výročí

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "výročí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo výročí je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Schustlerovu zahrádku v Krkonoších mění oteplování, přibývá vegetace

Špindlerův Mlýn (Trutnovsko) 18. června (zpravodaj ČTK Tomáš Kučera) - Stráň je příkrá. Každý krok v lokalitě známé jako Schustlerova zahrádka ve středních Krkonoších vyžaduje soustředění, a to nejen kvůli extrémnímu terénu, ale i s ohledem na vzácnou květenu. Je jednou z nejbohatších botanických lokalit Krkonošského národního parku (KRNAP). Botanik František Schustler, po kterém byla roku 1964 stráň pojmenována, by byl překvapen, řekl ČTK znalec Schustlerova života a díla Jiří Dvořák ze Správy KRNAP. Před více než sto lety, kdy Schustler lokalitu poznal, byl žulový skalnatý a suťovitý lavinový svah na severním okraji Pančavské jámy v Labském dole méně zarostlý vegetací. "Dopady klimatické změny jsou patrné i zde. Jsem přesvědčen, že vegetace je dnes bujnější než v jeho době. Dřeviny vlivem klimatické změny mají lepší podmínky, rychleji rostou a šplhají do vyšších nadmořských výšek," řekl ČTK Dvořák. Lokalita připomíná botanika Františka Schustlera, od jehož úmrtí letos uplynulo sto let. Schustler stál u prvotní myšlenky vzniku Krkonošského národního parku, byť se jeho vyhlášení v roce 1963 nedožil. Zemřel ve věku nedožitých 32 let 25. února 1925. "Oteplování a s ním spojené nižší úhrny srážek zvláště v zimních měsících a s tím spojená menší lavinová aktivita má za následek, že i na lavinových svazích přibývá stromů a naopak mizí některé byliny. Příkladem je kapradina papratka horská. Ještě před deseti patnácti lety tady tvořila kompaktní porosty," ukazuje Dvořák na odumřelá těla těchto rostlin připomínající krtince. "V kombinaci změny klimatických poměrů a silného spásání kapradiny jelení zvěří, která se na tato poslední klidná místa koncentruje v důsledku přeplnění hor turisty, papratka horská téměř zmizela. Uvolněné místo pak postupně zaujímají jiné druhy, nejprve svízel hercynský, pak borůvčí a také smrky. Proměna již začala. Je možné, že krkonošské botanické zahrádky budou za pár desetiletí vypadat výrazně jinak. Ale rád bych se mýlil," řekl ČTK Dvořák. Laviny v Schustlerově zahrádce působí jako zahradník. Přispívají k existenci botanicky pestrých lokalit na lavinových drahách v závětří ledovcových karů. "Když se lavina utrhne, vyčistí celý svah od vzrostlých stromů a keřů. To vytváří podmínky pro existenci vzácných vysokohorských rostlinných druhů, které potřebují volné prostranství,“ řekl ČTK mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Schustlerovou zahrádkou prochází lavinová dráha, označovaná jako Schustlerův žlab. Stačí se rozhlédnout a otisk tohoto fenoménu v krajině bez zásahů lidské činnosti, je všudypřítomný. Tam, kde je síla lavin největší, prospívají rostliny, naopak stromy živoří a po lavinovém svahu se ojediněle plazí pokroucené kmeny bříz karpatských. Svah se sklonem 30 stupňů je v neustálém pohybu, dokazují to čerstvě napadané žulové kameny uvolněné ze skal nad námi, které místy dusí vegetaci. Schustlerova zahrádka leží v nejpřísněji chráněné klidové oblasti KRNAP, kam je vstup zakázán s výjimkou vědců, kteří lokalitu studují desítky let. "Roste tady kolem 160 druhů cévnatých rostlin, přičemž k nejvýznamnějším patří střemcha obecná skalní nebo jeřáb sudetský, který roste pouze v Krkonoších," řekl ČTK Dvořák. Schustlerova zahrádka představuje pás území od horní hrany Labského dolu až na jeho dno, kde meandruje nedotčenou přírodou Labe. Nejcennější část se nachází v nadmořské výšce 1100 až 1200 metrů. "Je to také jediné místo Labského dolu, kde roste nápadná rostlina stračka vyvýšená. Mezi vzácné rostliny této lokality patří například prstnatec sudetský, sasanka narcisokvětá nebo několik druhů jestřábníků," řekl ČTK Dvořák. Lokalita je podle něj unikátní i tím, že se zde mísí jak rostlinné druhy vysokohorské, tak i ty z nižších nadmořských výšek. "Díky lavinám dostávají prostor světlomilné, ale i teplomilnější rostliny hájové, jako jsou dymnivka bobovitá nebo křivatec žlutý, z dřevin lípa nebo líska. Svah je orientovaný na východ a teplotní úhrny jsou tak výrazně vyšší než třeba na protějším svahu," řekl ČTK Dvořák. Labský důl je spolu s Obřím a Dlouhým dolem lokalitou s nejvyšším počtem lavinových drah v celé ČR. "Doufejme, že nám v Krkonoších laviny nepřestanou padat a specifické rostlinné druhy, které ve společenstvech na lavinových drahách rostou, klimatickou změnu ustojí. Zároveň je to důkaz toho, že příroda není neměnná a neustále se vyvíjí. Už i František Schustler si ve své době stýskal nad tím, že rašeliniště vysychají, vody ubývá a jak příroda v Krkonoších zachází na úbytě," dodal Dvořák. Správa KRNAP si letos výročí úmrtí geobotanika Františka Schustlera připomíná seriálem akcí. Schustlera správci parku označují za jednoho z duchovních otců založení dnešního Krkonošského národního parku. S návrhem na zřízení Národního parku krkonošského, který měl pokrývat Krkonoše, Rýchory i Jizerské hory, Schustler přišel již v roce 1923. Jeho působení v Krkonoších připomíná také jeho nejobsáhlejší dílo "Krkonoše – Rostlinozeměpisná studie" z roku 1918. ku gcm

Obraz s tanky na náměstí překrucuje realitu osvobození Pardubic, říká historik

Pardubice 2. března (ČTK) - Tanky na Pernštýnském náměstí v Pardubicích a k tomu rozjásané davy a množství vlajek se srpem a kladivem na obraze Oldřicha Karla ukazují zcela jiný konec druhé světové války. Květnové osvobození města v roce 1945 vypadalo zcela jinak. Žádné tanky Rudé armády v ulicích vůbec nebyly. Dílo je prorežimně loajální a na jeho pravdivost nelze spoléhat, řekl ČTK o sbírkovém předmětu historik Jan Ivanega z Východočeského muzea v Pardubicích. Republika si letos v květnu připomene 80. výročí osvobození. Malíř namaloval výjev až po válce. Na historické náměstí na něm umístil tanky, obrněné vozy nebo povozy s koňmi, davy lidí a množství československých a sovětských vlajek. Jeho obraz evokuje, že do Pardubic dojely prvosledové hlídky s obrněnými vozidly, což není pravda. Tanky a další obrněnci ve městě nikdy nebyli. Pardubice sice Rudá armáda 10. května osvobodila, ale vyslala tam druhosledové hlídky, které disponovaly koňskými povozy, dodávkami a nákladní auty. "Na obraze je vyfabulovaná scéna, která takto neproběhla. Na náměstí by se tanky úzkými uličkami ani nepropasovaly. Druhým výmyslem na obrazu je jeho topografie, navozuje dojem, že tanky a další vozidla přijely na náměstí od Zelené brány. Rudá armáda přijela z východu od Sezemic, tedy z opačné strany," řekl Ivanega. Oldřich Karel také na plátně ztvárnil mnoho červených sovětských vlajek, zcela chybí vlajky Britů a Američanů, které v ulicích prokazatelně byly také. "To je další doklad toho, že jde o tendenční obraz, který vytvářel paralelní realitu. Oslavuje Rudou armádu a marginalizuje podíl spojenců na vítězství nad nacismem," řekl Ivanega. Díky dochovaným fotografiím odborníci vědí, že největší oslavy se odehrávaly na dnešní třídě Míru, kde byly uvítací špalíry. Byla tam i regulovčice, která řídila provoz. Malíř ji však přesunul do centra svého obrazu na Pernštýnské náměstí. "Detail odpovídá historické realitě, ale prolíná se s ideologizovanou fikcí na obraze," řekl Ivanega. Obraz je rozměrné plátno o rozměrech zhruba metr krát metr dvacet. Vystavený ho měly Restaurace a jídelny, které sídlily na třídě Míru, kde byl také známý bufet a kavárna Corso. Později ho muzeum získalo do svých sbírek. "Malíř naskočil na vlnu bezbřehé loajality a stal se prorežimním malířem. Jestli byl takový i vnitřně, to samozřejmě nezjistíme. Jinak je to obraz z poloviny 20. století, který využívá impresionistický rukopis. Nejblíž má svými atributy k socialistickému realismu," řekl Ivanega. Podobně oslavných obrazů malíř namaloval nejspíš víc, dochovaný v muzeu je ještě jeden. Zachycuje armádní koně, jak se v roce 1945 pasou na louce, na horizontu je vidět hrad Kunětická hora. "Je to obraz pevněji ukotvený v realitě. Jednotky měly stáda koní, které potřebovaly někde pást. Malíř si neodpustil ideologizaci výjevu, namaloval tam vyvěšené dobové zástavy. Jedna je doplněná o šeříkovou kytici, která je symbol vděku Rudé armádě za osvobození, její nepopiratelný přínos zveličuje," řekl Ivanega. Akademický malíř Oldřich Karel žil v letech 1912 až 1990. Muzeum má sbírku jeho grafik, na nichž zobrazoval Pardubice. Podle Ivanegy měl nepopiratelný talent. V 50. letech byl úspěšným malířem a také vytvářel návrhy sgrafit a terakotových reliéfů, dodal Ivanega. jlc kš

Státníci připomněli oběti řádění Hamásu, Erdogan obvinil Izrael z genocidy
Paříž/Londýn/Štrasburk 7. října (ČTK) - Bolest je stále tak živá jako před rokem, napsal dnes k prvnímu výročí teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X. V Litomyšli byl po opravách otevřen rodný byt Bedřicha Smetany
Litomyšl (Svitavsko) 8. června (ČTK) - Po celkové rekonstrukci, která začala vloni v září, byl dnes slavnostně otevřen rodný byt Bedřicha Smetany v bývalém zámeckém pivovaru v Litomyšli. Jeho dispozice se zčásti vrátily k původní historické podobě. Kraslice pojmenovaly bývalé autobusové nádraží po rodákovi Juliu Meinlovi
Kraslice (Sokolovsko) 10. dubna (ČTK) - Zastupitelé Kraslic dnes rozhodli, že pojmenují jedno z míst ve městě po Juliu Meinlovi. Obchodník, inovátor pražení kávy a zakladatel potravinářské firmy je kraslickým rodákem. Litomyšlské biskupství slaví 680 let existence, výročí připomenou mše či výstavy
Litomyšl (Svitavsko) 10. dubna (ČTK) - Litomyšlské biskupství letos oslaví 680 let od svého založení. Vznik druhé nejstarší české diecéze připomenou mše, vědecká konference, výstava nebo také aktualizované heslo na wikipedii, uvedl v tiskové zprávě Vítek Večeře z proboštství. Litomyšl slavila 200. výročí narození Bedřicha Smetany
Litomyšl (Svitavsko) 2. března (ČTK) - Hranou scénkou narození hudebního génia si dnes Litomyšl na Svitavsku připomněla 200. výročí dne, kdy se ve městě narodil Bedřich Smetana. Celodenní městské slavnosti Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek oslavovaly skladatele koncertem, výstavou, videomappingem nebo sběratelskou bankovkou. Hradecká filharmonie si příští rok připomene výročí B. Smetany několika koncerty
Hradec Králové 13. srpna (ČTK) - Královéhradečtí filharmonici si příští rok připomenou 200. výročí narození skladatele Bedřicha Smetany několika koncerty včetně uvedení cyklu symfonických básní Má vlast. Post Bellum oslaví výročí sbírky Paměť národa akcí na Strahově i festivalem
Praha 13. října (ČTK) - Hudbou i výstavou oslaví nezisková organizace Post Bellum na pražském Strahově 20. výročí vzniku archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa. Oslava bude 14. října od 18:00 na jižní tribuně strahovského stadionu. ČNB dnes odhalila ve své centrále bustu českého bankéře Jaroslava Preisse
Praha 29. dubna (ČTK) - Česká národní banka dnes za účasti guvernéra Jiřího Rusnoka a bývalého guvernéra Zdeňka Tůmy odhalila v centrále banky v Praze v ulici Na Příkopě bustu českého bankéře a národohospodáře Jaroslava Preisse, a to při příležitosti 75 let od jeho úmrtí.

SLOVNÍK NAJÍT