Analýza: Zvýšení mezd na německou úroveň vyžaduje růst produktivity práce

Praha 16. prosince (ČTK) - Zvýšení českých mezd na úroveň německých se neobejde bez rychlejšího růstu produktivity práce v Česku. Země v ní za svým západním sousedem zaostává mimo jiné kvůli menšímu podílu zaměstnanců v expertních pozicích, které přinášejí nejvyšší přidanou hodnotu. Vyplývá to z analýzy UniCredit Bank, kterou má ČTK k dispozici. Premiér Petr Fiala (ODS) v listopadu řekl, že pokud jeho vláda bude po volbách pokračovat další čtyři roky, budou v Česku výdělky jako v Německu. Opozice slib označuje jako nerealistický, podobně se vyjádřila i většina ekonomů. "Hodina práce českého pracovníka vygenerovala v roce 2023 poloviční přidanou hodnotu ve srovnání s průměrným Němcem, konkrétně 30,5 eura (763 korun) proti 62,3 eura (1589 korun)," uvádí analýza. Zároveň průměrné náklady firem za zaměstnance, které zahrnují mzdu i odvody za zaměstnance, dosahují v Česku za hodinu práce 41,8 procenta německé úrovně. Při zohlednění kupní síly v obou zemích dosáhnou Češi na 55,4 procenta německé úrovně. Rozdíl v produktivitě práce je podle analýzy zásadním důvodem vysvětlujícím rozdíl ve výši mezd v obou zemích. Materiál přitom upozorňuje, že za rozdílem v produktivitě nestojí jiná odvětvová struktura ekonomiky, významnou roli ale hraje podíl zaměstnanců v expertních pozicích. "V roce 2023 pracovalo v ČR na pozicích klasifikovaných jako 'profesionálové' 19,4 procenta pracovníků oproti 22,8 procenta v Německu a 16,3 procenta 'techniků' proti německým 19,8 procenta," uvádí analýza. Narovnání tohoto rozdílu by zvýšilo produktivitu práce v Česku o 28,7 procentního bodu na 77,7 procenta úrovně Německa. "Nízká produktivita práce neznamená jen méně efektivní výrobní procesy generující fyzicky nižší množství produktu, ale i určité virtuální hodnoty jako vnímání značky 'Made in Czechia'. Připevnit plechy na vznikající vozidlo BMW v německé fabrice znamená obecně vyšší penězi oceněnou přidanou hodnotu než tentýž úkon provedený v Česku na vozidle Škoda, byť fakticky jde o identický výrobní proces," upozornila zároveň analýza. Dokument také konstatoval, že v některých profesích se české mzdy vyjádřené v paritě kupní síly dostaly na úroveň německých. Vesměs to jsou činnosti spojené s informačními technologiemi, jako softwarový inženýr, síťový administrátor nebo IT konzultant. "Zjištění není překvapivé vzhledem k tomu, že trh práce IT expertů je mnohem pružnější, když lze relativně snadno žít v jedné zemi a pracovat na dálku pro zaměstnavatele ze země jiné," uvedla analýza. Fiala v listopadu prohlásil, že v případě dalšího funkčního období své vlády mohou Češi za čtyři roky dosáhnout na stejné výdělky jako Němci. Výrok zpochybnila řada ekonomů, podle nich je v tak krátkém časovém horizontu při očekávaném hospodářském růstu Česka nereálné současný rozdíl mezi mzdovou úrovní v obou zemích vyrovnat. Místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS) později připustil, že Češi do čtyř let německých výdělků nedosáhnou, je ale podle něj potřeba pokračovat v přibližování mzdové hladiny. Opoziční ANO výrok označilo za nesmyslný, předseda hnutí Andrej Babiš v souvislosti s Fialovými slovy ve Sněmovně navrhoval jednat o psychickém stavu předsedy vlády. str ptd - sdílejte článek