Harrisová chce menší nárůst daně z kapitálových zisků, než navrhoval Biden
Washington 4. září (ČTK) - Kandidátka Demokratické strany na prezidentku Kamala Harrisová dnes navrhla zvýšit sazbu daně z kapitálových zisků pro ty, kteří vydělávají jeden milion dolarů (asi 22,6 milionu korun) a více, na 28 procent namísto 39,6 procenta, které navrhoval americký prezident Joe Biden v rozpočtu na rok 2025. Současné sazby se pohybují do 20 procent v závislosti na příjmu, informovala agentura Reuters.
Viceprezidentka Harrisová také řekla příznivcům v North Hamptonu ve státě New Hampshire, že bude prosazovat daňový odpočet pro nové malé podniky ve výši 50.000 dolarů (1,13 milionu korun), což je desetinásobek současného daňového zvýhodnění.
"Jako prezidentka budu mít jako jednu z hlavních priorit posílení amerických malých podniků," uvedla Harrisová s tím, že malé podniky zaměstnávají polovinu všech pracovníků soukromého sektoru ve Spojených státech.
Harrisová uvedla, že snížení nákladů na založení nového podniku, které se v USA odhadují v průměru na 40.000 dolarů (904.000 korun), by pomohlo dosáhnout jejího "velmi ambiciózního" cíle, aby do konce jejího prvního prezidentského období, které trvá čtyři roky, bylo podáno 25 milionů nových žádostí o drobné podnikání. Podle úřadů bylo v roce 2023 podáno rekordních 5,5 milionu nových žádostí o podnikání.
Harrisové návrh na nižší než původně navrhovanou horní sazbu daně z kapitálových zisků naznačuje, že chce oslovit širší základnu voličů a současně se držet většiny Bidenových plánů na posílení střední třídy. Harrisová se stala kandidátkou Demokratické strany poté, co Biden v červenci z boje o Bílý dům odstoupil.
Ve svém rozpočtu na rok 2025 navrhl Biden zvýšit sazbu daně z dlouhodobých kapitálových zisků, tedy zisků z prodeje nebo výměny majetku drženého déle než rok, na 39,6 procenta pro ty, kteří vydělávají více než jeden milion dolarů ročně.
Harrisová také uvedla, že plánuje nabídnout malým podnikům půjčky s nízkým nebo nulovým úrokem, snížit byrokracii, které čelí, a rozšířit přístup k rizikovému kapitálu. Podporuje také minimální daň pro miliardáře, kterou navrhl Biden.
abl jkh
Bez modernizace českého průmyslu přijde jeho konec, míní Hladík a Vlček
Praha 4. září (ČTK) - Modernizace českého průmyslu je jedinou šancí na jeho konkurenceschopnost, řekli dnes ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a poslanec Lukáš Vlček (STAN) na schůzi sněmovního výboru pro životní prostředí. Poslankyně Berenika Peštová (ANO) kritizovala novelu zákona o obchodování s emisními povolenkami, které zvednou ceny za pohonné hmoty a vytápění. Podle ní bude zdražení mnohem vyšší než předpokládá novela a nebyly včas zpracovány dopadové studie. Obává se, že pro český průmysl může být současná politika EU s důrazem na ochranu klimatu likvidační.
Peníze získané z trhu s emisními povolenkami jdou podle Hladíka na modernizaci a adaptaci. "To jak čerpáme Modernizační fond, a to jak modernizujeme, je jediná šance pro český průmysl. Spotřební daň nikdo nenavrhoval, protože by se jednalo o záležitost příjmu. Nynější finanční prostředky z emisních povolenek se naopak mají využít pro rozvoj různých klimatických opatření a zmíněné modernizace," uvedl.
Peštová ministrovi vytýkala, že nebyl navržený mechanismus celounijní spotřební daně namísto emisních povolenek, u nichž očekává mnohem vyšší zdražení. Nová směrnice podle ní velice zatíží průmysl. "Když se připravovala nová směrnice, tak chyběly dopadové studie pro každý stát, které by uváděly, jak to ovlivní průmysl nebo jaký dopad to bude mít na obyvatele," řekla.
Vlček podobně jako Hladík poukázal na to, že je potřeba se zaměřit i na modernizaci. "Politika není jen o pohonných hmotách, ale také o modernizaci průmyslu, odpadového hospodářství, úspory energií a podobně. Průmysl samozřejmě musí projít modernizací, jinak bude jeho konec. Strašit a vyhrožovat lidem, že rapidně vzroste cena pohonných hmot vnímám za populistické," řekl.
Hladík také uvedl, že pro možné negativní dopady vládní europoslanci navrhovali a schválili Sociální klimatický fond, který má pomoct nízkopříjmovým domácnostem, neboť chtěli mechanismus pro ty, kteří by mohli být sociálně ohroženi.
Europoslanci loni schválili zpoplatnění emisí z vytápění budov a silniční dopravy. Nový systém stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027. Spotřebitelé by tak měli být motivováni k nahrazování fosilních paliv. Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent proti roku 1990.
puz ptd
