ČNB plánuje zvýšit podíl akcií v devizových rezervách, posílí podíl amerických
Praha 17. října (ČTK) - Česká národní banka (ČNB) se chystá výrazně zvýšit podíl akcií ve svých devizových rezervách. V horizontu pěti let plánuje zvýšit podíl akcií z dosavadních zhruba 20 procent na 30 procent. Zároveň se zaměří na posílení investic do amerických akcií na úkor evropských. V rozhovoru pro Seznam Zprávy to řekl člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček, který dohlíží na sekci řízení rizik a podpory obchodů, která má na starosti právě správu devizových rezerv.
Postup je součástí širší strategie ČNB, která se snaží diverzifikovat a zhodnotit své devizové rezervy obnášející nyní zhruba 3,5 bilionu korun. "Dosáhnout cílového podílu akcií plánujeme během pěti let, což nám umožní vyhnout se spekulacím ohledně časování trhu. Neděláme to tak, že bychom si říkali, že teď jsou akcie levné, tak je přikoupíme, nebo naopak," řekl Kubíček.
V investicích ČNB do akcií dosud dominovaly evropské trhy, zejména index MSCI Euro, který představoval zhruba polovinu akciového portfolia. Do budoucna však centrální banka plánuje více investovat do akcií obsažených v americkém indexu SP 500. "V současné době představují americké akcie zhruba 30 procent našeho akciového portfolia, ale tento podíl plánujeme do roku 2029 navýšit. V cílovém stavu by měl podíl amerických akcií dosáhnout téměř 50 procent, takže by se to v podstatě prohodilo s Evropou, v ostatních zemích ty změny nejsou tak velké," řekl Kubíček.
Pro tuto změnu se ČNB podle Kubíčka rozhodla na základě relativní velikosti hrubého domácího produktu Evropy, USA, Japonska a dalších zemí, do kterých ČNB investuje. "Zatímco dříve jsme se řídili měnovou skladbou našich rezerv, nyní se orientujeme spíše podle podílu HDP. Americký trh je velmi významný a chceme tuto skutečnost v našem portfoliu více reflektovat," uvedl centrální bankéř.
Spolu s akciemi a zahraničními měnami je součástí devizových rezerv ČNB také například zlato. V září devizové rezervy meziročně vzrostly o 7,5 miliardy eur na 138,1 miliardy eur. Meziměsíčně byly vyšší zhruba o 220 milionů eur. Také v korunovém a dolarovém vyjádření rezervy v porovnání se srpnem a loňským zářím stouply. V korunách činily devizové rezervy podle předběžných údajů ČNB ke konci září 3,48 bilionu korun.
dvd snm
Ekonom: Investoři do zlata od covidu vydělali reálně okolo deseti procent
Praha 17. října (ČTK) - Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na dnešní konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
Například Slováci podle něj přišli v eurech o 33 procent svých úspor. "Inflaci zapříčinily centrální banky, které za tu dobu poslaly do oběhu velký objem nových peněz. Nastartovaly tak velkou inflaci," dodal.
Cena zlata podle něj stále roste především díky nákupům vyplašených centrálních bank, nikoliv díky poptávce drobných investorů. "Centrální banky od doby použití dolaru proti Rusku pilně diverzifikují z amerických rezerv do zlata. To, že zlato postupně dosahuje nominálních maxim i přes stále vlažný zájem západních investorů, je jedním z důvodů, proč zlato zatím nepovažuji za drahé a vidím možnost jeho dalšího růstu," uvedl Karpiš.
Druhým důvodem pro tvrzení, že zlato má prostor pro další růst, jsou podle něj stále relativně vysoké úrokové sazby. Ty budou vzhledem k obratu v měnové politice centrálních bank v nejbližší době pravděpodobně klesat, a podpoří tak poptávku po zlatě, míní.
"Zlato letos od ledna vzrostlo o více než 22 procent na současné rekordní hodnoty okolo 2680 dolarů (asi 62.500 Kč) za troyskou unci. Do konce roku se může dotknout 2800 dolarů (zhruba 65.300 Kč) a do konce desetiletí očekávám, že se cena zvýší i dvojnásobně," doplnil analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba.
I ostatní experti se na fóru shodli na tom, že v této dekádě se může zlato posouvat na historická maxima. Jako důvody uvedli to, že nejsou pod kontrolou státní dluhy, které budou v budoucnu spíš narůstat. Dalším důvodem pro růst ceny zlata v budoucnosti je snižování sazeb a zvýšená inflace, deglobalizace, dekarbonizace a uvolněná měnová politika.
"Navzdory centrálním bankám je zlato stále jedním z nejvíce obchodovaných aktiv na světě. Běžní střadatelé ho často podceňují, protože nevědí, kolik zlata drží bohatí a jak důležitou funkci zlato ve finančním systému stále plní," uvedl Karpiš.
Zlato je podle něj extrémně likvidní a zároveň není pod kontrolou žádného státu. "To je vzácná vlastnost, která z něj dělá dobrou koupi i pro centrální banky. Nejen pro Českou národní banku. Dnes cenu ovlivňují především nákupy té čínské. Čína po zkušenostech Ruska s dolarovými rezervami už ví, že americká měna se v případě potřeby stane nástrojem nátlaku," popsal expert.
Skutečné historické maximum bylo podle expertů před 44 lety. "Stejně jako cena pojištění, i cena zlata kolísá podle toho, jak velké je riziko. Zlato nyní naráží na 44 let starý strop. Pokud se mu podaří překonat cenu 2743 dolarů (asi 64.000 korun), což je reálná cena z roku 1980 očištěná o cenovou inflaci, dosáhne skutečného historického maxima," uzavřel Karpiš.
fd rdo
