štěstí

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "štěstí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo štěstí je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Žebříček nejšťastnějších zemí stále vede Finsko, ČR zůstává osmnáctá

Oslo 20. března (ČTK) - Severské země v čele s Finskem znovu obsadily první příčky světového žebříčku štěstí. Finsko získalo 7,8 bodu z deseti, druhé je Dánsko a třetí Island. Česko si udrželo 18. pozici a Slovensko si polepšilo z 35. na 29. místo. Zpráva se věnuje i situaci na Ukrajině a v Rusku vzhledem k tomu, že dění v obou zemích už více než rok ovlivňuje ruská invaze na Ukrajinu. Agentura DPA píše, že navzdory krizím, se kterými se svět potýká, zůstává pocit štěstí pozoruhodně neměnný. Výsledek vychází z dat za uplynulé tři roky, které ve světě poznamenala pandemie covidu-19. Finsko je "nejšťastnější zemí" šestý rok v řadě, a to navzdory výraznému zhoršení bezpečnostní situace za jeho hranicemi i tomu, že ještě neskončil proces jeho vstupu do Severoatlantické aliance. Na prvních deseti příčkách je dále Izrael, Nizozemsko, Švédsko, Norsko, Švýcarsko, Lucembursko a Nový Zéland. Výsledné skóre jednotlivých zemí je kombinací dat o osobním štěstí jednotlivých lidí na základě průzkumů Gallupova institutu a objektivních faktorů, jako je HDP, úroveň zdraví, svobody, sociální podpory a korupce. Česko získalo 6,845 bodu z deseti. Hned nad Českem se umístila Belgie, jednu příčku pod ním Británie. Nově se do první dvacítky dostala Litva, která ještě v roce 2017 byla až na 52. pozici. Vzhůru po žebříčku šplhalo také Estonsko a Lotyšsko. "Všude ve střední a východní Evropě to vypadá prakticky stejně. Země v tomto regionu se vypořádaly s transformací z 90. let a cítí se být jistější ve své nové identitě," cituje televize CNN na svých internetových stránkách kanadského ekonoma Johna Helliwella, jednoho z autorů zprávy. Nejhůře dopadlyy Afghánistán a Libanon. Rusku letos v celkovém pořadí patří 70. příčka, Ukrajině 92. Loni bylo Rusko 80., Ukrajina 98. "Navzdory utrpení a škodám, jaké Ukrajina zažívá, posouzení kvality života bylo loni lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym," uvádí zpráva. Podle jejích autorů k tomu přispěl pocit společného cíle nebo důvěra v ukrajinské vedení. Důvěra ve vládu loni vzrostla na Ukrajině i v Rusku, ale mnohem silněji na Ukrajině. Výzkumníci sledovali i souhlas Ukrajinců s kroky ruského vedení. Zatímco v období před tím, než Rusové obsadili Krym, jim respondenti na Ukrajině udělovali více než čtyři body na desetibodové škále, v letech po anexi tohoto území to bylo kolem jednoho bodu a loni se tato podpora propadla na nulu. "Ruský vpád na Ukrajinu Ukrajince stmelil v národ," řekl podle agentury DPA jeden z autorů zprávy Jan-Emmanuel De Neve z Oxfordské univerzity. hab jrm

SLOVNÍK NAJÍT