Jmenování zmocněnce pro euro vyústí v první koaliční dohodovací řízení
Praha 5. února (ČTK) - V první dohodovací řízení vládní koalice vyústí dnešní rozhodnutí ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) jmenovat svého zmocněnce pro přijetí eura. Dvořák krokem reagoval na to, že koalice nenašla společnou řeč na zřízení národního koordinátora pro zavedení společné evropské měny v Česku. Dohodovací řízení, které svolal premiér Petr Fiala (ODS), by mělo podle mluvčí kabinetu Lucie Ješátkové zajistit i debatu o kompetencích a nutnosti udržet společnou pozici v klíčových politických tématech.
Zmocněncem pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura jmenoval Dvořák ekonoma Petra Zahradníka. Podle vládního STAN k tomu vedla oživená debata o euru, ale i to, že vláda dosud nejmenovala vládního koordinátora. Starostové o to usilují od loňského dubna. Podporu zřízení kroku vyjádřily v poslední době i další strany - lidovci, TOP 09 a Piráti, negativně se k tomu staví ODS.
Ješátková ČTK sdělila, že Fiala svolal dohodovací řízení na základě žádosti jedné z koaličních stran. Předmětem bude kromě Dvořákova jednostranného rozhodnutí i debata o "kompetencích a potřebě udržet společnou koaliční pozici v klíčových politických tématech". Podle koaliční smlouvy se s dohodovacím řízení počítá u přípravy zásadních návrhů, ale také při hledání společného postupu v případě, že některou otázku dostatečně neřeší programové prohlášení či koaliční smlouva. V dohodovacím či smírčím řízení se mají řešit i případné rozpory vyplývající z koaliční smlouvy. Dohodovací jednání se vede na úrovni K15, která se skládá z předsedů a dvou dalších zástupců každé strany.
Za nynější koalice, která se ujala vlády po volbách na podzim 2021, se dohodovací řízení ještě nekonalo. O jeho možném svolání se nicméně mluvilo loni v červnu poté, co ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) odmítl do dozorčí rady ČEZ nominovat senátora Lukáše Wagenknechta i protikorupčního experta Janusze Konieczného, navržené Piráty.
Ministři se na dotaz ČTK shodli na tom, že formálně je Zahradník poradcem. "Každý člen vlády má právo mít poradce. Logické by ale bylo, aby to bylo pro oblasti, které má dotyčný ministr v portfoliu. Komické je i to, když poradce nazývá svým zmocněncem," sdělil ČTK ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti) ČTK napsal, že Piráti usilují o obsazení pozice skutečného vládního koordinátora pro euro s podporou všech koaličních stran.
Zahradníkovo jmenování podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka ukazuje, že Fiala ztrácí kontrolu nad vládou. "Ministr pro EU se mu vysmívá, když navzdory stanovisku vlády zřídí zmocněnce pro euro," sdělil Havlíček ČTK. Pokud nechce být Fiala směšný, musí razantně jednat, míní. Šéf SPD Tomio Okamura uvedl, že strany vládní koalice chtějí euro v ČR prosadit za každou cenu a zničit republiku.
Starostové vzbudili v koalici v posledních týdnech pozornost opakovaně. Předseda STAN Vít Rakušan napřed v polovině ledna publikoval video, ve kterém nepřímo kritizoval koalici včetně Fialy za taktizování a "hru při zdi". Šlo o pozvánku na jeho debaty bez cenzury v regionech. Právě při jedné z nich minulý týden hovořil Rakušan o vyplacení minoritních akcionářů ČEZ a svá slova později dementoval. Věcí se zabývala koalice, kritičtí byli především zástupci TOP 09 a ODS.
Politolog Josef Mlejnek řekl, že i zmocněnec spadá do volební kampaně a snahy Starostů profilovat se pro voliče. "Samo o sobě to koalici nepovalí, nicméně s blížícím se horizontem voleb bude asi podobných tahů přibývat," míní. Politolog Petr Kaniok uvedl, že jmenování je procesně špatně a znovu potvrdilo fakt, že pozice ministra pro evropské záležitosti jako nesystémová věc vůbec neměla vzniknout. Odpovědnost v evropských otázkách má výbor pro EU a premiér, dodal.
Ekonomové vnímají Zahradníkovo jmenování pozitivně. Koordinovaná odborná debata je podle nich potřeba. "I když z principu nejde debatu o přijetí eura nikdy úplně odpolitizovat, je určitě dobře, když se posune na odbornější rovinu. Tomu by příchod Petra Zahradníka mohl pomoct," řekl ČTK partner společnosti PwC Jan Brázda. Podle ankety mezi členy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je mírná většina menších podniků a živnostníků pro přijetí společné evropské měny.
Zahradník je ekonom a analytik, který se specializuje právě na EU. Je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) či součástí EuroTeamu při Evropské komisi (DG ECFIN).
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
jzf snm
Bloomberg: Renáta Kellnerová mění tvář PPF, skupinu otáčí víc na Západ
Londýn/Praha 5. února (ČTK/Bloomberg) - Když nejbohatší Čech a většinový vlastník obchodního impéria PPF Petr Kellner před téměř třemi lety tragicky zahynul na Aljašce, málokdo věděl, jak vypadá jeho manželka. To se ale změnilo a Renáta Kellnerová je teď prakticky synonymem PPF. V rozhovoru s agenturou Bloomberg popsala, jaké má o fungování podniku představy, ale i to, jak zaměření skupiny otáčí víc na Západ.
Od převzetí kontroly nad PPF Kellnerová dohlíží na expanzi podniku a na jeho ústup z Asie. Konglomerát, který má sídlo v Praze, působí v 25 zemích, zaměstnává 61.000 lidí a věnuje se aktivitám v telekomunikacích, médiích, finančních službách či v elektronickém obchodování.
V rozhovoru, který Kellnerová vedla přes e-mail a který byl podle Bloombergu jejím prvním veřejným komentářem pro média od převzetí vedoucí úlohy v PPF, manažerka vyprávěla o náročných začátcích. Po manželově nečekané smrti se nejprve musela seznámit se složitými aktivitami podniku.
"První prioritou bylo zajistit stabilitu PPF a pak znovu začít rozvíjet podnikání,“ říká šestapadesátiletá Kellnerová. "Uvědomila jsem si, že PPF je pro mě osobní záležitost a že mým úkolem je připravit naše děti na to, aby jednou mohly tu skupinu samy vést."
Kellnerová od převzetí vedoucí role v podniku už na tomto obchodním impériu zanechala svůj otisk. Dohlížela na významný odklon od Asie, kdysi klíčového zdroje příjmů skupiny, a přesunula pozornost zpět na západní trhy. Vybrala si nového výkonného ředitele a rozešla se s některými blízkými spojenci svého zesnulého manžela. Firmu přivedla do úplného rodinného vlastnictví, když odkoupila podíly dvou menšinových akcionářů, a následně jmenovala sebe a své tři dcery do představenstva nové holdingové společnosti. V ní je uložen veškerý jejich majetek.
Z Kellnerové je teď nejbohatší žena ve střední Evropě, odhadované čisté jmění rodiny podle indexu miliardářů agentury Bloomberg činí 11,8 miliardy dolarů (více než 273 miliard Kč). Kellnerová stále více času věnuje přijímání klíčových investičních rozhodnutí. Jako ústřední bod svého přístupu uvádí úzkou spolupráci s výkonným ředitelem PPF Jiřím Šmejcem, jedním z Kellnerových bývalých investičních partnerů.
"Pokud to situace vyžaduje, jsme schopni rozhodnout o obchodech za jediný víkend," řekla v rozhovoru s Bloombergem. "V PPF jsme hrdí na to, že jsme velmi flexibilní v reakci na investiční příležitosti," dodává manažerka.
Skupina PPF není typickým investičním fondem s předepsanými pravidly, co a jak dlouho má v portfoliu držet. A to je podle Kellnerové přednost. "Můžeme být trpěliví," upozorňuje. "A proto krátkodobé výnosy nejsou primárním parametrem, když zvažujeme investiční příležitosti," dodává.
Kořeny PPF sahají do začátku 90. let, do doby těsně po pádu komunismu, kdy Československo začalo prodávat státní majetek. Využilo k tomu kuponovou privatizaci, kdy lidé mohli vyměnit investiční kupony za nově vydané akcie firem či podílové listy investičních fondů. Jak se společnost PPF vyvíjela, její aktiva se postupně rozrostla na současných zhruba 43 miliard dolarů (téměř 998 miliard Kč), píše Bloomberg.
Díky prodeji státního majetku po pádu komunismu je nyní v České republice několik velmi bohatých rodin. Vedle Kellnerových je to například realitní magnát Radovan Vítek nebo podnikatel Pavel Tykač, který se věnuje zejména energetice.
spr
DALŠÍ ZPRÁVY
