Ázerbájdžán

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Ázerbájdžán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Ázerbájdžán je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ázerbájdžánské letadlo před zřícením poškodila palba ze země, uvedl Alijev

Baku 29. prosince (ČTK) - Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které ve středu havarovalo v Kazachstánu, poškodila nad ruským územím palba ze země, uvedl dnes podle ruské státní agentury TASS ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Baku podle hlavy státu zároveň věří, že letoun nebyl sestřelen záměrně, Alijev ovšem některé ruské činitele obvinil ze snahy skutečné příčiny tragédie ututlat. Kreml o den dříve uvedl, že se stroj pokoušel přistát v metropoli Čečenska Grozném v okamžiku, kdy ruská protivzdušná obrana v oblasti odrážela útok ukrajinských dronů. "Konečná verze bude známa po otevření černých skříněk. Prvotní verze (vyšetřování) jsou ale dostatečně podložené a založené na faktech," uvedl Alijev v ázerbájdžánské státní televizi AzTV podle ruské agentury. "A fakta jsou taková, že ázerbájdžánské civilní letadlo bylo poškozeno zvenčí na území Ruska, poblíž města Groznyj," dodal prezident středoasijské země. Podle Alijeva se stal letoun prakticky neovladatelný nejprve kvůli prostředkům elektronického boje. "To bylo první poškození letadla. Kromě toho byla v důsledku palby zahájené ze země těžce poškozena také ocasní část letadla," dodala hlava státu. Ázerbájdžánský prezident dále uvedl, že "některé kruhy" v Rusku se snažily skutečné příčiny pádu letadla ututlat. Je zbytečné podle něj například zvažovat verzi o srážce letounu s hejnem ptáků vzhledem k faktu, že trup letounu byl plný děr. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že letoun nebyl sestřelen úmyslně, napsala agentura Interfax. Zapotřebí ale je podle něj přiznat vinu a omluvit se. "Bohužel první tři dny jsme z Ruska neslyšeli nic jiného než klamné verze," uvedl Alijev. Ruský prezident Vladimir Putin se Alijevovi v sobotu omluvil za to, co Kreml nazval tragickým incidentem, který se ve středu odehrál v ruském vzdušném prostoru. V hovoru mezi státníky podle kremelského prohlášení zaznělo, že letadlo se podle letového plánu opakovaně pokoušelo přistát na letišti v Grozném. V té době ale ruská protivzdušná obrana odrážela v regionu útoky ukrajinských dronů. Kreml neuvedl, zda Rusko letadlo sestřelilo, podotkla agentura Reuters. Dnes si Putin s Alijevem telefonovali znovu, napsal server Meduza s odvoláním na mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova. Státníci podle něj znovu hovořili o havárii letadla ázerbájdžánských aerolinií, podrobnosti nicméně nesdělil. Rusko používá elektronické rušení, aby zmátlo geolokační a komunikační systémy ukrajinských bezpilotních letounů, na které se zaměřují systémy protivzdušné obrany. Ukrajina se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi a součástí boje jsou i vzdušné útoky obou zemí na území nepřítele. Ázerbájdžánské anonymní zdroje už dříve tvrdily, že letoun sestřelila ruská armáda; zpráva zveřejněná Kremlem se o tom nezmiňuje a uvádí, že okolnosti incidentu se vyšetřují. Letadlo Azerbaijan Airlines (AZAL), které mířilo z Baku do jihoruského Čečenska, se zřítilo v Kazachstánu nedaleko města Aktau. O život přišlo 38 lidí, dalších 29 osob pád stroje s různými zraněními přežilo. K rychlému a nezávislému vyšetření incidentu mimo jiné vyzvaly Evropská unie a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Ázerbájdžánu dnes mezitím uctili piloty letadla, oba etnické Rusy s ázerbájdžánským občanstvím, napsala agentura Reuters a podotkla, že pilotům v Ázerbájdžánu přičítají kredit za to, že se jim podařilo s letounem dostat na zem způsobem, který umožnil přežít alespoň třem desítkám lidí. Samotní piloti zahynuli. Ceremonie na významném pohřebišti v Baku se zúčastnil i Alijev, dodává Reuters. ipl nim

Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa

Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30.000 kilometrů čtverečních) a 139.000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí. "Více než šest milionů Ukrajinců bylo nuceno hledat dočasné útočiště v různých evropských zemích, což vedlo k dalším 3,3 milionu tun emisí CO2," uvedla ministryně podle agentury DPA. Ta dodala, že údaje o emisích CO2 souhlasí s červnovou studií, podle které za prvních 24 měsíců války dosáhly 175 milionů tun. To převyšuje roční emise vysoce industrializované země, jako je například Nizozemsko. COP29 končí tento týden, a tak stoupá tlak, aby vyjednávači vyřešili hádanku dohody, která by přinesla více peněz nejzranitelnějším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám. Ukazuje se však, že jde o mnohem větší sumu, než jsou nejbohatší země ochotny platit, poznamenala agentura AP. Zatímco nejvíce zranitelné země žádají jeden bilion až 1,3 bilionu dolarů (asi 24 až 31 bilionů Kč) ročně na odstranění škod způsobených změnou klimatu a na přizpůsobení se, včetně vybudování vlastních systémů čisté energie, ukazuje se, že jejich požadavky jsou mnohem vyšší, než jim dosud nabízel vyspělý svět. Podle předsedy vyjednávací skupiny Like-Minded Group Diega Balanzy se v zákulisí hovoří o částce 200 miliard dolarů (asi 4,8 bilionů Kč). "To nestačí," řekl. Vyjednávání se "pohybuje v kruhu", usoudil analytik Alden Meyer. Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům. Za větší přispění nejbohatších zemí - odhaduje se, že země skupiny G20 odpovídají za čtyři pětiny emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu - dnes na konferenci demonstrovali klimatičtí aktivisté. "Klimatické summity se stávají příliš drahé pro ty, kterým mají pomoci," okomentoval polský list Gazeta Wyborcza vysoké ceny pronájmů pavilonů na konferenci v řádu desítek tisíc dolarů i celkovou drahotu na konferenci, kde ceny ve stáncích násobně překračují ceny v obchodech ve městě, podobně jako několikanásobně vzrostly ceny v místních hotelech. "Sledujeme cosi na způsob 'davosifikace'," řekl expert Andreas Sieber v narážce na ekonomická fóra ve švýcarském Davosu. V Baku je podle deníku na 1800 lobbistů z petrochemie, kteří si tyto výdaje mohou dovolit. msk nim

Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó
Baku 5. června (ČTK) - Maďarsko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, podle které Budapešť koupí podíl v jednom z největších nalezišť zemního plynu na světě. Oznámil to dnes v Baku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI. Ázerbájdžánská vojska prolomila karabašskou obranu, tvrdí podle Reuters činitel
Baku 19. září (ČTK) - Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Baku/Stěpanakert 19. září (ČTK) - Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání.

ZEMĚ NAJÍT