Oběti je třeba pomoci a agresora zastavit, řekla Čaputová k válce na Ukrajině
Bratislava 19. března (zpravodaj ČTK) - Oběti je třeba poskytnout pomoc a vůči agresorovi je třeba se chovat tak, aby nemohl pokračovat, řekla dnes slovenská prezidentka Zuzana Čaputová k válce na Ukrajině, která se už přes dva roky brání ruské vojenské invazi.
"Všichni chceme mír, ale jen voláním se ho dosáhnout nepodaří. Pokud se má Ukrajina posadit za jednací stůl, musí tam usednout silná," uvedla Čaputová v projevu na konferenci o zahraniční politice Slovenska.
Myšlenku nastolení míru v konfliktu na Ukrajině prosazují na Slovensku například premiér Robert Fico, jakož i šéf parlamentu a favorit nadcházejících prezidentských voleb Peter Pellegrini. Ti ale neuvedli, jak si dosažení míru představují. Nynější Ficova vláda po nástupu do úřadu loni v říjnu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
"Je nevyhnutelné mít na paměti, že Ukrajina se brání. Rusko je agresor. Oběti se má pomoci, a ne se k ní obrátit zády. Toto je souboj o univerzální hodnoty, které se týkají i Slovenska," uvedla Čaputová.
Hlava slovenského státu nepřímo kritizovala vládní politiky za jejich vyjádření v souvislosti s Ukrajinou. Podle ní o co vstřícnější jsou tyto výroky k Rusku, o to tvrdší jsou ke spojencům Slovenska, byť ti pomáhají chránit bezpečnost této středoevropské země.
Například slovenský premiér Fico opakovaně tvrdil, že strategie západních zemí ohledně Ukrajiny nefunguje.
"Polarizace a fragmentace naší společnosti už není omezena jen na domácí témata, ale štěpení probíhá i na zahraničněpolitické ose," uvedla Čaputová. Dodala, že na Slovensku se sociální média stala hlavní platformou pro šíření dezinformací a propagandy, a to ve větším rozsahu než ve srovnatelných zemích.
Podle slovenské prezidentky v nadcházejících evropských volbách hrozí ještě větší posílení extremismu a populismu, což může oslabit ochotu přijímat v EU potřebná opatření.
Adrian Bobok mka
Vědci datovali další pravěké kresby z Kateřinské jeskyně staré 5200 až 6500 let
Blansko 18. března (ČTK) - Vědci z laboratoře pro radiouhlíkové datování Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR datovali další tři pravěké kresby z Kateřinské jeskyně v Moravském krasu, jsou staré 5200 až 6500 let. Na stěnách jeskyně je nyní prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
Dotyčné abstraktní kresby vědci nalezli před časem ve staré Kateřinské jeskyni. 'Všechny tři mají zjištěné stáří v rozmezí 5200 až 6500 let. Celkem je tedy na stěnách jeskyně prokazatelně zjištěno 13 pravěkých kreseb a počet pravděpodobně není konečný,' uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní České republiky. Jedna z nově nalezených kreseb je mezi dvěma již dříve datovanými pravěkými kresbami. Část kresby je překryta silnou vrstvou sintru, který se vytváří stovky let, což opět potvrzuje zjištěné stáří. Další dva pravěké výtvarné objekty se nacházejí ve vzdálenější části chodby.
Právě v Kateřinské jeskyni je i nejstarší kresba v ČR, které je 7000 let. Jde o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek, v Hlavním dómu jeskyně.
V jeskyni také pokračoval archeologický výzkum vedený odborníky z Univerzity Palackého v Olomouci, který přinesl další objevy. Doplnily se nálezy pravěkých a středových střepů z roku 2022, vědci nalezli i velké kovové pláty s vyraženými otvory po mincích, což upřesnilo rozsah činnosti středověké penězokazecké dílny. Nalezli i několik kamenných pravěkých nástrojů, kromě jiného šipku se světlého skandinávského rohovce. Největším překvapením byl nález dvou kamenných destiček s rytinou připomínající procesí chetitských bohů. 'Nálezy jsou stále zpracovávány a původ některých z nich zatím nebyl objasněn. V letošním roce bude archeologický výzkum ve vnitřních prostorách Kateřinské jeskyně pokračovat,' uvedl Zajíček.
Vchod do Kateřinské jeskyně je v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Její objev provází pověst o pasačce a zatoulané ovečce. Pro veřejnost je zpřístupněna a elektricky osvícena od roku 1910. Z celkové délky 950 metrů návštěvníci projdou okruh dlouhý 580 metrů, na kterém spatří například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity či útvar Čarodějnice, který má jeskyně i ve znaku. Hlavní dóm, který je 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký, je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu.
lip kš
DALŠÍ ZPRÁVY
