Průměrná mzda zaměstnanců ČNB příští rok vzroste o 4,8 procenta
Praha 20. listopadu (ČTK) - Průměrná mzda zaměstnanců České národní banky (ČNB) v příštím roce vzroste o 4,8 procenta. Vedení centrální banky se na tom dohodlo s odbory, uvedla dnes ČNB v tiskové zprávě. Současnou výši průměrné mzdy svých zaměstnanců centrální banka nezveřejnila. Letos se průměrná mzda v ČNB zvýšila o 4,4 procenta. Aktuální ekonomická prognóza centrální banky předpokládá, že v Česku příští rok průměrná nominální mzda vzroste o 5,7 procenta po letošním růstu o 6,4 procenta.
"Letos jsme se především zaměřili na vyjednání plošného navýšení základních mezd zaměstnanců, a to v adekvátní míře ve vztahu k celkovému mzdovému navýšení, a současně na udržení široké škály zaměstnaneckých benefitů, což se podařilo," uvedla k výsledku jednání o růstu mezd předsedkyně podnikového výboru odborů ČNB Jitka Svobodová.
Podle guvernéra ČNB Aleše Michla dohoda o růstu mezd zohledňuje hospodářský kontext, ve kterém se Česko nachází. "Od roku 2022 jsme učinili několik důležitých kroků ke zlepšení provozních výdajů centrální banky, včetně snížení počtu manažerů a zaměstnanců. Takto ušetřené peníze použijeme na odměňování těch nejlepších, s nadstandardními pracovními výkony a vysokou odpovědností. Špičkové odborníky musíme adekvátně zaplatit, abychom je udrželi v ČNB a mohli úspěšně konkurovat mzdám v soukromém finančním sektoru," uvedl Michl.
Podle zprávy o hospodaření ČNB za rok 2023 vyplatila loni centrální banka na mzdách zaměstnanců 1,66 miliardy korun. Zaměstnanecké benefity, kam patří zejména příspěvky na penzijní a životní pojištění, závodní stravování, příspěvky na sport a rekreaci či zajištění zdravotní péče, dosáhly 229 milionů korun. Počet zaměstnanců ČNB se v roce 2023 snížil o 57 na 1436. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2023 tedy vychází asi na 96.000 korun.
Zpráva rovněž uvádí, že Michl v roce 2023 pobíral roční hrubou mzdu 5,8 milionu korun. Viceguvernéři Eva Zamrazilová a Jan Frait ve stejném roce pobírali 4,7 milionu korun, členové bankovní rady Tomáš Holub a Karina Kubelková čtyři miliony korun. Jan Procházka a Jan Kubíček, kteří byli do bankovní rady jmenováni od 13. února, měli roční hrubou mzdu 3,6 milionu korun.
str rot
Průzkum: Tři čtvrtiny Čechů při placení preferují bezhotovostní platby
Praha 20. listopadu (ČTK) - Tři čtvrtiny Čechů preferují bezhotovostní platby, nejčastěji k nim využívají tradiční plastové platební karty. Zároveň ale u sebe 58 procent lidí nosí hotovost v řádech stokorun. Ukázal to dnes zveřejněný průzkum o platebním chování Čechů v rámci projektu Index prosperity, který společně zpracovávají Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Průzkum se uskutečnil v srpnu na reprezentativním vzorku 1521 respondentů.
Platby kartou preferují lidé ve všech věkových skupinách, s rostoucím věkem ale přibývá lidí, kteří dávají přednost platbou v hotovosti. Převažuje využívání klasických platebních karet, platí s nimi 55 procent Čechů. "Kartu uloženou v telefonu volí 36 procent respondentů, na chytré hodinky se spolehnou necelá tři procenta a platby pomocí prstenů či náramků pak volí méně než procento Čechů," řekl šéfredaktor Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Ve věkové kategorii do 24 let nicméně převažuje počet lidí s kartou v mobilu nad těmi, kdo využívají plastovou kartu.
Průzkum také ukázal, že Češi by uvítali povinné přijímání platebních karet u obchodníků. Pro zavedení takové povinnosti by bylo 71,3 procenta dotázaných. Zároveň ale 62,8 procenta lidí odmítá, aby se zrušila povinnost obchodníků přijímat hotovost.
Preference platebních karet se projevuje i v tom, kolik u sebe lidé nosí v hotovosti. "Celkem 58 procent Čechů má v hotovosti maximálně několik stovek korun a čtvrtina nosí jen drobné, tedy několik desítek korun. Pouze tři procenta respondentů prozradila, že s sebou nenosí žádnou hotovost a osm procent si vybírá bankovky pouze na konkrétní místa, kde ví, že se bez hotovosti neobejde," uvedl Odstrčil.
Využívání platebních karet převažuje i u nákupů přes internet, kde ji volí 60 procent lidí. S rostoucím věkem se ale zvyšuje podíl lidí, kteří platí bankovním převodem nebo objednávají zboží na dobírku.
Podíl hotovostních plateb za posledních pět let klesl z 56 na 37 procent, uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podíl nákupů v obchodech na veškerých platbách kartou stagnuje, přibývá ale nákupů přes internet pomocí platební karty, jejichž podíl se od roku 2019 zvýšil ze šesti na 20 procent z veškerých karetních transakcí.
Z alternativních platebních metod je u Čechů nejoblíbenější platba prostřednictvím QR kódů, kterou využívají tři čtvrtiny lidí. Naopak výrazně menší zájem je o takzvanou platbu na kontakt, kterou banky spustily loni a u níž je možné lidem, kteří mají tuto službu aktivovanou, posílat peníze jen na základě znalosti jejich telefonního čísla. Zkušenosti s touto platební metodou má 11 procent Čechů.
Průzkum také ukázal, že 63 procent Čechů využívá předplacené služby, jako jsou streamovací služby Netflix či Spotify nebo internetová platforma OnlyFans. Zároveň ale čtvrtina lidí přiznala, že už v minulosti na některou předplacenou službu zapomněli a platili za ni, přestože ji už nevyužívali. Zapomínání na předplatné bylo častější mezi lidmi do 29 let.
str rot
