200 Kč Mistrovství světa v klasickém lyžování b.k.

MO: Česko darovalo Ukrajině techniku včetně tanků či raketometů za 1,2 mld

Praha 10. listopadu (ČTK) - Vojenskou techniku v hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun darovalo Česko Ukrajině od loňského začátku ruské invaze. Vyplývá to z materiálu na webu ministerstva obrany. Mezi dary byla i letecká technika, desítky tanků, bojová vozidla, raketomety i ruční zbraně a munice. Šlo o techniku s rokem pořízení od konce 50. let minulého století až po letošek. Pořizovací cena těchto věcí činila celkem 6,2 miliardy korun, podle obrany je 1,2 miliardy zůstatková hodnota. Ministerstvo zveřejnilo seznam a hodnotu vojenského materiálu na žádost politického hnutí Přísaha. Úřad uvádí, že se jedná o odtajněný vojenský materiál darovaný Ukrajině od 24. února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, do letošního 9. října. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl letos v únoru po jednání amerického prezidenta Joea Bidena s představiteli zemí východního křídla NATO, že česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku invaze deset miliard korun. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar tehdy uvedl, že český obranný průmysl poslal Ukrajině zbraně a vybavení za dalších 30 miliard. V seznamu zveřejněném nyní ministerstvem obrany jsou například čtyři kusy letecké techniky. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) letos v červnu na konferenci Naše bezpečnost řekla, že Česko darovalo Ukrajině vrtulníky. Podle odborníků a médií se zřejmě jednalo o bitevní vrtulníky Mi-24. Další položkou je 62 tanků pořízených mezi lety 1968 až 1993. Česko darovalo Ukrajině také přes 130 bojových vozidel pěchoty a desítky blíže neupřesněných automobilů. V darech je také 13 samohybných kanonových houfnic a 12 raketometů, vše doplněné municí pro tyto zbraně. Dále ministerstvo zveřejnilo, že Česko darovalo i 128 minometů s municí a desítky tisíc ručních střelných zbraní doplněných miliony nábojů. Vedle zbraní a techniky dostala Ukrajina od Česka například i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Česká republika dostává za darovanou vojenskou techniku kompenzace. Od USA už stát obdržel, nebo obdrží podle materiálu ministerstva obrany osm vrtulníků H1 a 300 milionů dolarů (asi 6,9 miliardy korun), od Německa 15 tanků Leopard 2A4 a také dostane mezi lety 2022 až 2027 celkem 78 milionů eur (1,9 miliardy korun) prostřednictvím Evropského mírového nástroje (European Peace Facility), který slouží k financování priorit EU v oblasti obrany a bezpečnosti. ver rot

Průzkum: Válka v Pásmu Gazy zvyšuje solidaritu izraelských Arabů s Izraelem

Tel Aviv 10. listopadu (ČTK) - Válka v Pásmu Gazy výrazně zvýšila pocit solidarity s Izraelem mezi izraelskou arabskou menšinou, která tvoří něco málo přes 20 procent obyvatel země. S odkazem na dnes zveřejněný průzkum to uvedla agentura Reuters, podle níž se přitom izraelští Arabové často označují za Palestince a dlouhodobě si stěžují na diskriminaci ze strany státu. Na otázku, zda se cítí být součástí země, odpovědělo "ano" 70 procent dotázaných arabských občanů Izraele, což je nárůst oproti 48 procentům v červnu. Uvedla to průzkumná organizace Israel Democracy Institute (IDI), která to označila za nejlepší výsledek od doby, kdy s podobnými průzkumy před 20 lety začala. Nicméně pouze 27 procent arabských respondentů uvedlo, že se cítí ohledně budoucnosti Izraele optimisticky, zatímco u Židů to bylo 72 procent. Mezi izraelskou židovskou většinou se 94 procent cítí být součástí země, uvedla IDI. To je maximum, které bylo naposledy zaznamenáno v roce 2003, kdy v zemi vrcholila vojenská operace proti palestinským ozbrojencům na okupovaném Západním břehu Jordánu. Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy po přeshraničním útoku ozbrojenců z radikálního hnutí Hamás ze 7. října, při kterém bylo zabito přibližně 1400 lidí, mezi nimiž byli i arabští občané. Od té doby bylo izraelskými silami v Pásmu Gazy zabito více než 10.800 Palestinců, uvádí tamní ministerstvo zdravotnictví. Arabskou menšinu, která je převážně muslimská, tvoří potomci palestinských Arabů, kteří zůstali v Izraeli, když byl tento stát v roce 1948 založen na území Palestiny ovládané Brity. Statisíce jejich příbuzných uprchly nebo byly vyhnány. Na otázku, zda by v případě získání alternativního západního občanství Izrael opustili, odpovědělo 80,5 procent židovských respondentů, že by zůstali, stejně jako 59 procent arabských respondentů, zjistil průzkum. Izraelští krajně pravicoví politici varovali, že by mohly vypuknout vnitřní arabské nepokoje, jako tomu bylo během předchozí války v Pásmu Gazy v roce 2021. To se však nepotvrdilo. Policie provedla zatýkání mezi arabskými občany obviněnými z příspěvků na sociálních sítích podněcujících propalestinské násilí a ve čtvrtek zatkla pět vůdců arabské komunity, kteří plánovali uspořádat protiválečný protest. Právníci zatčených označili tyto kroky za nedemokratické. IDI je nestranický think-tank. Jeho průzkum byl proveden 5. a 6. listopadu, měl reprezentativní vzorek 502 respondentů a chybovost 4,04 procenta. ban jrm