitel několika vyznamenání a řádů, je profesí bankéř. Členem belgické královské rodiny se stal díky sňatku s princeznou Astrid Belgickou v roce 1984. V roce 2000 Opavu navštívili král Albert II. a královna Paola, rodiče princezny Astrid a tchán a tchýně prince Lorenze. Při příležitosti oslav 800 let od udělení městských práv Opavě vytvořil opavský sochař Daniel Klose reliéfní plastiku Karla I., do níž byla umístěna schránka s jeho ostatky. Na jejich získání se za Opavu podílel městský tajemník Tomáš Elis společně s představeným zemské Modlitební ligy císaře Karla I. za mír mezi národy Milanem Novákem. 'Uložení ostatků je pro Opavu velká pocta. Karel I., poslední král zemí Koruny české, patří mezi nejvýznamnější osobnosti novodobé historie. Svým životem inspiroval mnoho lidí a byl za své činy zaslouženě blahořečen papežem,' uvedl Elis. Dodal, že císař mluvil velmi dobře česky, českou zemi znal, měl ji rád a strávil zde několik let. Rád pobýval v Praze, v Brandýse nad Labem, ve Staré Boleslavi. Před 110 lety navštívil i Opavu. 'Přesto není mezi širokou veřejností tolik znám. Věřím, že umístění jeho relikvie do konkatedrály v Opavě důstojně přispěje k šíření jeho odkazu jako panovníka, politika, státníka, otce početné rodiny a oddaného katolíka s tolerancí k jiným náboženstvím,' uvedl Elis. Karel I. část dětství strávil na Pražském hradě, studoval na pražské univerzitě, velel armádě na Těšínsku. Na trůn nastoupil po smrti Františka Josefa I. v listopadu 1916. Během své dvouleté vlády se Karel I. snažil zajistit, aby rozklad monarchie neprovázelo prolévání krve. Po pádu monarchie se stáhl do exilu, kde pokračoval v charitativních aktivitách. V roce 2004 jej blahořečil papež Jan Pavel II., je druhým českým panovníkem, kterému bylo uděleno blahoslavenství. První byl svatý Václav. dvc hj

Opavu navštíví princ Lorenz Belgický, vnuk posledního císaře Karla I. Rakouského
Opava 1. května (ČTK) - Opavu navštíví princ Lorenz Belgický, vnuk posledního císaře Karla I. Rakouského. Zúčastní se instalace relikvie svého dědečka v opavské konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. V Opavě začala výstava o působení Lichtenštejnů v regionu
Opava 24. května (ČTK) - V Opavě dnes začala výstava přibližující čtyři století působení rodu Lichtenštejnů na Opavsku a v oblasti Krnova. Expozice v Historické výstavní budově Slezského zemského muzea (SZM) nazvaná "Knížata z Lichtenštejna. Zemřela dědička šlechtického rodu Nosticů Mathilda Nostitzová
Praha 21. července (ČTK) - Ve věku 85 let zemřela dědička šlechtického rodu Nosticů Mathilda Nostitzová. V tiskové zprávě to dnes oznámil Nadační fond Mathilda, který hraběnka Nostitzová založila. Zdeněk Lébl z fondu pro ČTK doplnil, že hraběnka zemřela v úterý po dlouhé těžké nemoci.

SLOVNÍK NAJÍT