Analytici: Bankovní rada ČNB dál sníží sazby, otázkou je, jak výrazně
Praha 23. června (ČTK) - Bankovní rada České národní banky (ČNB) bude ve čtvrtek pokračovat ve snižování základní úrokové sazby, otázkou ale zůstává rozsah tohoto kroku. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Mírně větší pravděpodobnost dávají snížení sazby o čtvrt procentního bodu ze současných 5,25 procenta, nelze ale podle nich vyloučit ani pokles o půl bodu. Významnou roli při rozhodování centrálních bankéřů podle nich bude mít vývoj kurzu koruny.
"Relativně optimistické hodnoty tuzemské inflace v kombinaci s nadále slabým výkonem ekonomiky hovoří ve prospěch zopakování předchozího snížení o 0,50 procentního bodu. K opatrnosti naopak nabádá probíhající oživení spotřeby domácností, které by v kombinaci s nadále živými vzpomínkami na nedávnou divokou inflační vlnu mohlo cenový růst opět vzkřísit. Pomyslným jazýčkem na vahách by pro bankéře mohl být kurz české koruny, která byla v poslední době silnější, než ČNB předpokládala, čímž otevřela prostor pro svižnější pokles sazeb," uvedl hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil. Mírně větší pravděpodobnost ale dává tomu, že v bankovní radě zvítězí opatrnost a základní sazba klesne na pět procent.
Významný vliv měnového kurzu na rozhodování ČNB předpokládá analytik ČSOB Dominik Rusinko. Upozornil přitom, že koruna začala v posledních dnech oslabovat, a to i s ohledem na vyjádření členů bankovní rady o možném snížení základní sazby o půl procentního bodu. "Samotné koruně se vidina razantnějšího poklesu sazeb evidentně nezamlouvá, z pohledu tržních sázek by totiž šlo o negativní překvapení," uvedl Rusinko. I z toho důvodu očekává spíš snížení sazeb o 0,25 procentního bodu.
Na slábnoucí korunu upozornil i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. "Tržní prostředí se může dále zkomplikovat příští týden z titulu zvýšené citlivosti trhu na rizika francouzských voleb," uvedl. "V závislosti na tržním sentimentu a vývoji kurzu koruny v příštím týdnu před samotným měnovým jednáním ČNB tak nakonec může bankovní rada dojít k závěru, že opatrnější pokles sazeb bude v současném tržním prostředí bezpečnější strategií. To je scénář, kterému nakonec dáváme nepatrně vyšší šanci," dodal.
Také generální ředitel společnosti Fingood Vít Endler očekává, že navzdory inflaci blízko dvouprocentního cíle ČNB zvolí bankovní rada nakonec opatrnější postup a sníží sazby o čtvrt procentního bodu. "Do překotného snižování sazeb se ČNB nebude pouštět ani nadále, je dokonce možné, že některá další měnová jednání bankovní rady v druhé polovině roku budou bez snížení sazeb. Taková situace bude znamenat, že banky se nebudou pouštět do výraznějšího zlevňování úvěrů, ať už hypoték nebo financování firem," uvedl.
"Bez ohledu na to, zdali sazby sníží, či nikoliv, na hypoteční trh nebude mít v nejbližší době žádný vliv. Díky dražším zdrojům banky nemají kam sazby snižovat, jejich náklady závisí na ceně peněz na mezibankovním trhu a ty jsou dnes o zhruba jedno procento dražší, než byly v březnu tohoto roku," konstatoval hypoteční specialista Bidli Daniel Horňák.
Zlevnění hypoték bez ohledu na rozhodnutí ČNB nečeká ani hypoteční specialistka FinGO Jana Vaisová. "Ač sazba na minulém zasedání ČNB klesla na 5,25 procenta, banky přesto nezlevnily své hypotéky a také vyčkávají. Pokud banky nabízí sazby pod pětiprocentní hranici, jedná se o akční ceny hlavně pro velmi krátké fixace na dva až tři roky," uvedla.
Podle Tomáše Jíchy z ATRIS investiční společnosti by ekonomice prospělo výraznější snížení sazeb, ačkoli ho nyní neočekává. "Razantnější snížení sazeb mohlo více rozhýbat ekonomiku, přinést do ní více peněz, a to i z úložek občanů, kteří teď drží své prostředky na nezvykle výnosných termínovaných vkladech. V úvěrových produktech pro podnikatele by přiblížení úrokových sazeb koruny k úrokovým sazbám eura přineslo méně úvah o financování na bázi eura a snížilo by zatížení podniků stávajícím korunovým financováním," uvedl.
str ptd
Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny v červnu výrazně zpomalila
Brusel 21. června (ČTK) - Aktivita v podnikatelském sektoru eurozóny se v červnu výrazně zhoršila, uvedla dnes v předběžné zprávě společnost SP Global. Nečekané zpomalení aktivity v soukromém sektoru přitom registrují obě největší ekonomiky, tedy jak německá, tak i francouzská. Aktivita za celou eurozónu se přesto udržela v růstovém pásmu, kde je už čtvrtým měsícem. Poprvé od února ale klesla poptávka.
Souhrnný index nákupních manažerů (PMI), který sleduje aktivitu v průmyslu i ve službách a který je považován za spolehlivý indikátor celkové ekonomické situace, v červnu klesl na 50,8 bodu z květnové hodnoty 52,2 bodu. Hodnota za květen je po zpřesnění dat o desetinu bodu slabší, než před měsícem uváděla předběžná zpráva.
Hodnotu indexu na základě dat SP Global zveřejňuje německý finanční ústav Hamburg Commercial Bank (HCOB). Pokud je index nad 50 body, signalizuje to růst aktivity, cokoliv pod 50 body je pokles. Analytici v anketě agentury Reuters naopak očekávali, že aktivita se v červnu dál zlepší a že souhrnný index dosáhne na 52,5 bodu.
Známky zhoršení vykazuje dominantní sektor služeb, zatímco propad v průmyslu se ještě prohloubil - v útlumu je už téměř dva roky. Dílčí index pro sektor služeb klesl na 52,6 z květnové hodnoty 53,2 bodu, zatímco dílčí index pro zpracovatelský sektor se snížil na 45,6 ze 47,3 bodu. Analytici čekali u obou indexů naopak zlepšení, u služeb na 53,5 a ve zpracovatelském sektoru na 47,9 bodu.
Zhoršení se dostavilo navzdory tomu, že Evropská centrální banka (ECB) dlouho dopředu avizovala první snížení úrokových sazeb od roku 2019, k němuž přistoupila začátkem tohoto měsíce. Hlavní sazba je tak nyní v eurozóně na 4,25 procenta, depozitní sazba na 3,75 procenta. Analytici přitom očekávají, že díky zmírnění inflačních tlaků ECB v letošním roce sníží sazby ještě dvakrát.
"Končí oživení ve výrobním sektoru dříve, než začalo? Sektor služeb nadále drží eurozónu nad vodou," řekl hlavní ekonom HCOB Cyrus de la Rubia.
Index nových zakázek se snížil na čtyřměsíční minimum 49,2 bodu z květnové hodnoty 51,6 bodu. Index produkce klesl ještě výrazněji a z květnové hodnoty 49,3 bodu se dostal na 46 bodů. Útlum se projevuje mimo jiné v tom, že továrny už třináctým měsícem v řadě snižují počet pracovníků. Index zaměstnanosti klesl na 47,5 z květnových 47,9 bodu.
Souhrnný index PMI pro Německo za červen předběžně klesl na 50,6 z květnového hodnoty 52,4 bodu, zatímco srovnatelný index pro Francii klesl na 48,2 z květnových 48,9 bodu. Analytici čekali v obou zemích zlepšení - v Německu na 52,7 a ve Francii na 49,5 bodu.
spr
