Sdružení: Počet platebních karet v ČR stoupl loni o 1,2 milionu na 15,2 milionu
Praha 13. března (ČTK) - Počet vydaných platebních karet v Česku stoupl loni zhruba o 1,2 milionu na 15,2 milionu. Z toho bezkontaktních karet bylo na konci loňského roku 14,5 milionu, proti 13,6 milionu na začátku roku. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo Sdružení pro bankovní karty. Hranici deseti milionů překročil počet karet v Česku v roce 2011, od té doby až na výjimky rostl.
'I přes veškeré krizové dopady na tuzemskou ekonomiku a společnost se v roce 2023 projevil další nárůst používání platebních karet a dalších elektronických platebních prostředků,' uvedl předseda sdružení Roman Kotlán.
Počet bezhotovostních transakcí v roce 2023 v obchodních místech loni stoupl o 18 procent na 2,6 miliardy. Objem bezhotovostních transakcí v obchodních místech vzrostl o 14 procent na 1,6 bilionu Kč. Meziročně vzrostl o pět procent i počet obchodních míst v infrastruktuře maloobchodu a služeb, kde lze využít bezhotovostní platby, uvedl Kotlán.
Právě v loňském roce nicméně v Česku přibylo podniků, které přestaly bezhotovostní platby přijímat. Podle agentury STEM/MARK se s tím loni setkala čtvrtina lidí.
Počet takzvaných e-commerce transakcí v roce 2023 provedených platebními kartami a ostatními elektronickými platebními prostředky dosáhl podle Sdružení pro bankovní karty 430 milionů, meziročně vzrostl o 26 procent. Objem transakcí kartou na internetu se zvýšil o 22 procent na 424 miliard Kč.
Platebních transakcí mobily či elektronickými prostředky, tedy takzvanými tokeny, loni přibylo 55 procent na 952 milionu. Jejich objem vzrostl o 57 procent na 541 miliard Kč. Trend používání mobilních zařízení pro bezhotovostní platby bude podle Kotlána pokračovat.
Počet 147 milionů výběrů hotovosti z bankomatů v loňském roce znamenal v meziročním srovnání stejnou úroveň. Objem vybraných peněz z bankomatů meziročně nepatrně vzrostl na 858 miliard Kč v roce 2023 z 842 miliard o rok dříve. Bankomatů bylo na konci loňského roku v Česku 5478, což bylo o 77 méně než na počátku roku.
'Významná část domácí populace využívá či přímo upřednostňuje pro platby v sektoru maloobchodu a služeb platební karty či mobilní zařízení. Nadále zásadním způsobem roste podíl bezhotovostních transakcí proti výběrům hotovosti z bankomatů,' doplnil Kotlán.
fd rdo
Analýza: Nejvyšší důchod brali Norové, Češi měli nadprůměr
Praha 11. března (ČTK) - Nejvyšší důchodovou dávku v takzvaném prvním pilíři systému penzí pobírají důchodci v Norsku. Ti dostávali v roce 2022 v přepočtu přes 46.000 Kč. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16.000 korun. Vyplývá to z analýzy společnosti Picodi ze 44 zemí světa, kterou ČTK poskytla investiční platforma Portu.
Průměrný důchod byl v prosinci 2021 podle údajů Českého statistického úřadu 15.453 Kč, v prosinci 2022 pak 18.098 Kč. Společnost Picodi, na kterou se Portu odvolává, uvádí čistý průměrný důchod. Průměrný starobní důchod v Česku se podle odhadů České správy sociálního zabezpečení v lednu 2024 po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19.438 korun.
Za norskými důchodci následovali podle analýzy švýcarští penzisté s důchodem téměř 44.000 korun a dále obyvatelé USA s částkou přes 38.000 korun. Nejhůře na tom byli důchodci na Ukrajině, v Moldavsku a Albánii.
"To, že mají Norové téměř trojnásobně vyšší důchod než Češi, ještě neznamená, že si za něj mohou koupit třikrát více. V Norsku může být některé zboží i služby násobně dražší, a tak na tom mohou být důchodci na různých úrovních žebříčku podobně,“ uvedl analytik Portu Lukáš Raška.
Nejlepší poměr cen potravin a důchodů Picodi zaznamenala v Norsku, Rakousku a Francii. V těchto zemích tvoří základní koš potravin okolo 14 procent průměrného důchodu. Česko bylo na devatenácté pozici, když potravinový koš tvořil 23,5 procenta průměrného důchodu. To odpovídá i číslům Českého statistického úřadu, podle kterého byl pro důchodce poměr výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a celkových výdajů 22,6 procenta. Nejhůře na tom v tomto srovnání byli penzisté v Albánii, Bělorusku a na Ukrajině, kde na koš základních potravin spotřebovali 73, 77 a 85 procent důchodu.
Podle správy společnosti Mercer, která sleduje a vyhodnocuje stav jednotlivých penzijních systémů 47 států podle adekvátnosti, udržitelnosti a integrity, mělo v roce 2023 nejlepší penzijní systém Nizozemsko, následované Islandem a třetím Dánskem. Nejhůře na tom naopak byly Argentina, Filipíny a Indie. Česko v žebříčku nefiguruje.
"Různorodost důchodových systémů odráží rozmanitost ekonomických, sociálních a politických kontextů jednotlivých zemí. Každý systém má své výhody i nevýhody a je důležité neustále hledat inovativní řešení, která zajistí důstojné stáří pro všechny občany v rámci udržitelných a spravedlivých systémů,“ uzavřel Raška.
Prezident ČR Petr Pavel chce moderovat diskusi vlády a opozice nad sporným návrhem důchodové reformy. Mezi hlavními problémy návrhu jmenoval prezident stanovení věku odchodu do důchodu, předčasné odchody u náročných povolání a jejich definice. Důchodová novela upravuje růst důchodového věku podle doby dožití, minimální důchod ve výši 20 procent průměrné mzdy, snížení výpočtu nových důchodů či dřívější penzi pro náročné profese.
fd rot
DALŠÍ ZPRÁVY
