20 Francs France

Průzkum: Šéfové firem věří v pokračující pokles inflace, zůstane ale stále vyšší

Praha 10. ledna (ČTK) - Přestože obavy šéfů českých firem z inflace za poslední rok výrazně klesly, stále téměř 43 procent z nich ji letos očekává mezi šesti a deseti procenty. Více než polovina firem i pro letošek počítá s růstem cen svých produktů a služeb, vyplývá z aktuálního průzkumu společnosti PwC mezi 188 generálními řediteli firem v Česku. Česká národní banka věří v pokles inflace, na posledním měnovém zasedání na konci loňského roku snížila sazby o čtvrt procentního bodu. K poklesu sazeb došlo poté, co byly sazby téměř rok a půl stabilní. Aktuální prognóza centrální banky počítá s celkovou inflací za letošní rok 2,6 procenta. Devět z deseti generálních ředitelů českých firem předpokládá, že inflace v letošním roce bude mezi třemi a deseti procenty. Polovina očekává inflaci mezi třemi až pěti procenty. "Obavy z inflace nadále u šéfů firem přetrvávají, byť jsou výrazně menší než na začátku loňského roku. Přesto však jen jedno procento ředitelů věří, že se letošní inflace přiblíží k dvouprocentnímu inflačnímu cíli centrální banky," uvedl Daniel Janeček z týmu strategického poradenství PwC ČR. Výsledky průzkumu PwC CEO Survey přitom podle něj dlouhodobě ukazují, že generální ředitelé umějí hrozby pro své podnikání dobře odhadnout. Například v loňském roce polovina šéfů věřila v inflaci mezi šesti až deseti procenty, což se nakonec vyplnilo. I proto lze očekávat, že návrat k inflačnímu cíli bude nadále pozvolný. A pokles úrokových sazeb by také nemusel být tak rychlý, jak by se zdálo ještě před nedávnem, dodal. V loňském průzkumu nevěřil v dosažení dvouprocentního inflačního cíle ČNB ani jeden generální ředitel. Letos se již opatrný optimismus v některých firmách objevuje, jedno procento šéfů věří v inflaci v blízkosti inflačního cíle pod třemi procenty. Další letošní růst cen produktů či služeb jejich společnosti letos očekává 57 procent šéfů, přes 15 procent ředitelů dokonce očekává nárůst cen o více než 15 procent. Na druhé straně se 29 procent firem se přiklání ke stabilním cenám a 13 procent dokonce počítá s poklesem cen. "Z hlediska inflace má zřejmě česká ekonomika pro tuto chvíli to nejhorší za sebou. Meziroční míra inflace bude postupně klesat a v letošním roce by neměla být zásadní brzdou české ekonomiky," uzavřel Janeček. fd rdo

Zavedení globální minimální firemní daně změní investiční toky, uvedla OECD

Paříž 9. ledna (ČTK) - Letošní zavedení globální minimální daně z příjmu právnických osob změní tok zahraničních investic nadnárodních společností, protože odstraní výhody z účtování zisků v daňových rájích. Uvedla to ve své zprávě Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální minimální sazba daně byla poprvé dohodnuta 140 zeměmi v roce 2021. V platnost vstoupí v letošním roce a již 36 států zavedlo zákony stanovující dolní hranici zdanění právnických osob na úrovni 15 procent. Globální minimální daň se vztahuje na skupiny s ročním obratem vyšším než 750 milionů eur (18,4 miliardy Kč). Cílem minimální daně je odradit velké nadnárodní společnosti od účtování zisků v zemích s nízkými daněmi, jako je Irsko a další zahraniční daňové ráje. OECD dohodu vedla od vyjednávání až po její zavedení. Podle ní se po zavedení globálního minima sníží průměrný rozdíl mezi sazbami v daňových rájích a ostatních zemích na polovinu, ze 14 procentních bodů na sedm. Výsledkem bude, že nadnárodní společnosti se při investování v zahraničí budou pravděpodobně stále více řídit takovými věcmi, jako vzdělání pracovní síly a infrastruktura, než tím, které místo může snížit jejich celkový daňový účet. "Globální minimální daň snižuje pobídky k přesouvání zisků a tím zlepšuje alokaci kapitálu, když zvyšuje důležitost nedaňových faktorů," uvedl zástupce vedoucího daňového oddělení OECD David Bradbury. V současné době se dohaduje, že přibližně 36 procent zisků podniků je zdaněno sazbou nižší než 15 procent. Po zavedení globální minimální sazby bude pod touto hranicí pouze sedm procent zisků, dodala OECD. Celosvětově OECD očekává, že vlády získají na dani z příjmu právnických osob ročně navíc 155 miliard až 192 miliard USD (3,5 bilionu až 4,3 bilionu Kč). To představuje nárůst o 6,5 procenta až 8,1 procenta. OECD však snížila svůj odhad z předchozích 220 miliard USD, napsala agentura Reuters. irl jd