V N. Strašecí začalo sochařské sympozium, vzniknou plastiky s keltskou tematikou
N. Strašecí (Rakovnicko ) 17. května (ČTK) - V Novém Strašecí na Rakovnicku dnes začalo sochařské sympozium, vzniknou plastiky s keltskou tematikou. Místní muzeum pořádá též Den s Kelty, připomene i 80 let od vzácného nálezu opukové keltské hlavy v sousedních Mšeckých Žehrovicích. Její replika je v trvalé expozici muzea, v pátek v něm bude také otevřena nová výstava Keltové ve středu Boiohaema, která potrvá do 10. září. Vernisáž děl, která nyní tvoří sochaři, bude v sobotu. ČTK to dnes řekla vedoucí novostrašeckého muzea Barbora Honzíková.
Do Nového Strašecí dnes přijeli sochaři Marie Šeborová, Jean-Paul Chablais, Renáta Kaiserová, Zdeněk Manina, Jan Turský a Vojtěch Bittó. "Mají zadáno volné téma: drobná plastika," uvedla Honzíková. Dodala, že společným prvkem bude keltská tematika, ale co přesně vznikne, zůstane zatím překvapením. Sobotní vernisáž vytvořených děl začne ve 13:00.
V pátek a v sobotu bude před muzeem a v muzeu připravený program pro děti i dospělé, a to tradiční ukázky keltských řemesel - zpracování švartny a opuky, výroba kolkované keramiky, výroba textilu a ražba mincí, chybět nebude ani hra s úkoly a odměnou na téma keltský poklad.
Nová výstava autora Jaroslava Jiříka ukáže kultovní předměty a importy z významných jihočeských lokalit, z rakovnického regionu budou k vidění zapůjčené vzácné předměty z Národního muzea a nové nálezy z průzkumů Muzea T. G. M. Rakovník, konkrétně například vybavení hrobu keltského bojovníka z Branova na Rakovnicku, keltské mince z Podmokel nebo část výbavy knížecího hrobu z Hořoviček na Rakovnicku. Dominantou výstavní síně bude replika ceremoniálního vozu s mrtvým keltským bojovníkem. Součástí expozice budou i drobné předměty z doby laténské, které dosud nebyly vystaveny.
Originál keltské hlavy ze Mšeckých Žehrovic je ve sbírkách Národního muzea, v Novém Strašecí byl naposledy k vidění v roce 2020. Podle vedoucí muzea se zatím o další případné zápůjčce s Národním muzeem nejednalo. Plastika našel na jižním okraji obory Na Libeni u Mšeckých Žehrovic 19. května 1943 Josef Šlajchrt. Vytvořili ji Keltové v druhé polovině třetího století před naším letopočtem.
sbe hj
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze vystavuje kostýmy pěvkyně Magdaleny Kožené
Praha 17. května (ČTK) - Kostýmy mezzosopranistky Magdaleny Kožené, které v uplynulých třech desítkách let navrhla Daniela Flejšarová, vystavuje Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze (UPM). Impulzem k výstavě byl loňský dar pěvkyně, která muzeu věnovala některé z modelů, v nichž vystoupila na mnoha světových pódiích. Návštěvníci si je mohou přijít prohlédnout od čtvrtka do neděle 17. září, uvedlo muzeum.
Na výstavě je 14 modelů, z toho pět, které obohatí sbírky UPM, další jsou zapůjčené. Návštěvníci uvidí třeba svatební šaty z roku 2008, v nichž se Kožená vdávala na zámku v Náměšti nad Oslavou a také zpívala Juliettu od Bohuslava Martinů v pražském Rudolfinu. Vystavený je také kalhotový komplet z roku 2002, těhotenské šaty z roku 2005, šaty Flamenco z roku 2017 s šestimetrovou vlečkou i jeden z nejnovějších společných počinů, šaty Bertolt Brecht, které měly premiéru v loňském roce v Londýně.
Všechny modely doprovázejí společné vzpomínky návrhářky i pěvkyně, výstavou zní úryvky z Mozartových skladeb v podání a výběru Magdaleny Kožené.
"Nebývá časté, aby setkání dvou tvůrčích osobností z odlišných oborů zrodilo souznění a mnohaletou vzájemně obohacující spolupráci," uvedla Konstantina Hlaváčková, kurátorka sbírky módy UPM i této výstavy. "Spojuje je úsilí o dokonalý umělecký a estetický zážitek. Milovníci koncertních vystoupení Magdaleny Kožené už se samozřejmostí očekávají její nápaditou vizuální prezentaci. Není to pouze scénický kostým, ale i výjimečný oděv, citlivě odpovídající obsahu hudebního díla a podtrhující osobnost zpěvačky," doplnila kurátorka.
Začátek spolupráce oděvní návrhářky Flejšarové a Kožené se datuje do roku 1997. Jejich pohled na oblečení určené pro koncertní pódium se lišil od představ předchozí generace, které se odvíjely od tradičního vzhledu operní divy. Magdalena Kožená toužila po originálním, módně aktuálním oděvu, a to jak pro společenské a koncertní příležitosti, tak i každodenní nošení. Nebála se neobvyklých prvků, jež by pěvkyně dříve na koncertní scénu sotva oblékly.
Oblečení pěvkyň musí splňovat požadavky vycházející z pohybu specifických částí těla. Citlivá je oblast kolem žeber, jejíž objem se při dýchání radikálně mění, proto musí být oděv v těchto místech maximálně elastický. Během téměř 30 let vytvořila Flejšarová pro Koženou bezmála 100 modelů.
hrm rdo
