Ázerbájdžán

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Ázerbájdžán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Ázerbájdžán je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ukrajinská ministryně: Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologická katastrofa

Baku 20. listopadu (ČTK) - Válka Ruska proti Ukrajině je i ekologickou katastrofou, poukázala na klimatické konferenci OSN COP29 v Baku ukrajinská ministryně životního prostředí. Vyjednávači na konferenci se mezitím pracně pokoušejí dosáhnout dohody o zvýšení finančních příspěvků bohatých států chudým zemím, zatímco drahota v Baku podle tisku způsobuje, že nedostupnou se pro ty nejchudší stává i sama účast na konferenci. Kromě desítek tisíc mrtvých, zničených měst a vsí a milionů uprchlíků způsobilo 1000 dnů války Ruska proti Ukrajině také velké škody na přírodě a ovzduší, uvedla ukrajinská ministryně Svitlana Hrynčuková. Upozornila, že škody na životním prostředí způsobené vojenskými operacemi se odhadují na 71 miliard amerických dolarů (asi 1,7 bilionu Kč). Ostřelování a lesní požáry uvolnily do ovzduší dalších 180 milionů tun oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn poškozuje klima. Válka zničila kolem tří milionů hektarů lesa (asi 30.000 kilometrů čtverečních) a 139.000 kilometrů čtverečních je zamořeno minami a nevybuchlou municí. "Více než šest milionů Ukrajinců bylo nuceno hledat dočasné útočiště v různých evropských zemích, což vedlo k dalším 3,3 milionu tun emisí CO2," uvedla ministryně podle agentury DPA. Ta dodala, že údaje o emisích CO2 souhlasí s červnovou studií, podle které za prvních 24 měsíců války dosáhly 175 milionů tun. To převyšuje roční emise vysoce industrializované země, jako je například Nizozemsko. COP29 končí tento týden, a tak stoupá tlak, aby vyjednávači vyřešili hádanku dohody, která by přinesla více peněz nejzranitelnějším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám. Ukazuje se však, že jde o mnohem větší sumu, než jsou nejbohatší země ochotny platit, poznamenala agentura AP. Zatímco nejvíce zranitelné země žádají jeden bilion až 1,3 bilionu dolarů (asi 24 až 31 bilionů Kč) ročně na odstranění škod způsobených změnou klimatu a na přizpůsobení se, včetně vybudování vlastních systémů čisté energie, ukazuje se, že jejich požadavky jsou mnohem vyšší, než jim dosud nabízel vyspělý svět. Podle předsedy vyjednávací skupiny Like-Minded Group Diega Balanzy se v zákulisí hovoří o částce 200 miliard dolarů (asi 4,8 bilionů Kč). "To nestačí," řekl. Vyjednávání se "pohybuje v kruhu", usoudil analytik Alden Meyer. Bohaté země včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázaly, že do roku 2020 zmobilizují 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států, podotkla německá stanice Deutsche Welle. Cíle bylo podle ní poprvé dosaženo v roce 2022. Dosud však značná část financování přicházela ve formě vysoce úročených půjček, což mělo za následek tvrdou kritiku, dodala stanice. EU a USA se mezitím snaží přimět Čínu a země Perského zálivu, aby se připojily k dárcům. Za větší přispění nejbohatších zemí - odhaduje se, že země skupiny G20 odpovídají za čtyři pětiny emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu - dnes na konferenci demonstrovali klimatičtí aktivisté. "Klimatické summity se stávají příliš drahé pro ty, kterým mají pomoci," okomentoval polský list Gazeta Wyborcza vysoké ceny pronájmů pavilonů na konferenci v řádu desítek tisíc dolarů i celkovou drahotu na konferenci, kde ceny ve stáncích násobně překračují ceny v obchodech ve městě, podobně jako několikanásobně vzrostly ceny v místních hotelech. "Sledujeme cosi na způsob 'davosifikace'," řekl expert Andreas Sieber v narážce na ekonomická fóra ve švýcarském Davosu. V Baku je podle deníku na 1800 lobbistů z petrochemie, kteří si tyto výdaje mohou dovolit. msk nim

Maďarsko kupuje podíl v nalezišti plynu v Ázerbájdžánu, uvedl Szijjártó

Baku 5. června (ČTK) - Maďarsko a Ázerbájdžán podepsaly dohodu, podle které Budapešť koupí podíl v jednom z největších nalezišť zemního plynu na světě. Oznámil to dnes v Baku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury MTI. Dohoda otevře novou dimenzi energetické bezpečnosti Maďarska a pomůže zemi postoupit mnohem výše na světovém energetickém trhu, uvedl Szijjártó na tiskové konferenci se svým protějškem Ceyhunem Bayramovem. Kaspické naleziště Šach Deniz je s to ročně poskytnout skoro 30 miliard metrů krychlových plynu a značná část z toho se vyváží do Evropy, dodal. 'Prakticky řečeno budeme mít vlastní zdroj, který pokryje velkou část naší poptávky,' řekl maďarský ministr, podle kterého tento krok ochrání zemi před velkými výkyvy cen a nejistotami na energetickém trhu. Maďarsko letos poprvé zakoupilo v Ázerbájdžánu 50 milionů metrů krychlových plynu a příští měsíc by Ázerbájdžán, Gruzie, Maďarsko a Rumunsko měly vytvořit společný podnik po dovoz energetických surovin z kaspické oblasti do střední Evropy, dodal. Maďarská společnost MOL podle ministra investovala přibližně dvě miliardy dolarů (asi 45 miliard Kč) v Ázerbájdžánu, čímž se stala v zemi třetím největším spoluvlastníkem plynových nalezišť pod mořskou hladinou. MOL zde loni vytěžil pět milionů barelů ropy, což představovalo 15 procent celkové produkce skupiny MOL. Ta nyní jedná s ázerbájdžánským partnerem o zkapalněném zemním plynu. Szijjártó pochválil spolupráci s Ázerbájdžánem, přičemž připomněl, že Budapešť sklidila hodně kritiky od evropských partnerů poté, co s Baku v roce 2010 zahájila strategickou spolupráci. Ti samí partneři podle ministra začali pokládat Ázerbájdžán za důležitou zemi až poté, co výrazně zvýšila těžbu plynu. V současnosti bez Ázerbájdžánu není Evropa schopna uspokojit poptávku dlouhodobě udržitelným způsobem, dodal. Přislíbil, že Maďarsko během půlročního předsednictví v Evropské unii, kterého se chopí 1. července, vyvine veškeré úsilí k posílení stability v regionu. 'Postaráme se o to, aby EU přijímala vyvážené kroky a aby nerozdmýchala plameny, které by jinak mohly vyšlehnout,' řekl v narážce na konflikty mezi Baku a Jerevanem. Dodal, že Maďarsko vyzvalo EU, aby poskytla Ázerbájdžánu stejnou sumu, jakou dala Arménii na odstranění min, tedy deset milionů dolarů (asi 226 milionů Kč). msk mka

Ázerbájdžánská vojska prolomila karabašskou obranu, tvrdí podle Reuters činitel
Baku 19. září (ČTK) - Ázerbájdžánská vojska prolomila obrannou linii arménských sil v Náhorním Karabachu na několika místech a jsou odhodlána splnit svůj strategický cíl: zajistit úplnou svrchovanost Ázerbdžánu nad svým územím, řekl poradce ázerbájdžánského prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev agentuře Reuters. Intenzita palby se snížila, uvedli arménští separatisté v Karabachu
Baku/Stěpanakert 19. září (ČTK) - Intenzita palby na frontě s ázerbájdžánskými silami se výrazně snížila, uvedli arménští separatisté ovládající Náhorní Karabach podle agentury Reuters. Karabach podle agentury Interfax navrhl Baku okamžitý klid zbraní a zahájit jednání.

ZEMĚ NAJÍT