výsledky

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "výsledky". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo výsledky je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

V regionálních volbách v Rusku vyhráli chráněnci Kremlu, píše BBC

Moskva 9. září (ČTK) - Ve víkendových regionálních volbách v Rusku vyhráli chráněnci Kremlu a tři bývalí členové vlády byli zvoleni do Státní dumy, dolní komory parlamentu. Vládní strana Jednotné Rusko si tentokrát také zajistila absolutní většinu v regionálních sněmech v Moskvě a Chabarovském kraji, uvedl dnes na svém ruskojazyčném webu server BBC News. V Petrohradu, kde byl znovu zvolen gubernátor Alexandr Beglov, opozice podle portálu nedostala šanci postavit do voleb své kandidáty a na přehmaty u uren ve druhém největším ruském městě si stěžoval i šéf jedné z menších prokremelských stran. V moskevském městském sněmu zvýšilo své zastoupení Jednotné Rusko. Jeho kandidáti byli zvoleni na místa stoupenců opozičního vůdce Alexeje Navalného v městském sněmu sibiřského Tomska. Gubernátory o víkendu volili ve 21 ruských regionech. Všude vyhráli ti úřadující, jmenovaní prezidentem Vladimirem Putinem, či dosavadní šéfové regionů. Všichni kandidovali za Jednotné Rusko, s jedinou výjimkou v Zabajkalském kraji, kde Alexandr Osipov kandidoval jako nezávislý. V Chabarovském kraji, kde se dříve konaly protivládní protesty, vyhrál podle oficiálních údajů bývalý náměstek generálního prokurátora Dmitrij Demešin s podporou 81 procent hlasujících voličů. Hlasovalo se i v Kurské oblasti, jejíž část ovládla ukrajinská armáda, ale úřady otevřely volební místnosti pro obyvatele evakuované z pohraničí. Pozorovatelé si podle BBC stěžovali, že toto hlasování nebylo možné sledovat. Podle úřadů více než dvě třetiny hlasů získal úřadující gubernátor Alexej Smirnov při "bezprecedentní účasti" v podobě 57 procent oprávněných voličů. Nejvyšší účast - 69,2 procenta - zaznamenaly úřady v autonomní Baškortské republice, nejnižší - 31,1 procenta - v Chabarovském kraji. Celkem se o víkendu hlasovalo v nejrůznějších volbách v 83 z 89 ruských regionech (počítáno i s částečně okupovanými ukrajinskými oblastmi, jejichž anexi Ruskem většina světa neuznává). Za překvapení lze podle BBC pokládat výsledek z města Bratsk v Irkutské oblasti, kde po 20 letech prohrál stávající starosta Sergej Serebrennikov bez ohledu na podporu od vládní strany a gubernátora sibiřské oblasti. Vyhrál tam jiný člen Jednotného Ruska, starostův kritik Alexandr Dubrovin, s více než dvěma třetinami hlasů. Experti výsledek přičetli únavě obyvatel z dosavadního starosty a i tomu, že uvnitř vládní strany začíná soupeření, jakkoli počty kandidátů ve volbách na všech úrovních klesají. Ve druhém největším ruském městě Petrohradu byl znovu zvolen stávající gubernátor Alexandr Beglov, který tentokrát kandidoval za Jednotné Rusko. Opozice nedostala šanci vůbec postavit do voleb své kandidáty, uvedla BBC. Někdejší veteránka obléhání města Ljudmila Vasiljevová, která veřejně vystupovala proti válce rozpoutané Ruskem proti Ukrajině, dokázala na svou podporu získat 5500 z potřebných 73.000 podpisů voličů. K urnám nakonec přišla o něco více než třetina voličů - a v jednom obvodu v Kronštadtu dostal Beglov jen šest ze 101 odevzdaných hlasů. Přímo ve volební místnosti v Petrohradu policisté zatkli Marinu Popovovou, která do urny vhodila hlasovací lístek s nápisem "Ne válce". Šéf jedné z menších, formálně opozičních, ale prokremelských stran Sergej Mironin ještě o víkendu označil Petrohrad za "epicentrum přehmatů" proti volebním pravidlům. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová pokárala za stížnosti Mironova ze Spravedlivého Ruska i komunisty porušující zákaz fotografovat a natáčet ve volebních místnostech. Pořizování obrazových záznamů falšování voleb odsoudila Pamfilovová jako "metody Navalného stoupenců". Úmrtí kritika Kremlu Navalného v trestanecké kolonii na Sibiři oznámily ruské úřady letos v únoru. msk mka

V Durynsku vyhrála volby AfD, v Sasku je těsně druhá, ukazují výsledky

Drážďany/Erfurt (Německo) 2. září (zpravodaj ČTK) - Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na dnešek zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Zatímco AfD slaví, pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze skončily volby debaklem. Sociální demokraté si připsali jen jednociferné zisky, zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) se v Durynsku ani nedostali do sněmu. Čekají se náročná povolební jednání o vzniku zemských vlád, s AfD žádná ze stran spolupracovat nechce. Předběžné výsledky po sečtení všech hlasů zhruba odpovídají prognózám, které v neděli zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF po uzavření volebních místností. Potvrdilo se tak, že poprvé od druhé světové války zvítězila v zemských volbách strana řazená ke krajní pravici. AfD je kvůli svým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami. V Durynsku i Sasku získala AfD přes 30 procent hlasů. Vzhledem k odmítavému postoji ostatních stran ale zřejmě v žádné ze zemských vlád neusedne. V Durynsku podle zemského statistického úřadu zvítězila AfD s 32,8 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala a získala 23,6 procenta. V Sasku podle místního statistického úřadu zvítězila CDU dosavadního zemského premiéra Michaela Kretschmera se ziskem 31,9 procenta. AfD skončila jen těsně druhá s 30,6 procenta hlasů. V obou spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Stranou se stala přitom teprve v lednu. V Durynsku získala podle odhadu 15,8, v Sasku 11,8 procenta hlasů. BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla. Debaklem skončily zemské volby v Sasku a Durynsku pro strany Scholzovy vládní koalice. Jeho sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli celoněmecké parlamentní volby, získali v Sasku 7,3 procenta hlasů a v Durynsku dokonce jen 6,1 procenta. To je nejhorší výsledek SPD v některých zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení se v Sasku dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta hlasů, v Durynsku pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského parlamentu ani nepřekonali. Dostali jen 3,2 procenta hlasů. Třetí člen ústřední vlády v Berlíně - Svobodná demokratická strana - nebude v příštích čtyřech letech zastoupen ani v jednom ze sněmů. Vládní politici už v neděli označovali výsledky za zklamání a vyzývali vládu k lepší práci. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září. V Durynsku se do zemského sněmu dostala ještě postkomunistická Levice tamního současného premiéra Boda Ramelowa. Získala 13,1 procenta hlasů. V Sasku skončila Levice pod pětiprocentní hranicí, díky takzvaným přímým mandátům, kdy mohou lidé hlasovat kromě stranických kandidátek i pro konkrétní politiky, bude ale v parlamentu zastoupena. Jeden přímý mandát takto získali i Svobodní voliči (FW). Volby provázela vysoká volební účast. V Sasku činila 74,4 procenta, před čtyřmi roky to bylo 66,5 procenta. V Durynsku přišlo k urnám 73,6 procenta voličů, v roce 2019 to bylo 64,9 procenta. V obou spolkových zemích čekají teď politiky složitá jednání. Po zveřejnění nedělních odhadů se zdálo, že by mohla CDU v Durynsku složit koalici s SPD a BSW, podle předběžných výsledků ale většinu hlasů mít nebudou a budou muset přizvat ke spolupráci Levici, ať už přímé či nepřímé. CDU přitom s krajně levicovou stranou dlouhodobě spolupracovat odmítá, řada křesťanských demokratů má problém i s BSW, jejíž zakladatelka Wagenknechtová byla v NDR členkou komunistické Sjednocené socialistické strany (SED). CDU ale vylučuje rovněž spolupráci s krajně pravicovou AfD. V Sasku se rovněž podle odhadů zdálo, že by Kretschmer mohl pokračovat v dosavadní koalici s SPD a zelenými, předběžné výsledky ale ukázaly, že většinu nezískali. V Drážďanech se tak zdá být nejpravděpodobnější vznik koalice CDU, SPD a BSW. Jaromír Mrhal jd

Eurovolby na Slovensku vyhrálo proevropské hnutí PS před vládním Směrem-SD
Bratislava 9. června (zpravodaj ČTK) - Volby do Evropského parlamentu (EP) na Slovensku podle oficiálních výsledků vyhrálo opoziční proevropské hnutí Progresivní Slovensko (PS) se ziskem 27,81 procenta hlasů před vládní stranou Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Fica s podporou 24,76 procenta. O úřad prezidenta Argentiny se utká ministr hospodářství a extravagantní ekonom
Buenos Aires 23. října (ČTK) - Nedělní první kolo prezidentských voleb v Argentině překvapivě, navzdory špatné ekonomické situaci země, vyhrál současný ministr hospodářství Sergio Massa. Druhý skončil extravagantní ekonom Javier Milei, který bývá označován za krajně pravicového populistu a který se s Massou utká ve druhém kole voleb 19. Primátoři dvou největších slovenských měst i většina šéfů krajů obhájili funkce
Bratislava 30. října (zpravodaj ČTK) - Primátoři dvou největších měst na Slovensku, Bratislavy a Košic, stejně jako většina předsedů (hejtmanů) celkového počtu osmi samosprávných krajů obhájili v sobotních komunálních a krajských volbách své funkce. Srbští nacionalisté asi ve volbách v Bosně a Hercegovině získali klíčové posty
Sarajevo 3. října (ČTK) - Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS).

SLOVNÍK NAJÍT