Výstava v klatovském Pavilonu skla představuje skleněné upomínky z poutních cest
Klatovy 25. dubna (ČTK) - Skleněné upomínkové předměty z církevních poutních míst představuje nová výstava v Pavilonu skla v Klatovech (PASK). Do 29. května si mohou návštěvníci prohlédnout kolem stovky skleněných růženců, podmaleb na skle, číšek a pohárů s rytým či malovaným pohledem na poutní místo. Vystavené jsou také malované nebo lité lahve na likér či na zázračnou vodu, sošky, těžítka a popelníky s motivy poutních míst, lisované talířky a další předměty, které si v minulosti věřící kupovali jako památku na absolvovanou pouť, řekla ČTK kurátorka PASK Jitka Lněníčková.
Výstava je součástí doprovodného programu historické konference Barokní jezuitské Klatovy, která se ve městě vždy na konci dubna koná. Poutníci se ve střední Evropě vydávali v minulosti s procesími často na mnohadenní cesty. Za zpěvu a modliteb mířili k poutním místům, aby si tam vyprosili odpuštění, pomoc či zvláštní milost. Na poutních místech se účastnili především náboženských obřadů, ale patřily k nim také trhy s různými artikly, řekla Lněničková. "Každý si chtěl přinést domů nějakou upomínku na svou pouť, která mohla být také dárkem pro někoho, kdo už nemohl na poutní místo sám dojít. Tyto upomínkové předměty zakoupené na poutích, často požehnané, měly pro majitele či obdarovaného vysokou citovou hodnotu, která naprosto nesouvisela s hodnotou vyjádřenou v penězích. Spolu s nimi si totiž přinášeli domů zprostředkovaně i ducha a ochranu poutního místa," vysvětila Lněničková.
I když upomínky z poutí podle ní většinou nepatří mezi umělecky cenná díla, díky velké citové hodnotě se v rodinách někdy předávaly a dosud i předávají přes řadu generací. Výstava v PASK reprezentuje nejrůznější typy upomínkových skleněných předmětů od vzácných z 18. století až po masově vyráběné sklenice s lisovanými dekory z konce 19. století či s obtisky ze druhé poloviny 20. století.
K nejvzácnějším unikátům patří například skleněné předměty z 19. století ovinuté voskovými sloupky a dekorované včelím voskem, skleněné kropenky ze šumavských skláren, rokokové číšky malované zlatem či skupina těžítek s motivy různých poutních míst, vyjmenovala Lněničková. Vystavená kolekce pochází ze sbírek Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, Muzea Šumavy v Sušici a od mnoha soukromých sběratelů.
lap dvd
Jihlavské muzeum připravuje dlouhodobý výzkum včelařství v Česku
Jihlava 25. dubna (ČTK) - Muzeum Vysočiny Jihlava chce zmapovat a zaznamenat historii vývoje tradičních metod chovu včel v Česku. Dlouholetý výzkum za více než 20 milionů korun bude součástí spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. Podle Kláry Bezděčkové z přírodovědného oddělení muzea by měl výzkum také přispět k zachování udržitelného rozvoje tradičního včelařství. Výzkum by měl trvat od roku 2023 do roku 2027. Muzeum na něj chce získat dotaci, zda s žádostí uspělo, se dozví v prosinci.
"Tato oblast je dosud málo prozkoumána. Výzkum může přinést řadu nových poznatků a zároveň pomoci zachovat šetrné metody chovu včel pro budoucnost. Budou shromážděny, dokumentovány, digitalizovány a systematicky uspořádány doklady o historii chovu včel na území České republiky dříve, než by mohly beze stopy zaniknout, a tyto informace budou uchovány pro další generace ... V týmu budou vedle specialistů na včely také historici, etnografové, entomologové, biologové, kartografové, specialisté na kulturní krajinu a další odborníci," uvedla Bezděčková.
Součástí výzkumu bude terénní šetření, studium hmotných i nehmotných dokladů ve sbírkách muzeí, studium literatury, archiválií a dalších pramenů.
Výsledky mají být přístupné především odborníkům, širší veřejnost se se závěry výzkumu seznámí na velké putovní výstavě doplněné katalogem. "Zajímavé budou ale nepochybně i další výstupy, třeba interaktivní mapy a aplikace týkající se naší krajiny," řekla Bezděčková. Výzkum se zaměří na celou Českou republiku.
Vysočina patří Podle Bezděčkové v přepočtu na obyvatele k regionům s největším počtem včelstev a ke krajům s dlouhodobou tradicí včelaření. Vypovídají o ní mimo jiné i místní jména měst a obcí - Brtnice, Brťoví. "Vypovídající zřejmě o přítomnosti brtí – dutin obývaných včelami," uvedl Bezděčová.
Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu se v roce 2020 v České republice chovalo 661.000 kmenových včelstev, o deset let dřív jich bylo 528.000.
vkr hj
DALŠÍ ZPRÁVY
