tradice. 'klíč' k těmto zprávám:

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "tradice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo tradice je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 250 záznamů.

AFP: Moskvani odříznutí od Západu se vrací k tradicím v jídle i oblékání

V kuchařské škole v Moskvě připravuje Julia tradiční dezert smetannik. A stejně jako ona se i řada dalších obyvatel Moskvy vrací ke svým tradičním kořenům. Tento trend podporuje jak Kreml, tak samotní Rusové a umocňuje ho izolace vůči Západu, napsala agentura AFP. "V těchto nejistých časech máme chuť vrátit se k tomu, co je nám známé, být blíž svým kořenům, abychom v nich našli klid a rovnováhu," řekla agentuře AFP Julia Fedichová, 27letá lektorka, která se učí vařit "klasická ruská jídla". "Zájem o ruskou kuchyni a její nové variace mezi mladými lidmi stále roste," dodal šéfkuchař Vladislav Grišin, který vede kuchařskou školu a učí v ní, jak se připravují pirožky nebo slavná polévka z červené řepy - boršč. Zájem Rusů o jejich kulturní dědictví se projevuje také v zapomenutých regionálních produktech, jako je například drobný druh ostružiníku - ostružiník moruška. Anebo v oživení tradice bani, ruské parní lázně, která někdy zahrnuje skákání do sněhu a mrskání březovými větvičkami. Zájem je i pouzdro na mobilní telefon ve tvaru tradičního okenního rámu. Toto nadšení pro kulturní dědictví, které bylo dříve považováno za projev snobství, se hromadně rozšířilo od začátku ruské války na Ukrajině v únoru 2022 a také s rostoucím počtem evropských a amerických sankcí. Tradiční předměty, které ještě před čtyřmi lety v každodenním životě téměř chyběly, se opět vrací do módy, jako například dámská čelenka kokošník. "Dozvěděl jsem se, že se rodí nová ruská tradice: dívky a mladé ženy chodí do barů (...) oblečené v kokošnících a tradičních oděvech," poznamenal loni v říjnu ruský prezident Vladimir Putin. "Upřímně, to mě nesmírně těší," řekl. Ruský prezident je první, kdo vybízí své spoluobčany, aby se distancovali od Západu, jeho hodnot a "dekadentního" způsobu života, a zároveň Rusko izoluje. Zahraniční sociální sítě jsou blokovány nebo omezeny a nezávislá média jsou v exilu. Přímé lety na Západ jsou pozastaveny a získat vízum do některého ze států Evropské unie nebo do USA je velmi komplikované. Devětatřicetiletá Natalja, zámožná obyvatelka Moskvy, dříve trávila všechny dovolené v Evropě, ale kvůli vízovým omezením "tam už nechce jezdit", jak řekla agentuře AFP. Nezlobí se ale na Kreml; terčem její nevole jsou Evropané. Rozčiluje ji, že je obětí "diskriminace na základě pasu", ačkoli ruskou ofenzivu na Ukrajině "nikdy nepodporovala". Podle Denise Volkova, ředitele nezávislého střediska Levada, které ruské úřady označily za "zahraničního agenta", se ještě před deseti lety dva ze tří Rusů hlásili k proevropským postojům. Od roku 2014, kdy Moskva anektovala ukrajinský poloostrov Krym a po následných západních sankcích se však tento trend obrátil: stejný počet Rusů nyní projevuje vůči Evropě nepřátelství, dodal Volkov. Průzkum, který středisko Levada provedlo loni v létě, zjistil, že se počet Rusů vnímajících Rusko jako "jednu z nejlepších zemí na světě" za 30 let více než zdvojnásobil - z 36 procent v roce 1996 na 76 procent. Návrat k tradici je patrný i v módě. Řada značek konfekčního oblečení nyní kombinuje jemné výšivky s moderními střihy nebo tradiční květinové vzory s ležérním stylem, jako například značka Tvoio se svou kolekcí Russian Vibes, která na tričkách nabízí motivy matrjošek nebo tradičních okenních rámů. Devětadvacetiletá interiérová návrhářka Anna Lossevová vysvětluje tento trend novým vlastenectvím. "Moji zákazníci už nechtějí kopírovat Západ. Upřednostňují autentické před standardizovaným," řekla agentuře AFP. Někteří si u ní dokonce coby dekorativní prvek do obývacího pokoje objednali ikonostas - dřevěnou přepážku zdobenou ikonami, jaké jsou v pravoslavných kostelech. Jiní se naopak odmítají přiklonit na jednu stranu. Jako například Alexej Kočkarev, spoluzakladatel nové restaurace s ruskou kuchyní. Její bílené stěny odkazují na staré pravoslavné kláštery, zatímco výzdoba jeho podniku dýchá čistým skandinávským stylem. "Je to záměrný dualismus," vysvětluje 37letý restauratér. "Nadšení pro tradice je reakcí Rusů na vnější tlak. Ale pořád jsme neoddělitelně spjatí s Evropou, tak proč bychom si museli vybrat jen jednu z těchto dvou možností?" dk nim

Tradice: Novopacké muzeum vystavuje kresby, které vznikly při spiritistických seancích

Novopacké muzeum v Suchardově domě představuje soubor takzvaných medijních kreseb. Vznikaly v rámci spiritistického hnutí, které mělo v regionu zejména v první polovině 20. století významné místo. Výstava nazvaná Co to kreslí ruka má? potrvá do 27. února, řekla ČTK ředitelka muzea Iveta Mečířová. Na výstavě je 54 originálních děl. "Medijní kresba vzniká ve stavu transu, kdy ruka média obdařeného mediumitou-citlivostí je vedena podle spiritistů takzvaným kreslícím duchem a médium, které je prostředníkem mezi světy, pak například přináší pohledy do minulosti, budoucnosti či jiná sdělení," řekla Mečířová. U některých z vystavených děl je uvedena i doba trvání kresby, datum a podepsaní svědci, kteří se "propojení" zúčastnili, a pojmenování "kreslícího ducha", díky kterému se podle spiritistů kresba objevila. "Medijní kresba se řadí do umění l'art brut, jedná se o umění v původním surovém stavu, tedy o neškolenou kresbu. Tak jej definoval v roce 1945 francouzský malíř a sochař Jean Dubuffet," uvedl spoluautor stálé expozice o spiritismu v muzeu v Nové Pace Ivo Chocholáč . Čechy zažily největší rozmach tohoto fenoménu mezi světovými válkami. Nejznámějším projevem byla komunikace se zemřelými v podobě seancí v rodinách. "Kolekce medijních kreseb v našem muzeum je největší svého druhu ve střední Evropě, máme jich zhruba 600. Málokdo si uvědomuje, že v Nové Pace se podařilo zachytit fenomén, který v Evropě již téměř vymizel a etnografové se za ním trmácí přes půl světa," řekla Mečířová. Spiritismus je podle Chocholáče i dnes v některých rodinách v regionu živý, lidé se scházejí a věří, že se prostřednictvím média propojují s dušemi zemřelých. "Je to relikt z dávných časů a svým způsobem etnografická zajímavost," řekl ČTK Chocholáč. Podle něj byly na Novopacku takzvanými médii většinou senzitivně citlivé ženy, které vedly seance a věřily, že mají nadpřirozený dar zprostředkovávat kontakt s dušemi zemřelých. Tradovalo se o nich, že umějí také uzdravovat, léčit. Domnívá se, že k rozšíření spiritismu na Novopacku přispěly nejen geografická specifika, včetně odlehlosti regionu, ale i historické události, tedy paměť krajiny. Po bitvě na Bílé hoře se podle něj v regionu ukryly zbytky nejradikálnější husitské chudiny, která utíkala do hor před rekatolizací. I z těchto duchovních proudů "blouzniveckých rodů" čerpali mnohem později takzvaní novodobí spiritisté, kteří dosud v regionu podle něj skrytě přežívají. Spiritistické hnutí se v Nové Pace a okolí rozvíjelo především díky nakladatelství edice Spirit Nová Paka a rodině nakladatele a spisovatele Karla Sezemského. Sezemský žil v letech 1860 až 1936. Nakladatelství Spirit, které založil, vydávalo publikace s okultní tematikou a také periodikum Posel záhrobní, které vycházelo téměř 40 let. Tomáš Kučera kš

AFP: Existuje bohyně, která zajistí bohatství a krásu, hledejte v Beninu
Mořské vlny tříštící se na písečné pláži poskytly doprovod zpěvu čtyř desítek vyznavačů mořské bohyně Mami Wata na jižním pobřeží Beninu. Věřící se tam scházejí každý rok, aby oslavili svou ochránkyni, píše agentura AFP.

SLOVNÍK NAJÍT