Zimbabwe

Přehled zpráv, vztahujících se k zemi (regionu) "Zimbabwe". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Region Zimbabwe je pojítkem těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Podíl Ruska v největším platinovém projektu v Zimbabwe odrazuje investory

Harare 5. června (ČTK) - Největší projekt na těžbu platiny v Zimbabwe, který se země snaží rozjet v posledních dvou letech, má nový problém. Významný podíl ruského magnáta odrazuje potenciální zájemce o financování těžby v projektu za tři miliardy USD (69 miliard Kč). Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje. Počáteční fáze na rozvoji ložiska Darwendale byla zahájena zkraje roku 2020. Provoz byl ale brzy zastaven kvůli nedostatku kapitálu a lokalita je od počátku loňského roku opuštěná, uvádí zpráva zimbabwského Centra pro správu přírodních zdrojů. Společnost Vi Holding, kterou vlastní podnikatel Vitalij Maščickij, se podle zdrojů po letech odkladů zdráhá pokračovat v investici. Vi Holding vlastní podíl 50 procent ve firmě Great Dyke Investment, majiteli ložiska. Zbývajících 50 procent vlastní společnost Kuvimba Mining House, ve které má většinu stát, a té se nedaří přilákat nové investice, protože evropští kupci platiny nechtějí uzavírat smlouvy o nákupu se subjektem s ruskými akcionáři. Obavy z toho, že projekt může narazit na sankce související s invazí Ruska na Ukrajinu, také znamenají, že je obtížné půjčit si na rozvoj projektu peníze, dodávají zdroje. Firma Kuvimba na dotaz uvedla, že projekt pokračuje, a další podrobnosti odmítla poskytnout. Ložisko Darwendale je spojeno s Ruskem od roku 2006, kdy bývalý prezident Zimbabwe Robert Mugabe odebral koncesi místní divizi jihoafrické společnosti Impala Platinum Holdings a předal ji ruským investorům. První podnik, který se pokusil těžbu rozjet, se jmenoval Ruschrome Mining a jeho součástí byla statní firma Zimbabwe Mining Development, ruský obranný konglomerát Rostec, Vnesheconombank a Vi Holding. Později se podnik přejmenoval na Great Dyke a jediným investorem z Ruska zůstal Vi Holding. Maščickij je podle časopisu Forbes přítelem šéfa společnosti Rostec Sergeje Čemezova. Byl členem správní rady několika divizí firmy Rostek. Čemezov je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, se kterým kdysi pracoval v Německu, a vztahují se na něj sankce USA, EU a Británie. Podle Great Dyke roční těžba z ložiska Darwendale by mohla činit až 860.000 uncí kovů platinové skupiny. Ložisko by mohlo být využíváno až čtyři desetiletí. Původně se očekávalo, že těžba začne v roce 2021. Ruské vazby a nedostatek kapitálu však nejsou jediné, co projekt zpozdilo. Roli v tom hraje i neprůhledné vlastnictví ze strany vlády. Ta sice tvrdí, že vlastní v projektu 50 procent, ale není jisté, komu ve státní firmě Kuvimba patří podíl 35 procent, který nevlastní stát. irl mka

Zimbabwe usiluje o povolení k prodeji zabavené slonoviny

Harare 17. května (ČTK) - Zimbabwská vláda chce získat povolení k prodeji zabavené slonoviny, za niž by mohla získat 600 milionů dolarů (14 miliard korun). Použila by je na ochranu rychle rostoucích sloních stád. Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES) obchodování se slonovinou zakazuje od roku 1989. V Zimbabwe nyní žije na 100.000 slonů, tedy dvojnásobek kapacity tamních parků. Jejich stavy se ročně zvyšují podle vlády o pět procent. V sousední Botswaně je vůbec nejvyšší stav sloní populace - je tam 130.000 jedinců a na území obou těchto afrických států žije téměř polovina všech slonů. Šéf zimbabwské správy pro volně žijící zvířata Fulton Mangwanya dnes podle agentury Reuters ukázal diplomatům z Evropské unie sklady se slonovinou zabavenou pytlákům a kly uhynulých zvířat. Podle Reuters má Zimbabwe v přísně střežených halách v Harare 130.000 tun slonoviny a 67 tun nosorožčích rohů. Vláda žádá Evropskou unii a další země o povolení k odprodeji. Ve skupině, která dnes měla možnost tyto zásoby zhlédnout, byli velvyslanci Nizozemska, Německa, Francie, Británie, Švýcarska, Kanady a USA. V květnu se má v Zimbabwe konat akce, kterou Harare označuje jako "sloní summit". Budou na ní zástupci 14 afrických zemí, Číny a Japonska a jednat budou o řízení populace největších suchozemských zvířat. "Potřebujeme pomoc, stáda se rozrůstají pětiprocentní rychlostí za rok," řekl Mangwanya. Podle něj je situace tak závažná, že nakonec vládě nezbude nic jiného než začít s odstřelem, což si nepřeje nikdo. Podle správy parků přemnožená stáda ničí stromy a ostatní porost nezbytný k životu i jiných druhů. Potíže s velkými stády má i Botswana, která by také ráda prodala zásoby zabavené slonoviny. To ale mnoho afrických zemí neschvaluje. Například podle Keni má být zákaz prodeje zachován, aby to odrazovalo od jakéhokoli obchodování se slonovinou. CITES v roce 2019 zakázala i prodej živých slonů odchycených v Zimbabwe a Botswaně, což uvítali ochránci přírody, ale nikoli správy přetížených národních parků. Stále existuje nelegální obchodování se slonovinou, v jehož rámci mezinárodní svazy financují pytláky, kteří slony zabíjejí a odřezávají jim kly. Prodávají je do zemí, kde se slonovina zpracovává při výrobě šperků a ozdob. Mezinárodní svaz pro ochranu přírody (IUCN) loni uvedl, že slony stále více ohrožuje pytláctví a ztráta původního prostředí. Zimbabwe a Botswana tvrdí, že bez možnosti odprodat zásoby slonoviny nemají vybavení pro boj proti pytlákům. Dosud využívaly příjmů z cestovního ruchu, které ale vlivem epidemie covidu-19 poklesly. Zimbabwe se chce zavázat, že veškeré peníze získané z prodeje slonoviny použije na rozvoj parků a na pomoc komunitám, jež žijí v okolí a střetávají se se slony. sva jrm

ZEMĚ NAJÍT