Slovinsko

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Slovinsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Slovinsko je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

ECB snížila úroky o čtvrt procentního bodu, depozitní sazba je na 3,25 procenta

Lublaň/Praha 17. října (ČTK) - Evropská centrální banka (ECB) dnes podle očekávání přikročila k dalšímu snížení úroků, aby podpořila ekonomiku eurozóny. Depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,25 procenta, informovala v tiskové zprávě. Sazbu pro hlavní refinanční operace snížila také o čtvrt bodu, a to na 3,40 procenta. Prezidentka ECB Christine Lagardeová uvedla, že inflace se dostává čím dál více pod kontrolu. Zároveň ale poukázala na slabý výkon ekonomiky eurozóny a na rizika pro budoucí hospodářský vývoj. ECB nyní poprvé za 13 let snížila úrokové sazby na dvou zasedáních za sebou. "Hospodářský růst v Evropě je pomalý a inflace se vrátila k cílové úrovni, takže by bylo překvapením, kdyby nepokračovali ve snižování úroků," uvedl podle agentury Reuters analytik Robert Farago ze společnosti Hargreaves Lansdown. Analytik Dean Turner z UBS Global Management předpověděl, že ECB úroky pravděpodobně sníží také na svém prosincovém zasedání. "Pak očekáváme sérií snížení úroků na každém zasedání až do června. Než ECB snižování přeruší, měla by depozitní sazba sestoupit na dvě procenta," dodal. Lagardeová uvedla, že nové údaje signalizují, že ekonomická aktivita zaostává za očekáváním. Předpověděla nicméně, že ekonomika časem zesílí, protože rostoucí reálné příjmy umožní domácnostem zvýšit spotřebu. Poukázala však na faktory, které by mohly mít na hospodářský růst negativní vliv, například na geopolitická rizika spojená s válkou na Ukrajině a konfliktem na Blízkém východě. ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Letos v červnu pak zahájila snižování úroků, když svou depozitní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. V září tuto sazbu snížila o další čtvrtinu procentního bodu na 3,50 procenta. "Rozhodnutí zredukovat sazby jen pět týdnů po předchozím (zářijovém) snížení, od kterého přišlo pouze málo nových ekonomických údajů, signalizuje, že v ECB se musely výrazně zvýšit obavy ohledně hospodářského růstu v eurozóně," uvedl analytik Carsten Brzeski ze společnosti ING. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září podle dnešních údajů evropského statistického úřadu Eurostat zpomalil na 1,7 procenta ze srpnového tempa 2,2 procenta. Inflace se tak poprvé od poloviny roku 2021 dostala pod dvouprocentní cíl ECB. "Aktuální informace o inflaci ukazují, že proces dezinflace je na dobré cestě," uvedla ECB v tiskové zprávě. "Inflační výhled je také ovlivněn nedávnými překvapivě nižšími údaji, pokud jde o ukazatele hospodářské aktivity," dodala. Česká měna v bezprostřední reakci vůči euru posílila až k úrovni 25,21 koruny za euro. "Pár minut po zveřejnění se obchodovala poblíž 25,24 korun za euro," poznamenal analytik XTB Tomáš Cverna. pmh spr

Slovinský parlament uznal Palestinu jako samostatný stát

Lublaň 4. června (ČTK) - Slovinský parlament dnes uznal Palestinu jako samostatný stát, informovaly světové agentury. Vládní koalice našla způsob, jak obejít třicetidenní odklad hlasování, k němuž by vedl požadavek opozice na vypsání poradního referenda, napsala slovinská agentura STA. Nedávno Palestinu uznalo Španělsko, Irsko a Norsko, celkem ji jako samostatný stát uznává více než 140 zemí. Uznání Palestiny za nezávislý stát minulý týden navrhla liberálně-levicová vláda vedená premiérem Roberterm Golobem a parlamentní hlasování bylo v plánu na dnešek. Opoziční pravicově konzervativní Slovinská demokratická strana (SDS) ovšem požádala o vypsání poradního referenda, což by vládu donutilo hlasování odložit nejméně o měsíc. Podle parlamentního jednacího řádu totiž poslanci nemohou návrh na referendum projednat dříve než 30 dní po jeho předložení. Koalice ovšem jinak interpretovala příslušný článek parlamentního jednacího řádu a hlasování znovu naplánovala na dnešek, píše STA. Podle agentury AP opozice požadavek na referendum nakonec stáhla. Pro uznání Palestiny poté hlasovalo 52 poslanců z 90členného parlamentu. Opozice hlasování bojkotovala. Premiér Golob chce uznáním palestinského státu pomoci jednání o příměří v Pásmu Gazy, urychlit dosažení dohody o propuštění rukojmích zadržovaných palestinským radikálním hnutím Hamás a přesvědčit členské státy OSN, že dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu zajistí bezpečnost v regionu. SDS bývalého slovinského předsedy vlády Janeze Janši, který je považován za stoupence izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a jeho politiky, zastával názor, že uznání Palestiny by dlouhodobě poškodilo slovinské zájmy. Tento akt označil za "špatný signál" a "odměnu teroristické organizaci Hamás za její teroristický útok na Izrael". Izrael uznání palestinského státu odmítá. V Pásmu Gazy vede válku proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za teroristický útok z loňského 7. října, kdy ozbrojenci této skupiny a jejích spojenců v izraelském pohraničí povraždili na 1200 lidí a dalších 253 unesli na palestinské území. Při odvetné izraelské ofenzivě od té doby přišlo podle úřadů ovládaných Hamásem o život přes 36.000 Palestinců. Palestinský stát uznává přes 140 zemí, v posledních týdnech tak učinilo i několik karibských států: Trinidad a Tobago, Bahamy, Jamajka a Barbados. Česká republika podle prohlášení ministerstva zahraničí poskytnutého dříve ČTK samostatný nezávislý palestinský stát neuznává. Uznání učinilo Československo v 80. letech v kroku, který byl podle české diplomacie poplatný tehdejší době. ipl mtw

ZEMĚ NAJÍT