V kostele v Prusinách na Plzeňsku se po desetiletích rozezní historické zvony
Prusiny (Plzeňsko) 11. května (ČTK) - Po dlouhých desetiletích se v neděli znovu rozezní historické zvony v kostele svatého Jakuba Většího v Prusinách na jižním Plzeňsku. Dva zvony z konce 15. století a jeden ze 16. století totiž prošly kompletní obnovou svého zvonového příslušenství, které bylo v havarijním stavu. Na opravy za téměř 200.000 korun se složily okolní obce i desítky dárců, řekl ČTK Milan Fiala, kastelán zámku v sousedních Nebílovech a nově také prusinský zvoník.
Dva bezejmenné velké zvony z roku 1496 a 1526 ze zvonice a nejmenší a zřejmě také nejstarší zvon s neznámou datací z lucerny věže přežily ve 20. století dvě válečné rekvizice. Rekvírovaly se totiž zvony vyrobené až po roce 1600. Přesto ale krajinou jejich hlas dlouho nezněl. "Ty zvony nezvonily minimálně 80 let, možná déle. Uchycení bylo v katastrofálním stavu, vše bylo zrezlé a rozpadalo se to, proto jsme oslovili zvonařství Michala Votruby z jižních Čech," řekl Fiala.
Oba nejstarší zvony - ani ne třicetikilový umíráček a 183 kilogramů těžký zvon z roku 1496 dostaly nové zvonové příslušenství a byly otočeny o 90 stupňů tak, aby jejich srdce bila do zdravého místa a nehrozilo případné puknutí. Umíráček dostal také nově vykované srdce, zavěšené na řemeni z hovězí kůže namísto původního železného kroužku. Nejmladší a největší zvon, 366 kilogramů vážící zvon z roku 1526, má také kompletně nové příslušenství. "Bylo obnoveno jejich uchycení, byly uloženy do nových ložisek a byly očištěné. Zpevněná byla i zvonová stolice, požadovali jsme zachování ručního zvonění," doplnil Fiala.
Na zvonění na dvou největších zvonech je zatím potřeba dvou lidí. "Zatím to sám neutáhnu, ty dva zvony není legrace rozhoupat. Chce to pochopit, jak se pohybuje, jaká je dynamika, aby šlo srdce proti věnci zvonu. Zatím také zvoníme přímo pod zvonem, ještě si netroufnu zvonit třeba z prvního patra věže, chci na to vidět," popsal Fiala. Zvony by měly svátečně vyzvánět každou neděli vpodvečer.
Původní gotický kostel v Prusinách před 300 lety nahradila barokní novostavba, zvony jsou umístěné v dochované renesanční věži. Obnoveným zvonům v neděli odpoledne požehná plzeňský biskup Tomáš Holub.
lap dvd
Památku světce Jana Sarkandra znovu připomene pouť z Holešova na Svatý Hostýn
Holešov (Kroměřížsko) 11. května (ČTK) – Památku umučeného holešovského faráře Jana Sarkandra v sobotu 13. května na Kroměřížsku znovu připomene pouť smíření. Věřící čeká přibližně 15 kilometrů dlouhá trasa z Holešova na Svatý Hostýn. Jako každoročně se pouť uskuteční v historizujícím stylu, chybět nebudou účastníci v krojích, řekla dnes ČTK Lenka Karhanová, starostka pořádající jednoty Orel Holešov.
Poutě se mohou zájemci letos zúčastnit posedmé. Poutníci vyrazí v 08:00 od kostela Nanebevzetí Panny Marie v Holešově. "Většinou nám pan kaplan nebo pan děkan dá požehnání a vyprovodí nás. Jdeme s křížem a s ostatky svatého Jana Sarkandra," řekla Karhanová.
Zatímco v prvních ročnících pouti předcházela bohoslužba v holešovském kostele, loni nastala změna. "Mši svatou nyní máme až na Hostýně," uvedla Karhanová. Bohoslužba v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Svatém Hostýně začne ve 14:45.
Poutníci půjdou z Holešova na Svatý Hostýn tradiční trasou se zastávkami v holešovském zámeckém parku, Dobroticích, Jankovicích, Chomýži, Brusném, Slavkově pod Hostýnem a u Vodní kaple pod vrcholem Hostýna. "Většinou nás ve vesnicích místní vítají zvoněním na kapličkách a připraví nám nějaké pohoštění. My si vždycky řekneme o tom místě, pomodlíme se růženec a pokračujeme dále. Držíme to v tradičním duchu starých poutí," řekla Karhanová.
Kolik lidí se pouti zúčastní, je podle organizátorů obtížné odhadovat, záleží i na počasí. V minulých ročnících však v procesí většinou kráčely desítky lidí. Pouť lze absolvovat na etapy nebo jít jen její část. Pro méně pohyblivé zájemce vypraví pořadatelé na Svatý Hostýn autobus.
K Sarkandrovi se váže legenda z roku 1620, kdy Moravu plenili polští kozáci, lisovčíci. Podle ní z městských bran Holešova tehdy vyšlo procesí v čele s Janem Sarkandrem, který přemluvil Poláky a svou náboženskou autoritou útok zastavil. Sarkander byl po odvrácení útoku kozáků obviněn, že o něm předem věděl. Byl vyslýchán a poté umučen v Olomouci.
Sarkander byl uctíván okamžitě po umučení, na Moravě vznikaly jeho sochy a obrazy. Za blahoslaveného byl prohlášen až v roce 1859, svatořečil ho papež Jan Pavel II. v roce 1995. Pro katolíky Sarkander představuje vzorného služebníka Páně, kterého si Bůh vyvolil jako nástroj zkoušek i milosti.
chv dr
