Míra inflace v Japonsku v říjnu vzrostla na 3,3 procenta, zdražují i služby
Tokio 24. listopadu (ČTK) - Míra inflace v Japonsku se v říjnu zvýšila na 3,3 procenta ze zářijových tří procent. Oznámil to dnes statistický odbor japonské vlády. V růstu pokračují i jádrové ceny, k čemuž přispívají zejména služby - růst cen v této kategorii byl nejrychlejší zhruba za 30 let. Jádrová inflace tak proti září meziročně vzrostla o desetinu bodu na 2,9 procenta.
Pozorně sledovaná jádrová inflace, která nezahrnuje ceny čerstvých potravin, tak vytváří další tlak na centrální banku. Hlavní ukazatel vývoje cen v Japonsku je totiž nad dvouprocentním cílem centrální banky už 19 měsíců.
Japonská vláda se snaží dopady inflace na obyvatele mírnit sérií opatření. Inflaci podporují vyšší ceny pohonných hmot a surovin, které ještě zvyšuje slabý kurz japonského jenu vůči dolaru.
Ještě užší ukazatel vývoje inflace, který nebere v úvahu jak ceny čerstvých potravin, tak ani ceny pohonných hmot, v meziročním srovnání vzrostl o čtyři procenta. To je sice méně než 4,2 procenta v září, i tak je to ale podle analytiků známkou toho, že inflační tlaky v třetí největší ekonomice světa přetrvávají.
Členové bankovní rady japonské centrální banky začali vyjadřovat rostoucí důvěru v dosažení inflačního cíle stabilním a udržitelným způsobem. Sílí totiž očekávání, že dynamika, která je za současným růstem mezd, bude pokračovat i v příštím roce.
'Zatím jsme viděli, že spotřeba zůstává celkem stabilní tváří v tvář nákladové inflaci, jak se zotavuje poptávka odkládaná kvůli omezením v souvislosti s covidem-19. Je zde ale nejistota, zda bude tento příznivý trend pokračovat,' řekl hlavní ekonom společnosti Mitsubishi UFJ Research and Consulting Šiničiró Kobajaši.
Vyšší ceny zboží každodenní potřeby zhoršují náladu mezi spotřebiteli, protože růst mezd nedokázal držet krok s inflací. Růst japonské ekonomiky se ve třetím čtvrtletí zastavil, zejména kvůli slabým výdajům spotřebitelů i firem.
Ceny energií v říjnu klesly o 8,7 procenta, hlavně díky přispění vládních dotací na snížení cen benzinu a dalších paliv ve snaze podpořit domácnosti. Pokles byl však menší než v předchozím měsíci, kdy činil 11,7 procenta.
Japonská vláda se rozhodla prodloužit platnost dotací na pohonné hmoty až do jara příštího roku. Činí tak v rámci balíčku na podporu ekonomiky, který zahrnuje i dočasné snížení daní a výplaty nízkopříjmovým domácnostem spolu s daňovými pobídkami pro firmy, aby mohly zvýšit mzdy.
spr
Německá ekonomika ve třetím čtvrtletí mezikvartálně klesla o 0,1 procenta
Berlín 24. listopadu (zpravodaj ČTK) - Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům snížil o 0,1 procenta, v meziročním srovnání pak ekonomika podle cenově a kalendářně očištěných údajů klesla o 0,4 procenta. Dnes to v konečné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Výsledky tak odpovídají rychlému odhadu z konce října.
"Po slabém vývoji v prvním pololetí vstoupilo německé hospodářství do druhé poloviny roku 2023 s mírným poklesem," řekla šéfka statistického úřadu Ruth Brandová. V prvním čtvrtletí německá ekonomika mezičtvrtletně stagnovala, ve druhém o 0,1 procenta vzrostla.
Statistický úřad uvedl, že spotřební výdaje byly ve třetím čtvrtletí po cenovém, sezonním a kalendářním očištění ve srovnání s předchozími třemi měsíci nižší o 0,1 procenta. Zatímco soukromá spotřeba proti druhému čtvrtletí klesla o 0,3 procenta, spotřební výdaje státu poprvé za více než rok mírně vzrostly, a to o 0,2 procenta. Pozitivní impulzy přišly podle statistiků od investic do vybavení včetně strojů, vozidel a přístrojů - mezičtvrtletně plus 1,1 procenta - a do budov, kde mezičtvrtletní růst činil 0,4 procenta.
Zahraniční obchod se ve třetím čtvrtletí proti druhému kvartálu po cenovém, sezonním a kalendářním očištění snížil, když se vyvezlo o 0,8 procenta méně zboží a služeb, zatímco dovoz klesl o 1,3 procenta.
Slabý výkon ekonomiky podle Spolkového statistického úřadu trápil na začátku druhé poloviny roku také další velké státy Evropské unie včetně Francie, Itálie a Španělska. Unijní HDP ve třetím čtvrtletí proti předchozím třem měsícům stagnoval.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky. HDP Německa se podle vládních propočtů v celém letošním roce sníží o 0,4 procenta, ačkoliv jarní výhled vlády ještě předpokládal, že ekonomika se letos o 0,4 procenta zvýší. V příštím roce počítá vládní prognóza s růstem ekonomiky o 1,3 procenta.
Aleš Zápotocký spr
DALŠÍ ZPRÁVY
