Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo výstavu ZLÍN 700
Zlín 22. září (ČTK) - Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně připravilo výstavu ZLÍN 700. Věnovaná je letošnímu 700. výročí první písemné zmínky o městě Zlíně, kdy v roce 1322 královna Eliška Rejčka koupila Zlín. Jako při putování časem budou připomenuty klíčové momenty historie města, jeho nejvýznamnější osobnosti a místa, zároveň bude představen život Zlíňanů v různých časových obdobích, sdělila dnes ČTK zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Výstava potrvá do 12. února příštího roku.
"Při vstupu do výstavy se návštěvník ocitne v období mezi 14. a 19. stoletím, kde na něj čeká řada jedinečných předmětů ze zlínské historie včetně faksimile kupní smlouvy z roku 1322, zapůjčené Moravským zemským archivem Brno. Dále zde budou poprvé veřejně představeny archeologické nálezy z výzkumů při stavbě Zlatého jablka a při rekonstrukci zlínského zámku. Pozornost si určitě zaslouží poklad zlatých a stříbrných mincí z 16. a 17. století, nalezený v roce 1962 na Januštici," uvedla kurátorka výstavy Yvona Činčová.
V další části výstavy se návštěvníci ocitnou na tržišti první třetiny minulého století se stánky, výrobky i nástroji zlínských řemeslníků. Patřili k nim pekaři, kováři, bednáři, koláři, košíkáři či obuvníci. Připomenuta je také historie firmy Baťa s kolekcí dámské, pánské a dětské obuvi z let 1905 až 1945. Nechybí fotografie z výroby a z baťovských oslav prvních májů.
Výstava představuje také Zlín v období první republiky, druhé světové války a 50. až 90. let, připomenuty jsou i návštěvy prezidentů T. G. Masaryka a Edvarda Beneše ve Zlíně. Část výstavy je věnovaná životu Zlíňanů v období protektorátu, bombardování Zlína i osvobozování města. "Stranou nezůstává ani desítky let trvající propojení města se světem filmu a motorismu. Výstava provede prostřednictvím unikátních fotografií také druhou polovinou 20. století s jejími klíčovými momenty, jako jsou roky 1968 a 1989. Životní styl 60. až 90. let připomínají například vystavené oděvy, obuv, kabelky, jízdní kola a elektrospotřebiče používané ve zlínských domácnostech," uvedla Lečíková.
Podle ředitele muzea Pavla Hrubce je autentická poslední část výstavy. "Jedná se o výběr z deníků ženy, která žila v centru Zlína sedmdesát let a od roku 1910 si zapisovala své postřehy o dění ve městě. Máme díky tomu obraz Zlína první poloviny 20. století jako na dlani," uvedl ředitel. Výstavu doplní lektorské programy pro školy i doprovodný program pro veřejnost.
jmk kš
Moravská galerie se v nové výstavě vydává ke kořenům svých sbírek
Brno 22. září (ČTK) - Jako výpravu ke kořenům svých sbírek pojala Moravská galerie v Brně novou výstavu v Místodržitelském paláci. Přibližuje historii někdejší Obrazárny Moravského zemského muzea, včetně vybraných děl. Mnohé obrazy jsou nově restaurované, některé se dostávají z depozitářů po desítkách let. "Snažili jsme se vybrat díla, ke kterým se podařilo zjistit nějaké zajímavosti nebo příběh," řekl dnes novinářům kurátor Petr Tomášek.
Moravská galerie vznikla v roce 1961 spojením Obrazárny Moravského zemského muzea a Uměleckoprůmyslového muzea. Sbírky Obrazárny se utvářely postupně od roku 1817 a z různých zdrojů se do nich průběžně dostávala i starší díla, později pak také umění 20. století.
Návštěvníci zhlédnou mistrovská díla, například Únos Franze Antona Maulbertsche nebo obrazy Emila Filly. Uvidí však také donedávna opomíjenou malbu s námětem císaře Josefa II. orajícího na poli u Slavíkovic na Vyškovsku od německo-moravského malíře Carla Maria Thumy z roku 1899. Obraz byl pro své téma, rozměrný formát a nakonec i pro velmi špatný stav po většinu 20. století ukrytý v depozitáři. Zrestaurované dílo teď dominuje výstavnímu prostoru.
Výstava je posledním počinem galerie v Místodržitelském paláci před tím, než jej na rok uzavře částečná rekonstrukce. Je výsledkem tříleté vědecké spolupráce s Moravským zemským muzeem. Doprovází ji obsáhlá publikace. Novinkou je také možnost prohlížet zdigitalizovaný archiv Obrazárny ve veřejné databázi. "Tyto materiály byly dosud obtížně přístupné jak pro odborníky, tak pro uměnímilovnou veřejnost," uvedl ředitel Moravské galerie Jan Press.
Nároční návštěvníci mohou v nové výstavě hledat mouchy, respektive mouchu. Restaurátoři ji objevili při práci na malbě svatého Jeronýma z dílny vlámského malíře Ambrosia Bensona. Jde o mistrný klam oka. "Takové detaily sloužily jako důkaz dokonalých schopností malíře a měly znejistit diváka natolik, že se v krajním případě pokusil mouchu z obrazu odehnat," uvedl Tomášek.
Jan Tomandl kš
DALŠÍ ZPRÁVY
