2022 - b.k. - Svatoanežské dukáty - 1 dukát Au

Keramika nalezená na jižním Slovensku je stará téměř 8000 let,vyrobili ji lovci

Brno 30. srpna (ČTK) - Keramika nalezená na jižním Slovensku u Santovky v roce 2011, vznikla podle geologů a archeologů z Masarykovy univerzity zhruba okolo roku 5800 před naším letopočtem. Nález z okresu Levice je unikátní tím, že ve střední Evropě nebyly z toho období zatím nalezeny žádné keramické nádoby a zcela netypicky ji vyrobili lovci-sběrači, nikoli první zemědělci. V dnešní tiskové zprávě to uvedl hlavní autor studie Jan Petřík z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Podle radiokarbonového datování byla nádoba vyrobena o několik století dříve, než se v oblasti objevili první zemědělci. Toto zjištění obohacuje představy odborníků o životě na konci střední doby kamenné. Keramická nádoba, dochovaná v podobě střepů, byla vypálena při nízkých teplotách kolem 600 stupňů Celsia, což vědci ověřili i experimentálně. Díky tomuto primitivnímu způsobu výpalu zůstaly zachovány zvláštní přísady v keramickém těstě, a to listy a stonky trav. "Přidávání tzv. organického ostřiva ve formě travin rodu Festuca zajišťovalo tvarovou stabilitu při formování, odolnost při výpalu a nízkou hmotnost důležitou pro mobilní způsob života lovecko-sběračských komunit," uvedl Petřík. Právě nízká teplota výpalu a přítomnost trávy jako ostřiva podporují podle vědců hypotézu, že tuto keramiku vyráběli místní lovci-sběrači, nikoli usazení zemědělci. Tento předpoklad byl podpořen i lipidovou analýzou, s jejíž pomocí lze zkoumat zbytky tuku v keramice. V nádobách tehdejší lidé připravovali pokrmy z masa divokých přežvýkavců. Díky analýze materiálu z širšího okolí nálezu vědci také zjistili, že nádoba musela být vyrobena v oblasti vzdálenější než deset kilometrů od místa nálezu. "To svědčí o rozsáhlém teritoriu, které tyto komunity využívaly," dodal Petřík. Objev má podle vědců zásadní význam pro pochopení šíření keramické technologie a interakce mezi různými komunitami na přelomu střední a mladší doby kamenné. Odborníci předpokládají, že znalost keramických nádob dorazila do střední Evropy z jihovýchodu přes Balkán spolu s dalšími atributy zemědělského způsobu života. Z dosavadních poznatků vyplývá, že se do Evropy dostala též z dálného východu prostřednictvím lovců a sběračů. Detailní výzkum nalezené keramiky začal v roce 2020 a kromě vědců z Masarykovy univerzity se na něm podíleli i kolegové z Vysokého učení technického v Brně, Archeologického ústavu Slovenské akademie věd a Univerzita v Yorku. mei dr