Přerušení poklesu úrokových sazeb bylo podle analytiků očekávané
Praha 19. prosince (ČTK) - Přerušení poklesu základní úrokové sazby, o kterém dnes rozhodla bankovní rada České národní banky (ČNB), bylo podle analytiků očekávané a finanční trhy na něj reagovaly jen minimálně. Odborníci, které ČTK oslovila, ale předpokládají, že v příštím roce se bankovní rada ke snižování základní úrokové sazby vrátí. Rozcházejí se však v očekávání, jak rychle bude uvolňování měnové politiky postupovat. Úročení hypoték dnešní rozhodnutí bankovní rady podle analytiků bezprostředně neovlivní.
"Česká národní banka dnes podle očekávání ponechala sazby na stávající úrovni. Rozhodnutí bankovní rady se podle mého názoru opírá o hrozbu vyšší inflace, která by mohla pramenit z vyššího než očekávaného růstu mezd. Spotřeba domácností navíc nijak neoslabuje, což podporuje inflaci ve službách v růstu. Právě tato inflace se z pohledu centrální banky krotí hůře," řekl analytik XTB Tomáš Cverna. Doplnil, že koruna na ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech reagovala nepatrným posílením vůči euru.
"Bankovní rada ČNB dnes vyhodnotila potenciální riziko dalších inflačních tlaků spojených se snížením sazeb o 0,25 bodu jako silnější kartu, než jsou možné stimuly pro ekonomický růst. Vzhledem ke stále častějším hlasům z bankovní rady, že prozatím nemáme nad inflací zcela vyhráno, se dalo očekávat, že převládne tento konzervativní opatrnostní přístup a snaha neudělat unáhlené rozhodnutí," uvedl analytik PwC Dominik Kohut.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka ČNB finanční trhy nezaskočila, protože svůj záměr dávala předem najevo. "Ponecháním sazeb získává ČNB čas na vyhodnocení dosavadního výrazného uvolnění měnové politiky a dává tím i šanci koruně udržet se na současné silnější úrovni. Inflace není stále uzavřenou kapitolou, a tak je rozhodnutí ČNB naprosto pochopitelné. Ve službách stále rostou ceny o více než pět procent a zatím není ani jisté, jak budou vypadat nové ceníky pro rok 2025," uvedl.
České ekonomice rizika z prodlení při uvolňování měnové politiky podle Dufka nehrozí. "Hlavním problémem tuzemských firem nejsou sazby, ale nedostatek zakázek na domácím i zahraničním trhu," upozornil.
Hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová ČTK řekla, že bezprostřední snížení úroků u hypotečních úvěrů nelze po dnešním rozhodnutí bankovní rady ČNB očekávat. "Banky si drží své marže a do konce roku nepřijdou s nějakým výrazným snížením," uvedla s tím, že případné zlevnění hypoték lze čekat až v prvním čtvrtletí 2025. "Průměrná sazba se dostala pod pětiprocentní hranici. V novém roce by se mohla dostat na hranici čtyř procent," doplnila Vaisová. Zlevnění hypoték až ke třem procentům ale zatím považuje za nereálné.
V příštím roce očekávají analytici obnovení poklesu základní úrokové sazby. "Prostor pro pokles úroků ČNB v roce 2025 by se měl vytvořit díky předpokládanému směřování inflace k úrovni dvouprocentního cíle, přičemž meziroční inflace klesne podle našeho názoru přechodně i pod dvouprocentní úroveň. Obdobně prostor pro další uvolňování měnových podmínek v české ekonomice by měla vytvořit také politika Evropské centrální banky," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Odborníci se rozcházejí v otázce načasování dalšího snižování sazeb. Podle Jáče by další pokles mohl přijít už v únoru, stejný názor má i hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil nebo analytik Komerční banky Jaromír Gec. Naopak Cverna předpokládá, že přestávka v uvolňování měnové politiky bude delší. "Myslím si, že ČNB v příštím roce nebude se snižováním sazeb spěchat, a tak je možné, že tady s námi dvoutýdenní repo sazba na úrovni čtyř procent bude delší dobu," uvedl.
str snm mha
Britská centrální banka ponechala základní úrok na 4,75 procenta
Londýn 19. prosince (ČTK) - Britská centrální banka dnes podle očekávání nechala svou základní úrokovou sazbu na 4,75 procenta, a to navzdory známkám zpomalování ekonomické aktivity. Banka o svém rozhodnutí informovala v tiskové zprávě. Část devítičlenného měnového výboru banky nicméně hlasovala pro snížení základní sazby na 4,5 procenta.
Pro redukci úroků se vyslovili tři členové výboru, ačkoliv analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že snížení bude prosazovat pouze jeden člen. Guvernér centrální banky Andrew Bailey uvedl, že je zapotřebí pokračovat v pozvolném přístupu k uvolňování měnové politiky. "Vzhledem ke zvýšené nejistotě v ekonomice se nemůžeme závazně vyjádřit k tomu, kdy a v jakém rozsahu budeme sazby v příštím roce snižovat," dodal.
Britská centrální banka v srpnu přikročila k prvnímu snížení úroků od března 2020, tedy od začátku pandemie nemoci covid-19. Základní sazbu zredukovala o čtvrt procentního bodu z 5,25 procenta, což byla nejvyšší úroveň za 16 let, respektive od globální finanční krize. V listopadu banka základní sazbu opět snížila, a to o čtvrt procentního bodu na 4,75 procenta.
Banka se uvolňováním měnové politiky snaží podpořit domácí ekonomiku. Hrubý domácí produkt (HDP) Británie se v říjnu podle statistického úřadu snížil o 0,1 procenta, tedy stejným tempem jako v září. Britská ekonomika klesla dva měsíce za sebou poprvé od roku 2020.
Ve středu statistický úřad oznámil, že meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 2,6 procenta z 2,3 procenta v předchozím měsíci. Inflace je tak nejvyšší od března a nachází se nad dvouprocentním cílem centrální banky. Ta dnes navíc předpověděla, že inflace se v nejbližší době bude dál mírně zvyšovat.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Signalizovala nicméně, že v příštím roce bude úroky snižovat pomaleji, než dosud předpokládala.
Evropská centrální banka (ECB) minulý týden zredukovala svou depozitní sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,00 procenta. Naznačila, že v příštím roce hodlá úroky dál snižovat.
pmh spr
