200 Kč Otto Wichterle b.k.
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 14 200 ks |
limit provedení b.k. | 6 700 ks |
emise | 23.10.2013 |
objednávkový kód | KSCR192 |
NA CESTĚ
26.10.2013
NA CESTĚ
26.10.2013
NA CESTĚ
23.10.2013
NA CESTĚ
26.10.2013
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 14 200 ks |
limit provedení b.k. | 6 700 ks |
emise | 23.10.2013 |
objednávkový kód | KSCR192 |
Otto Wichterle
Otto Wichterle (27. 10. 1913 – 18. 8. 1998) – světově proslulý český vědec a vynálezce, jeden ze zakladatelů makromolekulární organické chemie. Jeho nejznámějším vynálezem jsou gelové kontaktní čočky.
Otto Wichterle se narodil v Prostějově v podnikatelské rodině. Po absolvování gymnázia se původně chtěl dále vzdělávat v oboru strojírenském, na radu svého kamaráda se ale rozhodl pro studium chemie. V roce 1935 vypracoval diplomovou práci na Vysoké škole chemicko - technologického inženýrství a o rok později se stal doktorem technických věd.
Od roku 1940 pracoval v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně, kde se s úspěchem zabýval výzkumem polyamidů. Kvůli utajování výsledků bádání před nacisty a pak problémům poválečného průmyslu, byla výroba jeho spřádatelného polyamidu, nazvaného silon, zahájena až v roce 1950 v Plané nad Lužnicí.
Za protektorátu byl Wichterle čtyři měsíce vězněn gestapem a koncentračnímu táboru se zřejmě vyhnul jen díky známosti s německým chemikem Langenbeckem, s nímž si dopisoval.
Otto Wichterle byl také vynikajícím pedagogem. Po válce napsal moderně pojaté učebnice anorganické a organické chemie, které upravil i do německé a ruské verze. V letech 1952 až 1958 vyučoval na Vysoké škole chemicko-technologické, poté se stal ředitelem Ústavu makromolekulární chemie Československé akademie věd (ÚMCH).
Světové uznání českému vědci přinesl vývoj kontaktních čoček z hydrogelů. V zimě roku 1961 na podomácku sestaveném přípravku ze stavebnice Merkur demonstroval, že kvalitní čočky se dají vyrobit s minimálními náklady. Jako signatář manifestu 2000 slov, upadl po roce 1968 v nemilost vládnoucí garnitury a byl odvolán z postu ředitele ÚMCH. Dále pracoval jako řadový vědec. Koncem sedmdesátých let sice mohl opět cestovat do zahraničí, skutečného uznání se však dočkal až po Sametové revoluci. V roce 1990 byl zvolen předsedou Československé akademie věd a ve funkci zůstal do rozdělení státu v roce 1993. Ve stejném roce po něm byla pojmenována jedna z planetek. Otto Wichterle byl držitelem řady mezinárodních ocenění i čestným členem světových univerzit. Doma byl jmenován čestným předsedou České akademie věd.